Teherán překročil limit 3,67 procenta obohacení uranu, který stanovila jaderná dohoda z roku 2015, a možná bude obohacovat uran ještě více. Podle íránské agentury IRIB to oznámil mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí. Zároveň ovšem Teherán popírá, že chce vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump Írán varoval, že by si měl „raději dávat pozor“. Postup Teheránu vzbuzuje obavy u zemí Unie i u Moskvy či Pekingu.
Írán v neděli oznámil, že „během několika hodin“ začne obohacovat uran nad dohodou stanovený limit 3,67 procenta, a to pro energetické účely. Potvrdila to i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která monitoruje íránský jaderný program.
„Pro reaktor v Búšehru potřebujeme uran obohacený na pět procent – a to je naprosto mírumilovný projekt: Výroba elektřiny v reaktoru, který společně postavil Írán a Rusko, aby naplnilo energetickou poptávku naší země a průmyslu,“ konstatoval poradce ajatolláha Chameneího Alí Akbar Velajátí.
Plňte sliby, jinak přitvrdíme, zní z Teheránu
„Dvacet procent zatím nepotřebujeme, pokud ale budeme chtít, můžeme to produkovat. Když jsme překročili 3,67 procenta, nebyl by to pro nás problém,“ uvedl Kamálvandí s tím, že možnostmi obohacování uranu se zabývala íránská nejvyšší bezpečnostní rada.
Třetím krokem při vypovídání jaderné dohody z íránské strany by podle Kamálvandího mohlo být zvýšení počtu odstředivek – konkrétně obnovení centrifug IR-2 a IR-2 M. Evropští signatáři dohody by tak podle něj měli rychle splnit své sliby, jinak Írán bude i nadále omezovat své závazky, dodal mluvčí.
Írán zdůrazňuje, že si dál přeje návrat k dohodě. Evropští signatáři ale podle něj nedělají dost pro to, aby vyvážili dopad tvrdých amerických sankcí. Írán už dříve oznámil, že přestal dodržovat závazek ohledně limitu na skladování obohaceného uranu a těžké vody.
Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí prohlásil, že Írán neusiluje o získání jaderné zbraně a že je režim vystaven sankcím za své „znalosti“ spojené s jádrem. „Jaderné zbraně nemají v islámu místo. Islám neschvaluje zbraně hromadného ničení,“ uvedl Salámí podle agentury Reuters.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo varoval, že nový krok Teheránu povede k ještě větší izolaci země a dalším sankcím. Podobně se vyjádřil i šéf Bílého domu. „Íráne, buď na pozoru, obohacujete z jediného důvodu. Neřeknu vám, jaký to je, ale není to dobré. Měli by si raději dávat pozor,“ prohlásil Trump.
Americký viceprezident Mike Pence řekl, že Spojené státy jsou připraveny navzdory rostoucímu napětí kolem jaderného programu bránit svůj personál a občany na Blízkém východě. „Írán by neměl zaměňovat zdrženlivost USA za nedostatek odhodlání USA. Doufáme v to nejlepší, ale Spojené státy a naše armáda jsou připraveny ochránit naši zájmy, personál i občany v regionu,“ sdělil viceprezident na setkání evangelíků, kteří podporují Izrael. Dodal, že sankční tlak Washingtonu na Írán bude pokračovat a že prezident Trump „Íránu nikdy nedovolí získat jadernou zbraň“.
Znepokojení na Západě roste
Západní země daly během víkendu najevo, že je sdělení Teheránu silně znepokojilo, a vyzvaly ho, aby přestal podnikat kroky, které jsou v rozporu se čtyři roky starou dohodou. V té se Írán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.
„Míč je zjevně na straně Íránu. My chceme dohodu zachovat,“ řekl mluvčí německé diplomacie. Teherán podle něj musí zvrátit veškeré kroky, které jdou proti obsahu dohody. „Naším cílem je, aby Írán dohodu dodržoval,“ odpověděl mluvčí na otázku, co by pro německou vládu bylo nepřijatelné. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý posílá do Teheránu svého poradce Emmanuela Bonna. O situaci také hovořil se svým americkým protějškem.
Moskva i Peking vyzvaly k diplomatickému řešení aktuální krize. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že rostoucí napětí mezi Íránem a USA vyvolává v Rusku obavy. Dodal, že Moskva už dříve varovala před negativními důsledky amerického odstoupení od přelomové dohody z roku 2015.
Izrael označil íránský jaderný program za zásadní hrozbu. „Je to velmi nebezpečný krok. Vyzývám své přátele, lídry Francie, Británie a Německa: Podepsali jste tu dohodu a řekli, jakmile ji poruší, budou uvaleny tvrdé sankce. Tak znělo i rozhodnutí Rady bezpečnosti. Tak kde teď jste?“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Rozhodnutí Teheránu obohacovat uran více, než dovoluje mezinárodní smlouva, už odsoudila i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, Británie i Německo daly najevo, že je oznámení Íránu mimořádně znepokojilo.
V neděli vypršelo 60denní ultimátum, které dal Írán zbývajícím signatářům smlouvy (Británii, Francii, Německu, Rusku a Číně) na to, aby mu pomohli v době amerických sankcí. Teherán opakovaně varuje, že pokud jej ani nadále nepodpoří, bude vždy po 60 dnech odstupovat od dalších závazků obsažených v dohodě.
Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni na jaře jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku. USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.
Trump chce s Íránem vyjednat novou jadernou dohodu, Teherán ale zahájení rozhovorů bez zrušení sankcí odmítá, situace je tak zacyklená.
Napětí v oblasti nedávno vystupňovaly útoky na ropné tankery, z nichž USA viní právě Írán, který to však popírá. Po sestřelení amerického dronu íránskými silami Trump málem spustil odvetný vojenský úder. Teheránu se nelíbí také nedávné posílení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě či zadržení supertankeru s íránskou ropou u Gibraltaru. Obě strany ale tvrdí, že si přímý vojenský konflikt nepřejí.
