Libanon strana 5 z 5

Kameraman České televize Pavel Němeček byl na Ukrajině letos celkem čtyřikrát. Divákům zprostředkoval záběry přímo z bojové linie. Všechno ale zachytit nemohl, ať už z taktických důvodů, aby neodhalil strategické pozice ukrajinských vojsk, nebo kvůli omezením, která mají média jako taková. Kamerou totiž nelze přenést pachy války, říká. Když se ho pak na přednáškách lidé ptají, jaká je skutečná situace na Ukrajině, odpovídá jim: „Realita je ještě horší.“ Kromě zkušeností z války na Ukrajině vzpomíná Němeček v podcastu Background ČT24 také na to, jak ho v Libanonu zavřeli do vězení.

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Libanonský prezident Michel Aún v televizním projevu oznámil, že jeho země schválila dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou jako prostředník pomohly dojednat USA. Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu. Dohodu už ve středu schválila izraelská vláda a dostal ji k posouzení parlament. Po jeho rozhodnutí pak čeká izraelskou vládu ještě nové hlasování.

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

Libanon jedná s Izraelem o vedení mořské hranice kvůli rozdělení ložisek zemního plynu. Oba státy přitom neudržují oficiální diplomatické styky. Prezident Libanonu Michel Aoun se nechal v pondělí slyšet, že rozhovory vstoupily do finální fáze. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek podotkl, že velice záleží na tom, jak k problému přistoupí libanonská radikální strana Hizballáh. Její místopředseda Naím Kásim totiž před pár dny poznamenal, že si šíitská organizace vyhrazuje právo využít i vojenské prostředky k podpoře libanonských zájmů.

Tým českých studentů architektury získal tento týden druhé místo ve světové soutěži na rekonstrukci přístavu v Bejrútu, poničeného před dvěma lety obřím výbuchem. Finále soutěže se zúčastnilo čtyřicet týmů z devatenácti zemí. Pobřežní zóna libanonské metropole zůstává v troskách a není jasné, zda a kdy se ji podaří zrekonstruovat. Libanon totiž prožívá hlubokou ekonomickou krizi.

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie si spolu se svými podporovateli za napadení může sám, uvedl v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání. Zároveň odmítl, že by Írán byl do útoku na literáta jakkoli zapojen. Jedná se o první oficiální íránskou reakci na páteční útok. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona tvrzení Teheránu, že si Rushdie za útok může sám, označil za absurdní.

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Část obrovského sila v bejrútském přístavu, kterou poškodil výbuch v roce 2020, se po několikatýdenním požáru zřítila. Plameny vyvolalo obilí, které se v letním horku vznítilo. Podle agentury AP se v neděli po něčem, co znělo jako výbuch, zřítila severní část skladiště na obilí, okolí krátce poté zahalila oblaka prachu a kouře. Není zatím jasné, zda někdo utrpěl zranění, podle úřadů ale hrozí, že se zbortí i další části zásobáren na obilí.

Izraelská armáda oznámila, že sestřelila tři neozbrojené bezpilotní letouny, které vyslalo libanonské militantní hnutí Hizballáh směrem k oblasti ve Středozemním moři. Jedná se o místo, kde byla nedávno instalována izraelská plošina na těžbu plynu, infomovala agentura AP a stanice BBC. Hizballáh podle agentury Reuters potvrdil vyslání dronů, byly podle něj na průzkumné misi. Libanon se zatím nevyjádřil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odvolal z funkce velvyslance v několika zemích, včetně ambasadora na Slovensku Jurije Mušky. Uvádějí to oficiální stránky ukrajinského prezidenta. Podle nich Zelenskyj v pátek odvolal také například velvyslance v Íránu, Libanonu, Gruzii či Portugalsku.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Přesně před 40 lety spustil Izrael invazi do Libanonu. Vojenská operace rychle přerostla v pokus o dobytí Bejrútu a celkovou změnu mocenských poměrů v zemi. Optimismus z rychlého postupu ale vystřídala bezradnost. Izraelská armáda se postupně stáhla, trauma z nevydařené války stále přetrvává.

Libanonský parlament v úterý zvolil do svého čela těsnou většinou dosavadního předsedu Nabího Barrího. Zákonodárci se sešli poprvé od voleb, jež se konaly 15. května. Čtyřiaosmdesátiletý Barrí si post udržel díky hlasům 65 ze 128 členů parlamentu. Podle zvyklostí této blízkovýchodní země je post rezervován pro příslušníka muslimské šíitské komunity.

Letošní úroda na Ukrajině bude kvůli bojům asi o třetinu menší. Sklizeň z okupovaných oblastí navíc kradou ruské jednotky. Okupovaná Chersonská oblast chce vyvážet podle tamních úřadů obilí do Ruska. Export přes Černé moře navíc dál blokuje ruská flotila. Ukrajina podle odhadů tamní vlády produkuje potraviny pro 400 milionů lidí po celém světě a dopady války už teď pociťují rozvojové země.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Ruskem rozpoutaná válka ohrožuje produkci potravin na Ukrajině. To může znamenat globální problém, protože je napadená země pátým největším exportérem obilí na světě a závislé jsou na ní například Libanon, Sýrie, Somálsko nebo Egypt. Evropská unie kvůli obavám ze zemědělské tísně vyčlenila pět set milionů eur na pomoc evropským zemědělcům a umožní pěstovat plodiny i na půdě, která nyní povinně leží ladem. Připravit se tak chce na možný nedostatek potravin a jejich prudké zdražení.

Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.

Organizace Islámský stát opět přitahuje mladé muže bez vidiny budoucnosti. Varuje před tím i Libanon, protože už desítky jeho chlapců odešly bojovat do sousední Sýrie. Spíš než radikální myšlenky je lákají peníze.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.