Írán oficiálně přestal dodržovat některé závazky vyplývající z jaderné dohody se světovými mocnostmi. Islámská republika od této chvíle tedy může produkovat neomezené množství obohaceného uranu a těžké vody, píše agentura Reuters s odkazem na činitele z íránské instituce pro atomovou energii. Země chce, aby Evropa, Rusko a Čína do dvou měsíců zajistily, aby Írán mohl vyvážet ropu navzdory americkým sankcím, jinak dohoda skončí. Teherán i Washington zároveň tvrdí, že si nepřejí válku.
Podle mezinárodní jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 300 kilogramů nízko obohaceného uranu a 130 tun těžké vody. Ta se používá v jaderných reaktorech jako kontrolní mechanismus ke zpomalení štěpení. Přebytky mohl Teherán skladovat nebo prodávat za hranicemi.
Tyto limity od nynějška islámská republika nehodlá dodržovat. Podle al-Džazíry však oznámení samo o sobě neznamená, že by Írán v současné době dohodu porušoval.
Klíčová smlouva stanovila pro Írán i další omezení – míra obohacení uranu kupříkladu nesmí přesáhnout 3,67 procenta. Takovýto uran je možné použít jako palivo v běžné jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.
Podle britského listu Guardian by pro západní země bylo „za čarou“, kdyby Írán přestal pouštět do země inspektory OSN nebo navýšil svůj výzkum pokročilých centrifug pro jaderné reaktory.
Rok po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy Írán čím dál víc drtí nové americké sankce. Šéf Bílého domu Donald Trump chce s Teheránem vyjednat novou, dle jeho názoru spravedlivější dohodu. Írán se ale k jednacímu stolu vracet nechce.
Íránský velvyslanec varuje před vážnými důsledky
Teherán minulý týden varoval, že pokud mocnosti neochrání íránskou ekonomiku před dopadem restrikcí do 60 dnů, Írán začne obohacovat uran na vyšší úroveň. EU a ministři zahraničí Německa, Francie a Británie však íránské ultimátum odmítli.
„S jistotou říkám, že přijde odezva z naší strany, bude to vážné,“ cituje list Financial Times íránského velvyslance v Británii Hamída Bejdinežáda. „Nastal čas udělat rozhodnutí, nikoli podkopat jadernou dohodu, ale vyslat potřebný vzkaz mezinárodnímu společenství, že je tato smlouva vážně ohrožena,“ prohlásil diplomat.
Teheránu podle velvyslance došla trpělivost. „Řada institucí a politiků v Íránu si myslí, že naše odpověď na situaci přichází pozdě,“ upozornil s tím, že Teherán dohodu vypovídat nechce. Pokud ale nebude jiné řešení, tak to udělá.
Nejvyšší duchovní vůdce se chce konfliktu vyhnout
Ajatolláh Alí Chameneí v úterý zdůraznil, že Teherán navzdory rostoucímu napětí nevyhledává konflikt se Spojenými státy. „S pomocí boží žádná válka nebude. Neusilujeme o rozpoutání války a oni také ne. Ví, že to není v jejich zájmu,“ prohlásil duchovní vůdce Íránu.
Ve stejném duchu se vyjádřil v Rusku šéf americké diplomacie Mike Pompeo. „Požadujeme, aby se Írán choval jako normální země. Vyvíjíme tlak na vedení této islámské republiky. Zásadně ale nevyhledáváme válečný konflikt,“ uvedl ministr.
Šéf Bílého domu popřel existenci vojenského plánu ohledně přesunu 120 tisíc amerických vojáků na Blízký východ. Zároveň však nevyloučil povolání posil do budoucna. Do oblasti Perského zálivu už minulý týden zamířila válečná flotila USA v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Podle Íránu se jedná o odstrašovací techniku.
Napětí v regionu ještě zvýšil nedělní útok na dva saúdskoarabské tankery blízko Hormuzského průlivu, který je klíčový pro obchod s ropou, a Írán v minulosti hrozil, že průliv zablokuje. Spojené státy uvedly, že za útokem na pobřeží Spojených arabských emirátů stojí právě Írán, Teherán to ale popírá. Konzervativní křídlo v úterý obvinilo USA, že se snaží zvýšit napětí v oblasti.
