Rozpočtová rada má výhrady k návrhu státního rozpočtu kvůli dopravě i příjmům

Nahrávám video
Události: Spor o rozpočet
Zdroj: ČT24

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Podle návrhu státního rozpočtu je v kapitole ministerstva dopravy vyčleněno 20,1 miliardy korun na obranné výdaje, zatímco letos to bylo 136 milionů korun.

„Z informací prezentovaných v otevřených zdrojích vyplývá, že do seznamu vojenských výdajů byla zařazena řada nových staveb dopravní infrastruktury. Zde je ale nutné upozornit, že stávající metodický přístup NATO umožňuje do vojenských výdajů zahrnout pouze výdaje na projekty, u kterých je primárním důvodem realizace vojenský účel,“ uvedla NRR.

Podle navrženého rozpočtu by na obranu mělo jít 2,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Z toho 0,35 procenta HDP, tedy zhruba 31 miliard korun, může být nad schválené výdajové rámce a mimo pravidla pro výši strukturálního deficitu, což umožnila schválená výjimka z rozpočtových pravidel.

„V žádném případě nesmí docházet k tomu, aby byla (výjimka) využívána, či dokonce zneužívána k tomu, že do rozpočtu na obranyschopnost země budou nominálně alokovány výdaje s tímto resortem nesouvisející,“ zdůraznila rada.

Rada vidí problémy i u SFDI a příjmů

Problém u financování dopravy je i u SFDI. „Příjmová strana rozpočtu SFDI předpokládá vyšší příjem o 37,2 miliardy korun z dotací ze státního rozpočtu, než s jakou částkou pracuje návrh státního rozpočtu na výdajové straně,“ uvedla rada. Kritizovala také, že vláda neschválila rozpočet SFDI současně s návrhem státního rozpočtu.

Rada považuje za problematické i zvýšení příjmů rozpočtu proti prvnímu návrhu o zhruba 28 miliard korun, ke kterému vláda přistoupila s ohledem na zavedení jednotného hlášení zaměstnavatele a zákona o zaměstnanosti. „Odhady očekávaných efektů opatření proti šedé ekonomice jsou již z principu velmi hrubé, značně nejisté a ve své podstatě nepřezkoumatelné, a proto by do přípravy rozpočtu a odvozování výdajových rámců neměly vstupovat,“ uvedla rada.

Končící vláda nechce rozpočet předložit znovu

Vláda předložila návrh státního rozpočtu ještě před volbami, nová sněmovna se jím tedy nemůže zabývat. Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kabinet, aby poslal návrh do dolní komory znovu. Za vstřícné gesto by to považoval i prezident Petr Pavel. Fiala k opakovanému předložení rozpočtu důvod nevidí, zdůvodnil to tím, že strany příští koalice dávaly předem najevo, že s návrhem nesouhlasí.

NRR označila za téměř jisté, že Česko příští rok zahájí v rozpočtové provizoriu. Podle rady bude na rozhodnutí příští vlády, zda zvolí spíš menší úpravy současného návrhu rozpočtu a kratší dobu provizoria, nebo důkladnější úpravu rozpočtu, která provizorium prodlouží. Za rozpočtového provizoria by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 44 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 18 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 20 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...