Libanon strana 3 z 5

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Zatímco si Izrael připravuje půdu pro pozemní invazi do Pásma Gazy proti teroristickému hnutí Hamás, na severu židovského státu probíhá rozsáhlá evakuace obyvatelstva u hranic s Libanonem. Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lidé musí opustit své domovy v tamních 28 obcích kvůli nebezpečí útoku teroristické organizace Hizballáh. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka může Hizballáh na severu spustit novou frontu, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Izrael evakuuje skoro třicet obcí na severu země u hranic s Libanonem. Obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. V regionu sílí napětí od útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele. Izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem, se vzájemně ostřelují. U některých lidí, kteří museli opustit své domovy na severu židovského státu, se přitom mísí hned několik traumat dohromady. Nejen, že museli utéct před teroristy z Hizballáhu, ale na jihu země přišli o život jejich příbuzní a známí pro změnu rukou Hamásu. Situaci v izraelském pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Izraelská generalita ve svém prohlášení nevyloučila pozemní invazi do Gazy. Takovou formu operace teď očekává většina vojenských expertů. Pokud si kabinet v Jeruzalémě vytyčí jako cíl úplné zničení teroristické infrastruktury, bez vstupu tanků nebo speciálních jednotek to nepůjde splnit. V takovém případě hrozí dlouhý konflikt a možné otevření dalších front.

Izraelská armáda pokračuje na jihu země v boji s teroristy z hnutí Hamás. Počet obětí palestinských ozbrojenců už podle izraelské vlády překonal sedm stovek. Palestinské úřady v Pásmu Gazy oznámily, že počet obětí po izraelských náletech stoupl na 413. Na obou stranách jsou také tisíce zraněných. Izraelský kabinet hlásí přes sto unesených lidí. Izraelská armáda chce do 24 hodin napadené pohraniční obce evakuovat. Libanonské hnutí Hizballáh ostřelovalo sever židovského státu, ten reagoval protiútokem dělostřelectva. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho země se vydává do dlouhé a těžké války.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Umělá inteligence nachází uplatnění i v armádě. Do utajeného výzkumu výjimečně poskytl krátké nahlédnutí Izrael. Propojení umělé inteligence a dronů demonstroval kromě svých nepřátel i obchodním partnerům. Židovský stát posílá bezpilotní letouny sbírat data o potencionálních cílech na moři. Izrael tímto způsobem brání plošiny na těžbu plynu nebo těžební lodě. Sám je ale používá i k útokům.

Mydlářská společnost Sadik Adra & Co, která se v současnosti potýká kvůli finanční krizi v Libanonu s  vysokými náklady na provoz a výrobu, produkuje mýdlo tradiční technikou více než sto let. I přes popsané potíže nemají mydláři v plánu s tradiční výrobou přestat nebo jakkoliv snižovat kvalitu mýdel.

Na Blízkém východě se objevilo nové ohnisko napětí. Množí se totiž potyčky na hranici mezi Izraelem a Libanonem. Nedávno tam silně protiizraelsky zaměřené hnutí Hizballáh umístilo stálou posádku. Panují tak obavy, že i malý incident může spustit větší konflikt.

Na izraelské území ve čtvrtek podle agentury Reuters zamířily dvě rakety z jižního Libanonu. Jedna ze střel dopadla na libanonské území a druhá do sporné oblasti na hranicích obou států, uvedly tři bezpečnostní zdroje. Zatím není jasné, kdo rakety vystřelil. Izrael následně v odpovědi zahájil ostřelování libanonského území.

V libanonském pobřežním městě Týr stavitel dřevěných lodí pokračuje v tradici. Elias Barbour a jeho tři bratři zdědili tuto profesi po svých předcích, rodina dílnu založila v roce 1905. Dnes se potýká s finanční krizí, suroviny zdražují a rybáři si nemohou dovolit objednávku nových dřevěných lodí. „Sotva si vyděláme na jídlo a pití,“ přiznává jeden z rybářů města Týr. Rodina přesto nehodlá řemeslo opustit.

Pokračuje vyšetřování incidentu na egyptsko-izraelské hranici. Egyptský policista tam před týdnem zastřelil tři izraelské vojáky. Na vztahy mezi oběma zeměmi by to podle politiků nemělo mít dopad, obyvatelé pohraničních vesnic ale chtějí vědět, jak útočník pronikl přes opevněnou hranici.

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

Na střeše pekárny v libanonské vesnici Remhala stojí systém solárních panelů. Majitelé se totiž rozhodli najít alternativu k běžně využívané naftě, používané k pohonu elektrických generátorů. Ty jsou v Libanonu, který sužují časté výpadky dodávek elektřiny, mnohdy jediným způsobem, jak udržet pece v provozu. Výhodou pro zákazníky pak je nižší cena. Solární energie totiž ušetří až osmdesát procent nákladů na naftu, která se do země musí importovat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zvrátil své dřívější rozhodnutí odvolat ministra obrany Joava Galanta. Podle předsedy vlády zůstane Galant ve funkci kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi, informovala agentura Reuters. Galant se v březnu vyslovil proti kontroverzní vládní justiční reformě, následně premiér ohlásil jeho odvolání. Nyní Netanjahu řekl, že se „rozhodl na neshody s Galantem zapomenout“.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Při útoku na přímořské promenádě v Tel Avivu v pátek zemřel italský turista, dalších sedm lidí ze zahraničí utrpělo zranění. Národnost oběti potvrdil Řím. Izraelská policie uvedla, že zastřelila útočníka. Byl to podle ní izraelský Arab. Muž najížděl autem do chodců a střílel na ně.