Státní rozpočet strana 4 z 5

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Upozornila také, že návrh rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného bude stát příští rok na zdravotním pojištění platit měsíčně 2085 korun, letos je to 1900 korun. Příslušné nařízení ve středu schválila vláda. Na takzvané státní pojištěnce půjde podle odhadu ministerstva financí příští rok z rozpočtu 151 miliard korun, téměř o jedenáct miliard víc než letos. Podle aktuálního odhadu stát letos zaplatí 140,1 miliardy, zhruba o 1,7 miliardy méně, než se očekávalo ve schváleném rozpočtu.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.

V rámci úspor nezasahujeme negativně sociální systém, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře s tím, že při přípravě státního rozpočtu na příští rok bude škrtat mimo jiné v provozních výdajích svého resortu i v platech úředníků. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka podotkl, že opozice bude v případě škrtů a rozpočtu obezřetná. Podle něj má vláda šetřit především na sobě a zrušit některá ministerstva.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V květnu předpokládala, že dosáhne 3,9 procenta, přičemž loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,6 procenta HDP. V dalších letech odhaduje banka zlepšení salda veřejných financí, schodek by se měl snížit na 1,7 procenta HDP a v roce 2025 na 0,7 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. srpna.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Čerpací stanice v Česku začaly výrazně zvedat cenu nafty. Jde o reakci na zvýšení spotřební daně od úterý o 1,50 koruny za litr, vrátila se na úroveň platnou do loňského června. Například mnohé pražské čerpací stanice v souvislosti s tím zvedly cenu o více než dvě koruny za litr, jinde se zase zvýšila o méně než 1,50 koruny za litr, vyplývá to z informací na webu mBenzin.cz. Vyšší ceny jsou i na jižní Moravě. Zatímco ještě v pondělí obvyklá cena nepřesahovala 33 korun za litr, v úterý už mnohdy převyšuje částku 34 korun. Menší prodejci v regionu zatím cenu drží.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Poslanci pokračovali v jednání o vládním úsporném balíčku, debata zatím trvá zhruba 22 hodin. Do rozpravy se v úvodním kole hlásili hlavně zástupci opozice, kteří vládní předlohu kritizují. Jednání o návrhu zákona, který má podle vlády zlepšit stav veřejných financí, skončilo těsně před půlnocí ze čtvrtka na pátek. Mimořádná schůze byla přerušena do pátečních devíti hodin ráno.

V úterý čeká poslance mimořádná schůze, na jejímž programu je konsolidační balíček. Opozice vládní návrhy kritizuje a avizuje dlouhou debatu. Protáhnout se může už úvodní část schůze, tedy schvalování programu. Koalice je odhodlaná úspory prosadit, i za cenu nočních jednání. Připouští také, že může dojít k omezení řečnické doby.