Zvolení Ursuly von der Leyenové předsedkyní Evropské komise směřuje Evropskou unii částečně k nereálným vizím, částečně ke zkáze. Je o tom přesvědčen místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Zároveň se domnívá, že rozhodující pro zvolení von der Leyenové byly hlasy českých europoslanců. Jiří Kobza byl hostem Interview ČT24, hovořil také o krizi kolem Íránu, kde dlouho působil jako diplomat.
Plány von der Leyenové jsou neuskutečnitelné, obává se Kobza. Její zvolení podle něj zajistili čeští europoslanci
Jiří Kobza v Interview ČT24: „Írán dělá kroky, které se všechny dají vrátit.“ (zdroj: ČT24)
Evropská komise bude mít příštích pět let šéfku z Německa – křesťanskou demokratku a bývalou ministryni obrany své země. Jiří Kobza její zvolení „uvítal“ pouze do té míry, že si vypůjčil slova poslance německé AfD Petra Bartoně. „Volba Ursuly von der Leyenové je dobrou zprávou pro Evropskou unii, protože tato dáma dokázala rozvrátit Bundeswehr za pouhé dva roky. Je otázka, jak dlouho jí to bude trvat s EU,“ citoval Kobza.
K programu, s nímž byla zvolena, má však spíše námitky. Von der Leyenová akcentovala vizi bezemisní Evropy, což podle Jiřího Kobzy SPD a další strany sdružené ve frakci Identita a demokracie (ID) podporují, ale se zásadní výhradou.
„Nejsem si vědom, jak by to bylo možné technicky zvládnout. Můžeme vystřídat naftové motory například motory na vodík, které nemají žádné emise. Ale vodík stejně musíte nějak vyrobit, musíte na to mít energii, musíte na to mít elektřinu. Všechno se to z obnovitelných zdrojů udělat nedá. Takže je otázka, kde na to chce vzít energii a jak to chce provést,“ poznamenal místopředseda sněmovního zahraničního výboru.
U témat podpory malých a středních podniků či spravedlivé minimální mzdy v celé Evropě pak Kobza výhrady zakládá na vnitrounijních rozdílech. Míní, že je zásadní rozdíl v hranici, do které je podnik považován za malý v Česku a v Německu. „Německá kategorie je, že malý podnik je do obratu 580 tisíc eur a střední do obratu milion eur. U nás je drobný podnik, který má obrat 300 až 500 tisíc za rok,“ srovnal.
Ursula von der Leyenová se ve svém programu zmínila také o boji proti migraci a o snaze zlepšit právo na azyl. To považuje poslanec SPD za neurčité. „V Německu jsme viděli, že nelegální migraci snížili tím, že velmi vágně legalizovali nelegální migranty, kterým vydávali dokumenty na základě jejich vlastního tvrzení, kolik jim je, odkud jsou a podobně. (…) Trváme na tom, že každý národní stát si o tom má rozhodovat,“ uvedl.
Odmítl přitom, že by se Itálie – jejíž vládní strana Liga je v současnosti spojenkyní SPD ve frakci ID – chystala prosadit kvóty na přerozdělování migrantů. „Zástupce Ligy pan Borchia nás ubezpečil, že je to out of the question – je to záležitost dobrovolná,“ podotkl.
Jiří Kobza se domnívá, že pro zvolení Ursuly von der Leyenové byly klíčové hlasy českých europoslanců. Ruce pro ni zvedlo jedenáct z nich – zástupci ANO, KDU-ČSL a koalice STAN a TOP 09. „Předsedkyni zvolili čeští europoslanci, od kterých dostala jedenáct hlasů – z devíti, o které zvítězila,“ vypočetl místopředseda zahraničního výboru.
Poslanci ID pro ni nehlasovali, podle Kobzy hlavně proto, že za nimi von der Leyenová nepřišla. „To mně vadí, protože si myslím, že naše frakce není tak zanedbatelná,“ poznamenal. „Jsme připraveni k diskusi a mohli jsme třeba najít styčné body mezi jejím programem a naším,“ dodal.
Írán tlačí, protože ví, jak dopadly jiné státy, říká bývalý chargé d‘affaires
Írán je v posledních měsících opět v centru světové pozornosti kvůli svému postupu poté, co Spojené státy jednostranně vypověděly dohodu o jaderném programu. Tu uzavřel Írán s nimi a také s Evropskou unií a pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Írán poté učinil několik kroků – obohacuje uran nad smluvně zaručenou úroveň a hrozí oživením centrifug – které se však podle bývalého chargé d’affaires v Teheránu Kobzy „všechny dají vrátit“.
„Írán tlačí, protože se cítí ohrožen, protože jsou na něj uvaleny sankce, které považuje za nespravedlivé, a dopadají hlavně na obyčejné lidi. A ví, že pokud bude couvat, tak si nepolepší, protože ví, jak dopadly státy okolo, které couvaly,“ popsal Jiří Kobza, jak vnímá současnou pozici islámské republiky.
Připomněl, že v regionu jsou jaderné státy, ve srovnání s nimiž je Írán ve vztahu k mezinárodním organizacím otevřenost sama. „On je jediný, který přistoupil v plném rozsahu k Agentuře pro atomovou energii ve Vídni, povolil inspekce a cítí se ukřivděn, že se po něm všichni vozí, když ostatní nejsou vstřícní,“ míní bývalý diplomat.
Vše ale čte jako součást americké předvolební kampaně. „Prezident potřeboval silné téma, kde ukáže svaly, ukáže ramena, a současně se dostává EU do rozdvojeného postoje ohledně smlouvy o atomovém průmyslu. Argument o tom, že se musí zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně, chápu. Ale je tady ještě jedna věc ve hře – to je fatva o tom, že atomové zbraně nejsou podle islámu přípustné, kterou vydal Chameneí,“ uvedl.