Hamás oznámil obnovení jednání o příměří v Gaze, Izrael je otevřen diskusi

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Snahy o uzavření příměří v Pásmu Gazy se obnovily poté, co Izrael ve středu uzavřel klid zbraní s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Po této dohodě zároveň Spojené státy americké oznámily novou společnou diplomatickou snahu s Katarem, Tureckem a Egyptem, jejímž cílem je dosažení příměří v Gaze a propuštění rukojmí zajatých během brutálního masakru Hamásu 7. října 2023 v Izraeli. Právě ten odstartoval válku v Gaze, která stále pokračuje.

Podle agentury Reuters jednal na konci listopadu v Kataru a Izraeli o příměří i Steve Witkoff, budoucí zmocněnec pro Blízký východ ve druhé administrativě příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Dosáhnout dohody by nemělo být těžké“

Pokud Izrael bude chtít, dosáhnout dohody by podle Naíma nemělo být těžké. Jeruzalém i Washington však tvrdí, že dohoda o příměří a propuštění rukojmí nebyla v uplynulých měsících uzavřena právě kvůli neústupnosti Hamásu.

V tomto kontextu se sluší poznamenat, že za jediný výraznější diplomatický úspěch ve čtrnáctiměsíčním konfliktu lze nejspíš označit jen výměnu 105 civilistů unesených teroristickým hnutím za 240 palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli.

Portál The Times of Israel také připomněl, že prezident židovského státu Jicchak Herzog řekl rodině Edana Alexandra, americko-izraelského rukojmího, který byl spatřen na sobotním videu zveřejněném Hamásem, že jednání o příměří prozatím probíhají v zákulisí. „Po dohodě s Hizballáhem je čas dokončit další a přivést rukojmí domů,“ uvedl Herzog dle prohlášení své kanceláře.

Nejmenovaný izraelský představitel v rozhovoru se zmíněným serverem doplnil, že aktuální návrh prezentovaný Egyptem není návrhem na definitivní ukončení války s Hamásem, ale na šedesátidenní příměří, které umožní zejména propuštění dětí, žen, mužů starších 50 let a těžce raněných rukojmí.

Jeruzalém je naopak stále ochoten propustit stovky palestinských vězňů, včetně některých odpykávajících si doživotní tresty za teroristické útoky s mrtvými.

Trio požadavků Hamásu a comeback Kataru

Naím zdůraznil, že Hamás trvá na třech klíčových požadavcích – dlouhodobém příměří, odchodu izraelských vojsk z Pásma Gazy a návratu Palestinců vyhnaných boji z domovů. Teroristické hnutí je podle něj „připraveno projevit flexibilitu“ v jednáních o načasování těchto kroků.

Jeden z bodů, na nichž při předchozích licitováních o příměří nepanovala shoda, se týkal odchodu izraelských jednotek z hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem, takzvaného Filadelfského koridoru, což odmítal premiér židovského státu Netanjahu. „Může se o tom vést diskuse, ale z Filadelfského koridoru se Izrael musí stáhnout úplně,“ zopakoval nyní Naím.

Jednání se zároveň opět účastní v roli zprostředkovatele i Katar. O jeho návratu do této role informovala ve středu s odkazem na diplomatický zdroj agentura Reuters. Arabská země, která byla téměř rok zprostředkovatelem jednání společně se Spojenými státy a Egyptem, přerušila svou aktivitu v jednání na začátku listopadu, protože prý neviděla vůli stran k dosažení dohody.

Návrat Kataru do jednání povede podle Reuters pravděpodobně k tomu, že do hlavního města Dauhá přicestuje delegace vyjednavačů Hamásu. Podle informací z přelomu října a listopadu Katar usiloval mimo jiné o to, aby Hamás uzavřel svou politickou kancelář, kterou v této arabské zemi zřídil v roce 2012.

Podle zmíněné agentury už katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání hovořil s budoucím americkým zmocněncem pro Blízký východ Witkoffem. Cesta se uskutečnila na konci listopadu a Witkoff jednal i s Netanjahuem. Příští americký prezident Trump tím dle Reuters vyvíjí diplomatickou snahu, aby bylo příměří v Pásmu Gazy vyhlášeno ještě před jeho nástupem do funkce 20. ledna 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti za pochod LGBT+

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, oznámila ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury.
před 5 mminutami

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 23 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 4 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 10 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 11 hhodinami
Načítání...