USA a Rusko chtějí normalizovat vztahy. Další vměšování do voleb ale nebudeme tolerovat, ujistil Pompeo

Nahrávám video

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Mike Pompeo se na jednání v Soči dohodli, že podniknou kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Zdůraznili také potřebu obnovení dvoustranných komunikačních kanálů. Šéf americké diplomacie ale Moskvu varoval, že Washington nebude tolerovat žádné další ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2020. Ruský prezident Vladimir Putin později na setkání s oběma ministry vyjádřil naději, že jeho partner Donald Trump o normalizaci styků stojí.

Podle Sergeje Lavrova by se vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy mohly urovnat právě po dubnovém zveřejnění zprávy vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten zkoumal údajné zasahování Moskvy do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a potvrdil, že se Rusko průběh voleb pokusilo ovlivnit. Moskva však nařčení z vměšování do voleb opakovaně odmítla.

Mike Pompeo ale na tiskové konferenci po jednání s Lavrovem oznámil, že dal ruské straně jasně najevo, že Washington nebude v žádném případě tolerovat jakékoliv ovlivňování nacházejících prezidentských voleb v roce 2020.

Ruský ministr opáčil, že ruské internetové servery jsou vystaveny útokům, které jsou vedeny zejména z území Spojených států. Předal prý americkému ministrovi zahraničí fakta o americkém vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Ministr Lavrov podle agentury TASS vyjádřil naději, že Rusko a USA vytvoří „nevládní radu expertů“, která by zkoumala možnosti stabilní spolupráce obou zemí.

Putin doufá v obnovení vztahů

O vměšování do amerických voleb se hovořilo i na pozdějším setkání obou ministrů s Putinem, na němž Pompeo a Lavrov hovořili o výsledcích svých rozhovorů. Ruský vůdce Pompeovi řekl, že Rusko se nikdy do voleb v USA nevměšovalo.

Putin má také dojem, že Trump stojí o normalizaci vztahů s Ruskem. Usoudil tak prý z nedávného telefonického rozhovoru s americkým prezidentem, který podle Kremlu trval půldruhé hodiny. Ruský prezident doufá, že k obnovení vzájemných styků dojde.

Maduro musí pryč, zopakoval Pompeo

Součástí několikahodinového jednání ministrů byla i situace ve Venezuele či v Sýrii, jaderné odzbrojení na Korejském poloostrově a dohoda o íránském jaderném programu.

Podle Pompea nastal čas, aby venezuelský vůdce Nicolás Maduro odešel z funkce. „Doufáme, že ruská podpora Madura skončí. Nehledě na rozpory ale budeme v dialogu pokračovat. Najdeme nějaké řešení, abychom odstranili humanitární krizi v této zemi,“ řekl Pompeo. Ruský ministr v reakci na jeho výrok řekl, že o osudu venezuelského prezidenta by měl rozhodnout lid.

Pompeo také vyzval Moskvu, aby zahájila jednání s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a pomohla prolomit pat na separatistickém východě Ukrajiny. Rusko by také mělo propustit ukrajinské námořníky, které ruské vojenské lodě loni v listopadu násilně zadržely v Kerčském průlivu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou.

Jednání ministrů zahraničí Spojených států a Ruska
Zdroj: Pavel Golovkin/Reuters

Obě strany budou jednat o prodloužení smlouvy START

Podle očekávání ministři debatovali i o problémech spojených s rozpornými názory na další kroky v jaderném odzbrojení. Rusko je podle Lavrova znepokojeno přestavbou amerických ponorek a strategických letounů schopných nést jaderné hlavice. Podle ruských expertů by krok Pentagonu mohl porušit smlouvu START, která omezuje strategické jaderné arzenály USA a Ruska.

Pompeo řekl, že USA mají zájem na prodloužení smlouvy START, která v roce 2021 vyprší, ale i na jejím rozšíření. „Uspořádáme jednání našich expertů, kteří budou pracovat nejen na nové dohodě START a na jejím možném rozšíření, ale i na širším okruhu odzbrojovacích otázek,“ prohlásil ministr zahraničí USA.

Američané mají zájem, aby se ke smlouvě o omezení strategických arzenálů připojila i další jaderná mocnost Čína. Čínský ministr zahraničí Wang I ale na nedávném jednání s Lavrovem v Soči takovou možnost vyloučil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 25 mminutami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 1 hhodinou

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 2 hhodinami

Demonstranti v Nairobi protestovali proti plánům na výstavbu v národním parku

Zásahová jednotka policie u keňského hlavního města Nairobi použila slzný plyn, aby rozehnala desítky lidí, kteří protestovali proti plánům na výstavbu v části Národního parku Nairobi u hlavního města Keni. Účastníci protestu se obávají, že ohrožena jsou nejen divoká zvířata, pro které je tento národní park domovem, ale i útulek pro zvířata v nouzi. Zatčen byl i bývalý předseda keňského nejvyššího soudu.
před 2 hhodinami

Násilí osadníků proti Palestincům roste, mají krytí úřadů, píše komise OSN

V roce 2025 dále rostlo násilí židovských osadníků proti Palestincům na okupovaných územích. Uvádí to mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Osadníci se mohou spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.
před 2 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 2 hhodinami
Načítání...