Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se s Íránem dohodla na pokračování nezbytných ověřovacích a monitorovacích aktivit v Íránu. Inspektoři MAAE budou moci nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. Oznámil to podle agentury Reuters ředitel íránské atomové agentury po setkání se šéfem MAAE Rafaelem Grossim.
„Dohodli jsme se na výměně paměťových karet v agenturních kamerách,“ řekl Mohammad Eslámí, kterého citovala íránská agentura ILNA. „Inspektoři MAAE mohou opravovat vybraná zařízení a vyměňovat jejich paměťová média, která budou uložena pod společnými pečetěmi MAAE a íránské atomové agentury v Íránské islámské republice,“ uvedly agentury ve společném prohlášení.
Eslámí dodal, že Grossi se do Teheránu brzy vrátí, aby se sešel s vládními představiteli. Setkání podle něj bylo „čistě technické“ a nebylo v něm místo pro politiku, uvedla agentura AP. Nesdělil, zda Teherán agentuře dodá kopie starších záznamů, o nichž prohlašoval, že zničí. Grossi přivítal konstruktivní výsledek jednání.
MAAE ve zprávě pro své členy, kterou zveřejnila v polovině týdne, uvedla, že Írán jí nepovolil obsluhovat monitorovací zařízení ve svých jaderných provozech, takže je nemohla sledovat. Írán tak mohl bez jakékoli kontroly získávat obohacený uran nezbytný k výrobě jaderné zbraně.
Země také nevysvětlila stopy po uranu na několika pracovištích, o jejichž existenci agenturu neinformovala. Írán od května zvýšil své zásoby uranu obohaceného na 60 procent, nyní ho má deset kilogramů. Podle odhadů má přes 84 kilogramů uranu obohaceného na 20 procent, uvedla MAAE.
Dohoda o jaderném programu (JCPOA) z roku 2015, jejíž závazky Írán od roku 2019 nedodržuje, stanovila limit na něco málo přes 202 kilogramů. Celkové íránské zásoby uranu činí 2441 kilogramů. Írán nedodržováním dohody reaguje na odstoupení Spojených států od dohody v roce 2018 a obnovení amerických sankcí.
Obohacování uranu je proces, při kterém se podíl jednoho z hlavních uranových izotopů zvyšuje nad jeho přirozenou úroveň, která činí necelé jedno procento. Uran obohacený zhruba na tři až pět procent se využívá mimo jiné v jaderných elektrárnách, uran obohacený nad 85 procent má především vojenské využití.
