Pokud by kandidátku na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou schvalovali pouze čeští europoslanci, měla by cestu na vrcholný post unijní exekutivy otevřenou. Většina z nich ji buď přímo podporuje, nebo podporu zváží na základě jejího programu. O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi 16. července. Někteří čeští politici dávají najevo zklamání z vyjednávání zemí visegrádské čtyřky na summitu v Bruselu.
Většina českých europoslanců von der Leyenovou podporuje. Někteří politici kritizují vyjednávání V4
Čeští politici většinou soudí, že von der Leyenová byla nejlepší z kandidátů, o nichž evropští prezidenti a premiéři na summitu v Bruselu uvažovali. Například český zástupce nejsilnější lidovecké frakce (EPP) Jiří Pospíšil (TOP 09) oceňuje, že jako pravicová politička není zastánkyní přílišné unijní regulace. „Navíc jako Němka může mít pochopení pro problémy našeho regionu,“ dodal Pospíšil.
Podpořit dosavadní německou ministryni obrany hodlá i liberální poslankyně Martina Dlabajová (ANO). „Jsem ráda, že na takto důležitou pozici byla jmenována žena, která má rozsáhlé politické zkušenosti,“ zdůraznila Dlabajová. Nominace Von der Leyenové je podle ní součástí „pracně skládané mozaiky“ a balíčku funkcí, který je kompromisem přijatelným pro všechny.
Za „dobrý kompromis“ označila v pořadu 90′ ČT24 výběr von der Leyenové i stranická kolegyně Dlabajové, europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která byla zvolena místopředsedkyní europarlamentu. Stejnou funkci získal i další český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
Podporu von der Leyenové zvažují Peksa i Zahradil
Podporu německé političky nevyloučil ani konzervativec Jan Zahradil (ODS), který si však chce počkat, až dá von der Leyenová europoslancům prostor na podrobné dotazy ohledně svých názorů na evropskou integraci.
Rozhodovat podle něj bude i postavení jeho frakce. „Tři frakce – evropští lidovci, socialisté a liberálové – se dohodly na rozdělení funkcí. My, jako evropští konzervativci, nejsme součástí této dohody. Pokud budeme hrát roli opoziční strany, tak není důvod, abychom paní von der Leyenovou a její Komisi podporovali,“ řekl v Událostech, komentářích Zahradil, který ve volbě předsedy europarlamentu skončil druhý.
Hlasovat pro německou političku by mohl i europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), i když mu vadí, že unijní lídři obešli systém takzvaných spitzenkandidátů a bez jakékoli diskuse s poslanci přišli s nečekaným návrhem.
„Čekal bych, že předloží velice dobrý plán, co komise v příštích pěti letech má dělat. Pokud ji my máme podpořit, musí respektovat naše témata. Není možné, aby to bylo další cenzurování, omezování internetu, není možné ignorovat klimatické změny, dotační podvody, je třeba se starat o to, aby v členských zemích fungoval právní stát,“ vyjmenoval Peksa pro něj důležitá témata.
90′ ČT24 o obsazení postů ve vedení EU (zdroj: ČT24)
Proti von der Leyenové jsou poslanci za SPD a KSČM
Jednoznačně proti první ženě ucházející se o post v čele EK je duo politiků SPD, kteří náleží k nacionalistické frakci Identita a demokracie. „V žádném případě nepodpoříme německou političku, která chce přitvrzovat sankce proti Rusku a která přibližuje hrozbu války Evropy s Ruskem,“ uvedl europoslanec Ivan David.
Podobně striktně odmítá možnost podpory pro pravicovou političku jediná česká komunistka v EP Kateřina Konečná. Podle ní by komisi neměla vést „kámoška“ kancléřky Merkelové, která má pověst jedné z nejméně schopných ministryň německé vlády. „Rozhodnutí Evropské rady odmítám, jelikož se nese v duchu vše při starém a do značné míry ignoruje výsledek evropských voleb,“ uvedla Konečná na svém webu.
Benešík, Rouček a Niedermayer: V4 selhala
„Chápu to jako kompromis, ale myslím, že v podtextu je to vítězství silnějších, větších zemí,“ hodnotí navržení Ursuly von der Leyenové předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Pozitivně však vnímá, že je nominantkou Evropské lidové strany (EPP) a že je ministryní obrany. „To znamená, že rozumí bezpečnosti, která bude v následujícím období klíčová pro celou Evropu,“ dodal v Interview ČT24.
Von der Leyenová podle něj také rozumí víc střední Evropě, než původní kandidát, nizozemský socialista a dosavadní místopředseda EK Frans Timmermans. „Ale podle mého názoru by byl pro nás daleko zajímavější původní kandidát EPP, spitzenkandidat Manfred Weber z Bavorska,“ dodal Benešík s tím, že politik bavorské CSU má podle něj ke středoevropskému regionu daleko blíže.
Visegrádská skupina podle Benešíka vyšla úplně naprázdno. „Visegrádská skupina a Česká republika v tom výběru, v té volbě, naprosto selhala. Nezaznamenal jsem jediného kandidáta V4 na jednu ze čtyř významných funkcí,“ uvedl lidovecký politik.
Za neúspěch považuje vyjednávání zemí V4 i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Funkce si rozdělili výhradně lidé z velkých členských zemí a Belgie a není tam jediný zástupce zemí východní a střední Evropy,“ řekl v pořadu 90′ ČT24. Bývalý místopředseda EP Libor Rouček (ČSSD) označil výsledek jednání Evropské rady za debakl pro V4. „Nechtěli spitzenkandidáta, nechtěli Timmermanse. Ale co chtěli dál?“ řekl v Událostech, komentářích.
Podle Roučka není dobře, že V4 zablokovala původní „balíček“ jmen, v němž měla střední a východní Evropa zástupkyni v podobě bulharské ekonomky Kristaliny Georgievové, o které se uvažovalo jako o nové šéfce Evropské rady. Také Rouček se domnívá, že ze všech možných kandidátů na předsedu EK by měl ke střední Evropě nejblíž Němec Weber, který „bydlí nedaleko české hranice a v Praze je dost často v porovnání s ostatními kandidáty“.
Interview ČT24 s Ondřejem Benešíkem (zdroj: ČT24)
Státní tajemnice Hrdinková: Pro V4 byla důležitá rovnováha
Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové šlo zemím V4 hlavně o výslednou rovnováhu všech obsazovaných funkcí.
„Mám pochybnosti, jestli v tomto regionu (střední Evropy) vůbec existuje osoba, která by měla na to získat podporu na post předsedy Komise. V4 se proto spíše soustředila na celkovou rovnováhu všech čtyř resp. pěti kandidátů, než aby za každou cenu prosadila to jedno jméno na post, který by určitě nebyl ten nejdůležitější, tedy předseda Komise,“ uvedla v pořadu 90′ ČT24.
„Pokud by se do této strategie V4 pustila, tak by to asi potom znamenalo, že všechno ostatní by musela nějakým způsobem přijmout tak, jak by bylo nastaveno jinými státy, což by nemuselo být úplně ideální,“ doplnila státní tajemnice.
Rouček (ČSSD) a Zahradil (ODS) k postům ve vedení EU (zdroj: ČT24)