Odchod izraelských vojáků z Libanonu se po dohodě prodlouží

Izrael a Libanon se dohodly, že lhůta, do kdy se mají izraelští vojáci stáhnout z jižního Libanonu, bude prodloužena až do 18. února. Stahování izraelských vojáků mělo původně skončit v neděli. Izraelská střelba proti lidem, kteří se druhým dnem pokoušeli dostat do pohraničních vesnic, si v pondělí vyžádala dva mrtvé a sedmnáct zraněných.

Vůdce teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim v pondělí odvysílaném předem nahraném projevu prohlásil, že hnutí nebude akceptovat žádné prodloužení lhůty pro stažení izraelských sil, aniž by přitom zmínil fakt, že libanonská vláda tak již učinila, napsala AP.

„Izrael se musí stáhnout, protože šedesát dní uplynulo,“ řekl Kásim. „Nepřijmeme žádné výmluvy pro prodloužení (přítomnosti izraelské armády) ani o vteřinu, ani o den,“ dodal. Kásim také prohlásil, že jeho hnutí podmínky příměří neporušilo, a připustil, že zvažovalo odvetu za izraelské údery během klidu zbraní, ale libanonské orgány je od toho odradily.

U obsazených vesnic podél jihovýchodní hranice s Izraelem v pondělí pokračovaly protesty vracejících se obyvatel. Izraelská armáda viní Hizballáh, že lidi k protestům navádí, a tvrdí, že vojáci se snaží blížící se demonstranty odradit pomocí varovných výstřelů.

V neděli v jižním Libanonu zemřelo 24 lidí a přes 130 bylo zraněno, když izraelští vojáci spustili palbu na obyvatele, kteří se po tisících vraceli na jih a na protest proti pokračující přítomnosti izraelské armády překonávali silniční zátarasy blokující vstup do pohraničních vesnic, napsala agentura AP.

Izrael prodlouží přítomnost v jižním Libanonu

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua už v pátek oznámil, že armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, která na konci listopadu ukončila více než rok trvající boje mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle úřadu bylo důvodem rozhodnutí to, že „Libanon dostatečně neplní své závazky, které z dohody vyplývají“.

Libanonská armáda podle Izraele nerozmístila své vojáky v jižním Libanonu tak, aby zajistila, že Hizballáh v oblasti znovu neobnoví své aktivity. Libanonská armáda naopak tvrdila, že nemůže do jižní části země vyslat své vojáky, dokud se z ní izraelské síly nestáhnou.

„Ujednání mezi Libanonem a Izraelem, na které dohlížejí Spojené státy, bude v platnosti až do 18. února 2025,“ uvedl Bílý dům v prohlášení. Podle něj příslušné vlády rovněž „zahájí jednání o návratu libanonských vězňů zajatých po 7. říjnu 2023“.

Hizballáh, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal ostřelovat sever Izraele raketami předloni 8. října na podporu palestinského teroristického hnutí Hamás, který den předtím zaútočil na jih Izraele. Konflikt eskaloval loni v září a 1. října zahájil Izrael pozemní operaci v jižním Libanonu. Na podzim zabily izraelské údery tisíce bojovníků Hizballáhu a několik členů jeho vedení včetně dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha a zničily velkou část jeho arzenálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 15 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 4 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 5 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 11 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...