Hamás oznámil obnovení jednání o příměří v Gaze, Izrael je otevřen diskusi

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Snahy o uzavření příměří v Pásmu Gazy se obnovily poté, co Izrael ve středu uzavřel klid zbraní s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Po této dohodě zároveň Spojené státy americké oznámily novou společnou diplomatickou snahu s Katarem, Tureckem a Egyptem, jejímž cílem je dosažení příměří v Gaze a propuštění rukojmí zajatých během brutálního masakru Hamásu 7. října 2023 v Izraeli. Právě ten odstartoval válku v Gaze, která stále pokračuje.

Podle agentury Reuters jednal na konci listopadu v Kataru a Izraeli o příměří i Steve Witkoff, budoucí zmocněnec pro Blízký východ ve druhé administrativě příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Dosáhnout dohody by nemělo být těžké“

Pokud Izrael bude chtít, dosáhnout dohody by podle Naíma nemělo být těžké. Jeruzalém i Washington však tvrdí, že dohoda o příměří a propuštění rukojmí nebyla v uplynulých měsících uzavřena právě kvůli neústupnosti Hamásu.

V tomto kontextu se sluší poznamenat, že za jediný výraznější diplomatický úspěch ve čtrnáctiměsíčním konfliktu lze nejspíš označit jen výměnu 105 civilistů unesených teroristickým hnutím za 240 palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli.

Portál The Times of Israel také připomněl, že prezident židovského státu Jicchak Herzog řekl rodině Edana Alexandra, americko-izraelského rukojmího, který byl spatřen na sobotním videu zveřejněném Hamásem, že jednání o příměří prozatím probíhají v zákulisí. „Po dohodě s Hizballáhem je čas dokončit další a přivést rukojmí domů,“ uvedl Herzog dle prohlášení své kanceláře.

Nejmenovaný izraelský představitel v rozhovoru se zmíněným serverem doplnil, že aktuální návrh prezentovaný Egyptem není návrhem na definitivní ukončení války s Hamásem, ale na šedesátidenní příměří, které umožní zejména propuštění dětí, žen, mužů starších 50 let a těžce raněných rukojmí.

Jeruzalém je naopak stále ochoten propustit stovky palestinských vězňů, včetně některých odpykávajících si doživotní tresty za teroristické útoky s mrtvými.

Trio požadavků Hamásu a comeback Kataru

Naím zdůraznil, že Hamás trvá na třech klíčových požadavcích – dlouhodobém příměří, odchodu izraelských vojsk z Pásma Gazy a návratu Palestinců vyhnaných boji z domovů. Teroristické hnutí je podle něj „připraveno projevit flexibilitu“ v jednáních o načasování těchto kroků.

Jeden z bodů, na nichž při předchozích licitováních o příměří nepanovala shoda, se týkal odchodu izraelských jednotek z hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem, takzvaného Filadelfského koridoru, což odmítal premiér židovského státu Netanjahu. „Může se o tom vést diskuse, ale z Filadelfského koridoru se Izrael musí stáhnout úplně,“ zopakoval nyní Naím.

Jednání se zároveň opět účastní v roli zprostředkovatele i Katar. O jeho návratu do této role informovala ve středu s odkazem na diplomatický zdroj agentura Reuters. Arabská země, která byla téměř rok zprostředkovatelem jednání společně se Spojenými státy a Egyptem, přerušila svou aktivitu v jednání na začátku listopadu, protože prý neviděla vůli stran k dosažení dohody.

Návrat Kataru do jednání povede podle Reuters pravděpodobně k tomu, že do hlavního města Dauhá přicestuje delegace vyjednavačů Hamásu. Podle informací z přelomu října a listopadu Katar usiloval mimo jiné o to, aby Hamás uzavřel svou politickou kancelář, kterou v této arabské zemi zřídil v roce 2012.

Podle zmíněné agentury už katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání hovořil s budoucím americkým zmocněncem pro Blízký východ Witkoffem. Cesta se uskutečnila na konci listopadu a Witkoff jednal i s Netanjahuem. Příští americký prezident Trump tím dle Reuters vyvíjí diplomatickou snahu, aby bylo příměří v Pásmu Gazy vyhlášeno ještě před jeho nástupem do funkce 20. ledna 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 24 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 28 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 30 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...