Izrael udeřil na cíle Hizballáhu na jihu Libanonu

Izraelské stíhací letouny v noci na pátek provedly sérii náletů na cíle libanonské teroristické skupiny Hizballáh v údolí Bikáa na východě Libanonu, informoval server The Times of Israel (ToI). Operaci armáda provedla navzdory dohodě o příměří, která má po prodloužení platit ještě více než dva týdny.

Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při úderech v obci Džanta zahynuli dva lidé a deset jich bylo zraněno. Hizballáh má podle agentury AFP v této oblasti u hranice se Sýrií mnoho svých příslušníků.

Cíle, na které izraelská armáda zaútočila, podle jejího sdělení ohrožovaly vojáky i civilisty. Jednalo se podle ní například o vojenský objekt s podzemní výrobnou zbraní a infrastrukturu na hraničních přechodech mezi Sýrií a Libanonem, kterou Hizballáh využíval k pašování zbraní.

Izraelská armáda podle ToI rovněž uvedla, že Hizballáh ve čtvrtek vypustil na Izrael pozorovací dron, který se jí podařilo sestřelit. Vypuštění dronu označila za porušení dohody o příměří.

Prodloužení klidu zbraní

Klid zbraní, uzavřený 27. listopadu mezi izraelskou a libanonskou vládou a zprostředkovaný USA a Francií, stanoví, že Izrael nebude podnikat žádné útočné vojenské operace proti civilním, vojenským ani jiným státním cílům v Libanonu, zatímco Libanon zabrání jakýmkoli ozbrojeným skupinám, včetně Hizballáhu, v provádění operací proti Izraeli.

V neděli Spojené státy uvedly, že dohoda mezi Izraelem a Libanonem, která zahrnovala také šedesátidenní lhůtu pro stažení izraelských jednotek z Libanonu, zůstane v platnosti do 18. února, což je prodloužení původně dohodnutého termínu 26. ledna. Izrael požádal o prodloužení termínu stažení svých sil z jižního Libanonu s tím, že potřebuje víc času. Podle Izraele libanonská armáda nevyslala své vojáky do všech částí jižního Libanonu, aby zajistila, že se tam opět nevrátí Hizballáh. Libanonská armáda naopak uvedla, že své síly na místě nenasadí, dokud se izraelští vojáci nestáhnou, napsal ToI.

Hizballáh začal ostřelovat sever Izraele raketami předloni 8. října na podporu Palestinců v Pásmu Gazy a palestinského teroristického hnutí Hamás, které den předtím zaútočilo na jih Izraele. Izraelské pozemní jednotky pak loni v září zaútočily v jižním Libanonu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...