Hamás oznámil obnovení jednání o příměří v Gaze, Izrael je otevřen diskusi

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Snahy o uzavření příměří v Pásmu Gazy se obnovily poté, co Izrael ve středu uzavřel klid zbraní s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Po této dohodě zároveň Spojené státy americké oznámily novou společnou diplomatickou snahu s Katarem, Tureckem a Egyptem, jejímž cílem je dosažení příměří v Gaze a propuštění rukojmí zajatých během brutálního masakru Hamásu 7. října 2023 v Izraeli. Právě ten odstartoval válku v Gaze, která stále pokračuje.

Podle agentury Reuters jednal na konci listopadu v Kataru a Izraeli o příměří i Steve Witkoff, budoucí zmocněnec pro Blízký východ ve druhé administrativě příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Dosáhnout dohody by nemělo být těžké“

Pokud Izrael bude chtít, dosáhnout dohody by podle Naíma nemělo být těžké. Jeruzalém i Washington však tvrdí, že dohoda o příměří a propuštění rukojmí nebyla v uplynulých měsících uzavřena právě kvůli neústupnosti Hamásu.

V tomto kontextu se sluší poznamenat, že za jediný výraznější diplomatický úspěch ve čtrnáctiměsíčním konfliktu lze nejspíš označit jen výměnu 105 civilistů unesených teroristickým hnutím za 240 palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli.

Portál The Times of Israel také připomněl, že prezident židovského státu Jicchak Herzog řekl rodině Edana Alexandra, americko-izraelského rukojmího, který byl spatřen na sobotním videu zveřejněném Hamásem, že jednání o příměří prozatím probíhají v zákulisí. „Po dohodě s Hizballáhem je čas dokončit další a přivést rukojmí domů,“ uvedl Herzog dle prohlášení své kanceláře.

Nejmenovaný izraelský představitel v rozhovoru se zmíněným serverem doplnil, že aktuální návrh prezentovaný Egyptem není návrhem na definitivní ukončení války s Hamásem, ale na šedesátidenní příměří, které umožní zejména propuštění dětí, žen, mužů starších 50 let a těžce raněných rukojmí.

Jeruzalém je naopak stále ochoten propustit stovky palestinských vězňů, včetně některých odpykávajících si doživotní tresty za teroristické útoky s mrtvými.

Trio požadavků Hamásu a comeback Kataru

Naím zdůraznil, že Hamás trvá na třech klíčových požadavcích – dlouhodobém příměří, odchodu izraelských vojsk z Pásma Gazy a návratu Palestinců vyhnaných boji z domovů. Teroristické hnutí je podle něj „připraveno projevit flexibilitu“ v jednáních o načasování těchto kroků.

Jeden z bodů, na nichž při předchozích licitováních o příměří nepanovala shoda, se týkal odchodu izraelských jednotek z hranice mezi Pásmem Gazy a Egyptem, takzvaného Filadelfského koridoru, což odmítal premiér židovského státu Netanjahu. „Může se o tom vést diskuse, ale z Filadelfského koridoru se Izrael musí stáhnout úplně,“ zopakoval nyní Naím.

Jednání se zároveň opět účastní v roli zprostředkovatele i Katar. O jeho návratu do této role informovala ve středu s odkazem na diplomatický zdroj agentura Reuters. Arabská země, která byla téměř rok zprostředkovatelem jednání společně se Spojenými státy a Egyptem, přerušila svou aktivitu v jednání na začátku listopadu, protože prý neviděla vůli stran k dosažení dohody.

Návrat Kataru do jednání povede podle Reuters pravděpodobně k tomu, že do hlavního města Dauhá přicestuje delegace vyjednavačů Hamásu. Podle informací z přelomu října a listopadu Katar usiloval mimo jiné o to, aby Hamás uzavřel svou politickou kancelář, kterou v této arabské zemi zřídil v roce 2012.

Podle zmíněné agentury už katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání hovořil s budoucím americkým zmocněncem pro Blízký východ Witkoffem. Cesta se uskutečnila na konci listopadu a Witkoff jednal i s Netanjahuem. Příští americký prezident Trump tím dle Reuters vyvíjí diplomatickou snahu, aby bylo příměří v Pásmu Gazy vyhlášeno ještě před jeho nástupem do funkce 20. ledna 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 36 mminutami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 2 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 5 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 6 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 11 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 12 hhodinami

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...