Trumpova vláda podle deníku New York Times (NYT) zvažuje, že pošle na Blízký východ 120 tisíc vojáků. Washington by tak učinil v případě útoku Teheránu na americké jednotky nebo zrychlení íránského vývoje jaderných zbraní. Anonymní zdroj listu řekl, že plán představil na zasedání nejvyšších vojenských představitelů ministr obrany Patrick Shanahan. Prezident Donald Trump existenci takového plánu v tuto chvíli popřel, nevyloučil ale vyslání vojáků v budoucnu. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem se vyostřilo poté, co Spojené státy loni odstoupily od jaderné dohody z roku 2015.
Shanahan představil vojenský plán minulý čtvrtek, píše americký list. Podle NYT za ním stojí tvrdé křídlo Trumpovy administrativy v čele s poradcem Trumpa pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Podle nejmenovaných činitelů USA nechtějí pozemní intervenci, která by vyžadovala nasazení ještě daleko vyššího počtu vojáků, než je zvažovaných 120 tisíc.
„Uvidíme, jak se bude situace v Íránu dál vyvíjet, jestli udělají chybu. Ale slyšel jsem zprávy, že jestli udělají něco špatně, budou trpět. Uvidíme, co se stane. Ale můžu vám říct, že pokud se něco přihodí, bude to pro Írán představovat problém a rozhodně nebudou spokojení. Přeberte si to sami,“ zdůraznil v pondělí šéf Bílého domu.
Rostoucí napětí, potažmo obavy z vypuknutí konfliktu mezi USA a Íránem teď vysoce znepokojují evropské spojence USA.
Změna americké zahraniční politiky nebo zastrašování?
Podle NYT si stoupenci diplomatického řešení krize kolem Íránu myslí, že plán je jen další z odstrašovacích taktik. Číslo 120 tisíc ale řadu činitelů šokovalo, neboť podobný počet vojáků byl nasazen při invazi do Iráku v roce 2003.
Pokud by USA přemístily do regionu tak velké letecké, námořní a pozemní posily, Teherán by měl rázem víc cílů, na které udeřit, varuje New York Times. Znamenalo by to zvrat americké politiky, která začala už za Trumpova předchůdce Baracka Obamy. Ten nařídil v roce 2011 stažení amerických vojsk z Iráku.
Prezident Donald Trump existenci plánu popřel a zprávu označil za dezinformaci. „Já myslím, že je to dezinformace. Ale: jestli bych to udělal? Rozhodně. Nic takového jsme ale neplánovali a já doufám, že to ani plánovat nebudeme muset. A kdyby přece jen ano, pak bychom poslali mnohem víc vojáků,“ řekl Trump v Bílém domě.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že Írán nechce válčit se Spojenými státy a válku si podle něj nepřejí ani USA. „Nechceme válku a oni (USA) také ne. Vědí, že to není v jejich zájmu,“ řekl Chameneí. Trump chce Írán sankcemi přimět vyjednat novou dohodu, která zahrne také íránský balistický program. Chameneí řekl, že „taková jednání jsou jed“.
To, že USA usilují o válku s Íránem, popřel americký ministr zahraničí Mike Pompeo. „V zásadě nechceme válku s Íránem,“ řekl v Soči po jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Trump poslal na Blízký východ letadlovou loď
Teherán minulý týden ohlásil, že v reakci na další americké sankce přestane plnit některé závazky dané zmiňovanou jadernou dohodou z roku 2015. Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf Evropské unii vzkázal, že by měla usilovat o normalizaci ekonomických vztahů s Íránem. Západní státy ale vzápětí odmítly šedesátidenní ultimátum na návrat k jednacímu stolu.
Trump už povolal posily do Iráku a do oblasti Perského zálivu poslal válečnou flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. USA také přemístí na Blízký východ protiraketový systém Patriot. V Kataru jsou navíc k dispozici americké bombardéry B-52. Teherán zase v minulosti hrozil, že uzavře Hormuzský průliv, kudy se převáží většina světové ropy.
Pentagon však současně dál tvrdí, že konflikt s Íránem není v zájmu USA. Šéf Bílého domu by rád s Íránem vyjednal novou, dle jeho názoru „spravedlivější dohodu“.
