Libanon strana 4 z 5

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Umělá inteligence nachází uplatnění i v armádě. Do utajeného výzkumu výjimečně poskytl krátké nahlédnutí Izrael. Propojení umělé inteligence a dronů demonstroval kromě svých nepřátel i obchodním partnerům. Židovský stát posílá bezpilotní letouny sbírat data o potencionálních cílech na moři. Izrael tímto způsobem brání plošiny na těžbu plynu nebo těžební lodě. Sám je ale používá i k útokům.

Mydlářská společnost Sadik Adra & Co, která se v současnosti potýká kvůli finanční krizi v Libanonu s  vysokými náklady na provoz a výrobu, produkuje mýdlo tradiční technikou více než sto let. I přes popsané potíže nemají mydláři v plánu s tradiční výrobou přestat nebo jakkoliv snižovat kvalitu mýdel.

Na Blízkém východě se objevilo nové ohnisko napětí. Množí se totiž potyčky na hranici mezi Izraelem a Libanonem. Nedávno tam silně protiizraelsky zaměřené hnutí Hizballáh umístilo stálou posádku. Panují tak obavy, že i malý incident může spustit větší konflikt.

Na izraelské území ve čtvrtek podle agentury Reuters zamířily dvě rakety z jižního Libanonu. Jedna ze střel dopadla na libanonské území a druhá do sporné oblasti na hranicích obou států, uvedly tři bezpečnostní zdroje. Zatím není jasné, kdo rakety vystřelil. Izrael následně v odpovědi zahájil ostřelování libanonského území.

V libanonském pobřežním městě Týr stavitel dřevěných lodí pokračuje v tradici. Elias Barbour a jeho tři bratři zdědili tuto profesi po svých předcích, rodina dílnu založila v roce 1905. Dnes se potýká s finanční krizí, suroviny zdražují a rybáři si nemohou dovolit objednávku nových dřevěných lodí. „Sotva si vyděláme na jídlo a pití,“ přiznává jeden z rybářů města Týr. Rodina přesto nehodlá řemeslo opustit.

Pokračuje vyšetřování incidentu na egyptsko-izraelské hranici. Egyptský policista tam před týdnem zastřelil tři izraelské vojáky. Na vztahy mezi oběma zeměmi by to podle politiků nemělo mít dopad, obyvatelé pohraničních vesnic ale chtějí vědět, jak útočník pronikl přes opevněnou hranici.

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

Na střeše pekárny v libanonské vesnici Remhala stojí systém solárních panelů. Majitelé se totiž rozhodli najít alternativu k běžně využívané naftě, používané k pohonu elektrických generátorů. Ty jsou v Libanonu, který sužují časté výpadky dodávek elektřiny, mnohdy jediným způsobem, jak udržet pece v provozu. Výhodou pro zákazníky pak je nižší cena. Solární energie totiž ušetří až osmdesát procent nákladů na naftu, která se do země musí importovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvrátil své dřívější rozhodnutí odvolat ministra obrany Joava Galanta. Podle předsedy vlády zůstane Galant ve funkci kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi, informovala agentura Reuters. Galant se v březnu vyslovil proti kontroverzní vládní justiční reformě, následně premiér ohlásil jeho odvolání. Nyní Netanjahu řekl, že se „rozhodl na neshody s Galantem zapomenout“.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Při útoku na přímořské promenádě v Tel Avivu v pátek zemřel italský turista, dalších sedm lidí ze zahraničí utrpělo zranění. Národnost oběti potvrdil Řím. Izraelská policie uvedla, že zastřelila útočníka. Byl to podle ní izraelský Arab. Muž najížděl autem do chodců a střílel na ně.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila nálety v Pásmu Gazy, tvrdí, že cílem byly výrobny zbraní a tunely, které používá islamistické hnutí Hamás. Podnikla také údery na libanonském území, údajně také cílila na zařízení Hamásu. Izrael označil nálety za odvetu za předchozí raketové útoky, které přišly z palestinské enklávy a z Libanonu a Izrael je přičítá Hamásu. Při útoku na Západním břehu Jordánu také zemřely dvě ženy a jedna byla vážně zraněna. Na místo přijeli i premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant, podle kterých je jen otázkou času, kdy se podaří dopadnout pachatele.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Nejméně osm mrtvých a více než 760 zraněných si v Turecku a v Sýrii vyžádalo pondělní zemětřesení o síle 6,4 stupně. Na základě aktualizované bilance o tom informovala agentura DPA. Otřesy půdy zasáhly oblast čtrnáct dní poté, co mohutné zemětřesení zabilo na jihu Turecka a severu Sýrie přes 47 tisíc lidí.

Patnáct mrtvých si v noci na neděli vyžádal izraelský raketový útok v syrské metropoli Damašku. Informovala o tom Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a konflikt v Sýrii monitoruje skrze své zdroje na místě. Mezi oběťmi jsou civilisté, dodala. Syrská armáda hovoří o pěti obětech, včetně jednoho vojáka.

Výtvarník Georges Ghafary vyrábí miniatury tradičních libanonských domů. Svými domečky z recyklovaného dřeva chce lidem přiblížit tradiční libanonskou architekturu. Zájemci si mohou jeho 3D puzzle zakoupit a miniatury sami sestavit.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Libanonský soudce, který vyšetřuje obří explozi v přístavu v Bejrútu v roce 2020, obnovil vyšetřování tohoto případu a obvinil i expremiéra Hasana Dijába, generálního prokurátora Ghasána Uajdáta a dva bývalé ministry. Podle soudní obsílky jde mimo jiné o obvinění ze zabití, žhářství a sabotáže. Na to však reagoval libanonský nejvyšší žalobce, který prohlásil, že soudce nyní nemá pravomoc ve vyšetřování pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.