Libanon strana 4 z 5

Izraelská armáda oznámila, že zahájila nálety v Pásmu Gazy, tvrdí, že cílem byly výrobny zbraní a tunely, které používá islamistické hnutí Hamás. Podnikla také údery na libanonském území, údajně také cílila na zařízení Hamásu. Izrael označil nálety za odvetu za předchozí raketové útoky, které přišly z palestinské enklávy a z Libanonu a Izrael je přičítá Hamásu. Při útoku na Západním břehu Jordánu také zemřely dvě ženy a jedna byla vážně zraněna. Na místo přijeli i premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant, podle kterých je jen otázkou času, kdy se podaří dopadnout pachatele.

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Nejméně osm mrtvých a více než 760 zraněných si v Turecku a v Sýrii vyžádalo pondělní zemětřesení o síle 6,4 stupně. Na základě aktualizované bilance o tom informovala agentura DPA. Otřesy půdy zasáhly oblast čtrnáct dní poté, co mohutné zemětřesení zabilo na jihu Turecka a severu Sýrie přes 47 tisíc lidí.

Patnáct mrtvých si v noci na neděli vyžádal izraelský raketový útok v syrské metropoli Damašku. Informovala o tom Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a konflikt v Sýrii monitoruje skrze své zdroje na místě. Mezi oběťmi jsou civilisté, dodala. Syrská armáda hovoří o pěti obětech, včetně jednoho vojáka.

Výtvarník Georges Ghafary vyrábí miniatury tradičních libanonských domů. Svými domečky z recyklovaného dřeva chce lidem přiblížit tradiční libanonskou architekturu. Zájemci si mohou jeho 3D puzzle zakoupit a miniatury sami sestavit.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Libanonský soudce, který vyšetřuje obří explozi v přístavu v Bejrútu v roce 2020, obnovil vyšetřování tohoto případu a obvinil i expremiéra Hasana Dijába, generálního prokurátora Ghasána Uajdáta a dva bývalé ministry. Podle soudní obsílky jde mimo jiné o obvinění ze zabití, žhářství a sabotáže. Na to však reagoval libanonský nejvyšší žalobce, který prohlásil, že soudce nyní nemá pravomoc ve vyšetřování pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Kameraman České televize Pavel Němeček byl na Ukrajině letos celkem čtyřikrát. Divákům zprostředkoval záběry přímo z bojové linie. Všechno ale zachytit nemohl, ať už z taktických důvodů, aby neodhalil strategické pozice ukrajinských vojsk, nebo kvůli omezením, která mají média jako taková. Kamerou totiž nelze přenést pachy války, říká. Když se ho pak na přednáškách lidé ptají, jaká je skutečná situace na Ukrajině, odpovídá jim: „Realita je ještě horší.“ Kromě zkušeností z války na Ukrajině vzpomíná Němeček v podcastu Background ČT24 také na to, jak ho v Libanonu zavřeli do vězení.

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Libanonský prezident Michel Aún v televizním projevu oznámil, že jeho země schválila dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou jako prostředník pomohly dojednat USA. Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu. Dohodu už ve středu schválila izraelská vláda a dostal ji k posouzení parlament. Po jeho rozhodnutí pak čeká izraelskou vládu ještě nové hlasování.

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Tým českých studentů architektury získal tento týden druhé místo ve světové soutěži na rekonstrukci přístavu v Bejrútu, poničeného před dvěma lety obřím výbuchem. Finále soutěže se zúčastnilo čtyřicet týmů z devatenácti zemí. Pobřežní zóna libanonské metropole zůstává v troskách a není jasné, zda a kdy se ji podaří zrekonstruovat. Libanon totiž prožívá hlubokou ekonomickou krizi.

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie si spolu se svými podporovateli za napadení může sám, uvedl v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání. Zároveň odmítl, že by Írán byl do útoku na literáta jakkoli zapojen. Jedná se o první oficiální íránskou reakci na páteční útok. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona tvrzení Teheránu, že si Rushdie za útok může sám, označil za absurdní.

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Část obrovského sila v bejrútském přístavu, kterou poškodil výbuch v roce 2020, se po několikatýdenním požáru zřítila. Plameny vyvolalo obilí, které se v letním horku vznítilo. Podle agentury AP se v neděli po něčem, co znělo jako výbuch, zřítila severní část skladiště na obilí, okolí krátce poté zahalila oblaka prachu a kouře. Není zatím jasné, zda někdo utrpěl zranění, podle úřadů ale hrozí, že se zbortí i další části zásobáren na obilí.

Izraelská armáda oznámila, že sestřelila tři neozbrojené bezpilotní letouny, které vyslalo libanonské militantní hnutí Hizballáh směrem k oblasti ve Středozemním moři. Jedná se o místo, kde byla nedávno instalována izraelská plošina na těžbu plynu, infomovala agentura AP a stanice BBC. Hizballáh podle agentury Reuters potvrdil vyslání dronů, byly podle něj na průzkumné misi. Libanon se zatím nevyjádřil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odvolal z funkce velvyslance v několika zemích, včetně ambasadora na Slovensku Jurije Mušky. Uvádějí to oficiální stránky ukrajinského prezidenta. Podle nich Zelenskyj v pátek odvolal také například velvyslance v Íránu, Libanonu, Gruzii či Portugalsku.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Přesně před 40 lety spustil Izrael invazi do Libanonu. Vojenská operace rychle přerostla v pokus o dobytí Bejrútu a celkovou změnu mocenských poměrů v zemi. Optimismus z rychlého postupu ale vystřídala bezradnost. Izraelská armáda se postupně stáhla, trauma z nevydařené války stále přetrvává.