Libanon strana 5 z 5

Více než tři čtvrtě roku po vypuknutí otevřeného konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy se zdá, že židovský stát je víc než kdy dřív blízko válce druhé, která by konflikt v Gaze naprosto zastínila, píše ve velké analýze portál Foreign Affairs (FA). Řeč je o tažení proti Íránem podporovanému teroristickému hnutí Hizballáh, jehož příslušníci ostřelují severní Izrael nepřetržitě od loňského října, kdy teroristé z Hamásu vtrhli na území židovského státu. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh přitom podle FA před pár dny oznámil, že jeho síly jsou připravené raketami útočit na větší počet izraelských měst.

Izrael provedl útok na jemenský přístav Hudajdá, uvedly úřady jemenského povstaleckého hnutí hútíů. Ti se v pátek přihlásili k dronovému útoku, který v izraelském Tel Avivu zabil člověka. Izraelská armáda útoky potvrdila, šlo podle ní o odvetu za stovky útoků z poslední doby. Mluvčí povstalců připustil zásahy ropných a dalších zařízení v přístavu. Hútíové rovněž tvrdí, že při útoku bylo zraněno nejméně osmdesát lidí. V odvetě za izraelský dronový útok oznámilo také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, že vypálilo desítky raket na kibuc v severním Izraeli. Z Libanonu raketami útočilo na Izrael také palestinské teroristické hnutí Hamás, informovala agentura AP.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

V Izraeli sílí obavy z vypuknutí plnohodnotné války mezi židovským státem a libanonským hnutím Hizballáh. Jeho bojovníci už skoro devět měsíců ostřelují sever Izraele. Pětikilometrové pásmo u hranic se vylidnilo. Íránem podporované uskupení přitom má kapacitu na to, aby útoky mířily ještě dál, třeba na kritickou infrastrukturu. Americké zpravodajské informace podle zdrojů Politico naznačují, že otevřená válka může propuknout v příštích týdnech.

Izraelské bezpilotní letouny v noci na pondělí v Pásmu Gazy zneškodnily vysoce postaveného představitele teroristického hnutí Hamás, který měl na starost vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X, kde zveřejnila i záběry ze zásahu. Podle úřadů vedených Hamásem útok mířil na kliniku a byli při něm zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

Už téměř týden pokračuje těžké ostřelování mezi izraelskou armádou a teroristickými silami libanonského hnutí Hizballáh. Jde o vůbec nejhorší eskalaci od vypuknutí války mezi židovským státem a teroristickým Hamásem z Pásma Gazy. Na hranici Izraele a Libanonu tak hrozí vypuknutí otevřené války.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh tvrdí, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy, tedy od 7. října loňského roku. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypustil rakety a drony celkem na devět vojenských objektů Izraele. Útok proběhl den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí. V Pásmu Gazy postupuje Izrael dál do Rafahu, zatímco pokračují jednání o příměří.

Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu v úterý večer přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu a další tři bojovníci tohoto libanonského šíitského teroristického hnutí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na své zdroje z libanonských bezpečnostních kruhů. Hizballáh úder potvrdil a zabitého velitele identifikoval. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila. Izraelská média následně uvedla, že Hizballáh zřejmě v odvetě na sever židovského státu vypálil přibližně stovku raket. Protiúder si ale podle všeho nevyžádal žádné zraněné.

Zhruba šedesát tisíc obyvatel izraelského severního pohraničí zůstává už osm měsíců nuceně vysídlených kvůli bojům mezi Izraelem a Hizballáhem. Sílí mezi nimi deziluze z toho, že konflikt nemá jasné vyústění. Vzdušné útoky z Libanonu přitom v posledních dnech zesilují. Izrael už varoval, že teroristy vytlačí od hranice silou.

Diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi získala Cenu Arnošta Lustiga, kterou dosud dostalo jedenáct osobností. Ozvláštňuje mě to, protože ta společnost je nádherná. Až si možná myslím, že nevím, jestli jsem si zasloužila takové ocenění v porovnání s nimi, řekla v Událostech, komentářích. Posledních třináct let hájila Filipi zájmy Česka v Sýrii. Na postu setrvala i po vypuknutí občanské války jako jedna z mála diplomatů, a stala se tak strategickou osobou nejen pro Česko, ale také pro část západních zemí, včetně USA.

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2023 za rozvoj celospolečenských hodnot obdržela diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi. Jako velvyslankyně působila posledních třináct let v Sýrii, předtím byla mimo jiné v Turecku a Iráku. Výbor Ceny Arnošta Lustiga zvolil osmdesátiletou Filipi jednomyslně.

Turistický ruch v Izraeli se kvůli probíhající válce na Blízkém východě dramaticky propadl. Statistiky vykazují meziroční pokles o 80 procent. Ještě horší situace je pak v severní části Golanských výšin. Tamní ekonomika je přitom orientovaná právě na turistiku – jak letní, tak zimní. V krizi se region ocitl především kvůli své poloze – leží u hranic se Sýrií a Libanonem.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izraelské obce u hranic s Libanonem zůstávají už sedmý měsíc vylidněné. Úřady nařídily v pohraničí evakuovat šedesát tisíc lidí. Dalších dvacet tisíc odešlo dobrovolně. Na místní obyvatele má situace finanční i psychický dopad. Starostové apelují na Jeruzalém, aby proti Hizballáhu důrazně zasáhl. Operace v Libanonu je ale kvůli válce v Gaze nepravděpodobná. Civilisté tak dál umírají na izraelské i libanonské straně hranice. Situaci v oblasti mapoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Papež František ve Vatikánu přednesl každoroční poselství Urbi et orbi (Městu a světu). Ve svém projevu vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a také k výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Papež si tak spolu s křesťany po celém světě připomněl zmrtvýchvstání Ježíše Krista. To podle tradic připadá právě na Boží hod velikonoční.

Na jihu Libanonu utrpělo zranění několik pozorovatelů OSN, když prováděli hlídku u hranic s Izraelem. Zraněni byli tři pozorovatelé a jeden Libanonec, uvedla mise OSN UNIFIL. Podle ní šlo o hlídku mise UNTSO, která UNIFIL pomáhá a která je také misí OSN. V oblasti se téměř každý den ostřeluje izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh. Libanonská média i zdroje agentury Reuters připsaly zodpovědnost Izraeli, jehož armáda to odmítla. Incident odsoudil i libanonský premiér Nadžíb Mikátí.

Přes čtyřicet lidí zemřelo při náletech u Aleppa na severu země, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Většinu z obětí tvoří podle ní syrští vojáci, zemřelo i několik členů libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Syrské bezpečnostní složky útok připisují Izraeli. Podle SOHR mířil Jeruzalém na sklady zbraní. Izrael údery v této sousední zemi většinou nekomentuje. Cílem podobných náletů se stávají proíránské milice. Podle Damašku zemřeli u Aleppa i civilisté, není ale jasné, zda se nestali oběťmi jiného útoku.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko bylo na 18. příčce, zatímco Slovensko na 45. příčce. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.