Jaderná dohoda strana 2 z 2

Svět by měl být podle íránského prezidenta Hasana Rouháního vděčný, že revoluční gardy hlídají bezpečnost v Hormuzském průlivu. Není to „místo pro zábavu“ ani pro „hrátky s mezinárodními pravidly“, zdůraznil. Írán prý propustí britský tanker, pokud Londýn učiní to samé u íránského tankeru v Gibraltaru. Rouhání také pohrozil Washingtonu odvetou, pokud americké drony opět naruší íránský vzdušný prostor.

Výbušná situace v Hormuzském průlivu nehrozí v nejbližší době přerůst v otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v Devadesátce ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pro USA, které jsou energeticky nezávislé, totiž není ropa z Blízkého východu záležitostí číslo jedna. „Nedovedu si představit, že by šli do velkého konfliktu jen kvůli pár sabotážím,“ říká Boháček po několika napadeních ropných tankerů, které Spojené státy připsaly právě Íránu.

Írán tvrdí, že zadržel 17 špionů, kteří podle něj pracovali pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). S odvoláním na tamní média o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Íránská polooficiální agentura Fars s odkazem na představitele ministerstva pro zpravodajské služby uvedla, že někteří ze zatčených byli odsouzeni k smrti. Šéf Bílého domu zprávu kategoricky odmítl.

Zvolení Ursuly von der Leyenové předsedkyní Evropské komise směřuje Evropskou unii částečně k nereálným vizím, částečně ke zkáze. Je o tom přesvědčen místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Zároveň se domnívá, že rozhodující pro zvolení von der Leyenové byly hlasy českých europoslanců. Jiří Kobza byl hostem Interview ČT24, hovořil také o krizi kolem Íránu, kde dlouho působil jako diplomat.

Teherán překročil limit 3,67 procenta obohacení uranu, který stanovila jaderná dohoda z roku 2015, a možná bude obohacovat uran ještě více. Podle íránské agentury IRIB to oznámil mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí. Zároveň ovšem Teherán popírá, že chce vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump Írán varoval, že by si měl „raději dávat pozor“. Postup Teheránu vzbuzuje obavy u zemí Unie i u Moskvy či Pekingu.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to mluvčí tamní organizace pro atomovou energii a dodal, že země začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl postupně vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. EU se nadále řídí faktickými zjištěními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle nichž Teherán podmínky dohody plní.

Írán bude nadále omezovat dodržování svých závazků v rámci mezinárodní jaderné dohody, neboť postrádá „pozitivní signály“ od ostatních signatářů dokumentu. Při setkání představitelů Ruska, Číny a lídrů dalších asijských zemí v Tádžikistánu to podle agentury Reuters prohlásil íránský prezident Hasan Rouhání.

Írán by mohl zasednout k rozhovorům se Spojenými státy, pokud Washington odvolá sankce. Podle íránské státní anglickojazyčné televize Press TV to naznačil íránský prezident Hasan Rouhání. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v poslední době napjaté, USA vysílají do regionu kvůli blíže neupřesněné íránské hrozbě bombardéry, letadlovou loď i vojáky.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru pohrozil Íránu zničením, pokud se bude snažit bojovat s USA. Stupňuje tak obavy z možného ozbrojeného konfliktu v době stoupajícího napětí mezi oběma zeměmi. Washington obvinil Írán z ohrožování amerických vojáků a zájmů Spojených států. Teherán na druhé straně označil kroky USA za „psychologickou válku“ a „politické hry“.

Írán oficiálně přestal dodržovat některé závazky vyplývající z jaderné dohody se světovými mocnostmi. Islámská republika od této chvíle tedy může produkovat neomezené množství obohaceného uranu a těžké vody, píše agentura Reuters s odkazem na činitele z íránské instituce pro atomovou energii. Země chce, aby Evropa, Rusko a Čína do dvou měsíců zajistily, aby Írán mohl vyvážet ropu navzdory americkým sankcím, jinak dohoda skončí. Teherán i Washington zároveň tvrdí, že si nepřejí válku.