Státní rozpočet strana 4 z 5

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do třetího duelu moderovaného Martinem Řezníčkem pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly třetí a čtvrtý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Zdeněk Hřib (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Prostor k jednání o růstu platů ve veřejné sféře je omezen prostředky, které má státní rozpočet k dispozici. Před nadcházejícím jednáním s odbory o růstu platů to uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Patrika Nachera však vláda „nedodržuje zákon“, když nenavýšila platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy. O problematice tvorby státního rozpočtu oba politici diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Německu se stále nedaří nastartovat hospodářský růst. Trpí třeba klíčový automobilový sektor, kde ubyly desítky tisíc pracovních míst. Veřejnost navíc nevěří, že spolkový kancléř Friedrich Merz zvládne prosadit slibované reformy.

Lidé ve více než desítce slovenských měst protestovali proti novému konsolidačnímu balíčku, který připravuje kabinet Roberta Fica (Smer). V Bratislavě se na demonstraci, kterou svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), podle organizátorů sešlo na osmnáct tisíc lidí. Již třetí úsporný balík vlády podle odborníků zatíží zejména živnostníky a zaměstnance. Zahrnuje zvýšení daní a odvodů, snížení dávek i zmrazení platů. Vláda ho neprojednala s experty a chce ho schvalovat zrychleně.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Česká ekonomika čelí změně struktur inflace oproti období s cenovou stabilitou, uvedla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Více než polovina položek ve spotřebním koši podle ní roste nad třemi procenty. „Z nich se rychlejší růst koncentruje hlavně do služeb,“ sdělila s tím, že domácnosti stále více své spotřební chování mění právě ku prospěchu služeb. Podle ekonoma Deloitte Davida Marka jsou jejich ceny taženy růstem mezd. Ten totiž pohání navyšování ve státním sektoru. Požadavek odborů na růst platů o sedm procent si podle něj nemůžou dovolit ani ekonomika, ani státní rozpočet. „Takové tempo neodpovídá zvyšování produktivity v ekonomice,“ řekl v debatě. Podle Zamrazilové jde o zásadní proinflační riziko.

Hosté nového pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o návrhu státního rozpočtu na příští rok, rychlém růstu mezd i strategických investicích, kdy Toyota bude vyrábět v Kolíně elektromobily a čeští zbrojaři naopak v USA proudové motory. Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Pořad nabídl také rozhovory s prezidentem Toyota Motor Europe Jošihirem Nakatou a se zakladatelkou soukromé školy a spolumajitelkou Dermacolu Věrou Komárovou.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Poslanec Radek Koten (SPD) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou hovořil o návrhu státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun. Vyjádřil se také k útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterého v pondělí na předvolebním mítinku jeden z občanů udeřil francouzskou holí.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky konstatovali na čtvrtečním setkání prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS), vyplývá z následných tiskových vyjádření Hradu a vlády. Politici diskutovali i o situaci na Blízkém východě, kde se v minulých týdnech jejich názory lišily. Probrali také tvorbu státního rozpočtu na rok 2026, krizovou legislativu, výdaje na obranu či koordinaci zahraničních cest.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na středečním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu na příští rok, a informoval je o všech povinných výdajích. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. Rozpočet bude zahrnovat i národní dotace, uvedl stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Organizace, které pomáhají lidem se závislostí, varují, že jim v příštím roce mohou chybět peníze. V rozpracovaném návrhu rozpočtu podle nich chybí prostředky na jejich činnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ujišťuje, že s penězi na tyto programy se dál počítá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá pro příští rok se schodkem státního rozpočtu 280 miliard korun. Ostré vyjednávání začne příští týden. Některým ministrům vadí, že dostali od resortu první návrh bez peněz na národní dotace. Podle Stanjury se v nich ale nebude škrtat plošně. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou potvrdil, že pokud se ANO dostane do vlády, rozpočet „velmi pravděpodobně“ přepracuje. Do debaty byli pozváni i zástupci koalice SPOLU. Všechny tři strany se omluvily. Zmínily vytíženost politiků v kontaktních kampaních.

Vládu čeká od září jednání o státním rozpočtu na příští rok. V původním návrhu nejsou vyčleněny žádné prostředky na národní dotace. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) doufá, že peníze „rozhodně nulové nebudou“. V posledních měsících čelí jeho resort kritice, ANO zmiňuje, že by mohl po volbách zaniknout, a v programu to slíbila i koalice SPOLU. „Mám čisté svědomí toho, co jsem odvedl,“ zhodnotil své působení Kulhánek v Událostech komentářích, které moderovala Jana Peroutková.