Státní rozpočet strana 2 z 5

Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové sněmovny. Následujícím krokem bude předložení návrhu personálního obsazení vlády. Předseda ANO Andrej Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.

Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Říjnový deficit je nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle státní kasy k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Stane se tak, pokud tak rozhodne vláda, upřesnila později mluvčí lidovců Iva Petrusová.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

Lednová valorizace penzí vyjde stát podle odhadů na více než dvaadvacet miliard korun. Vyplývá to z dat, která má ČT k dispozici. Podle zástupců vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů půjde o poslední navýšení dle současných pravidel, kdy se započítává inflace a třetina růstu reálných mezd. Příště to má být jako v minulosti polovina růstu reálných mezd. Vláda chce také upravit věk odchodu do penze i předčasné důchody u náročných profesí.

Případné rozpočtové provizorium, pokud se ve sněmovně do konce roku nestihne schválit státní rozpočet na příští rok, kraje podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) zvládnou. Předseda Rady Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) ale varoval před možným zpožděním velkých investičních projektů. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) na dotaz, zda jeho kraj z těchto důvodů zastavil některé projekty, ujistil, že nikoli a že žádné projekty zastavovat nebude. Jejich debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.

Spory mezi stávající vládou a nově vznikající koalicí ohledně státního rozpočtu na rok 2026 pokračují. Zástupci budoucí možné vlády po končícím kabinetu požadují, aby návrh rozpočtu na příští rok předložil i novým poslancům. Poté ho ve druhém čtení chtějí opravit. O tom, co bude chtít nová koalice s rozpočtem dělat, jestli předělat výrazně schodek, nebo jen přesouvat peníze, v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou diskutovali znovuzvolený poslanec Patrik Nacher (ANO) a znovuzvolený poslanec Jan Jakob (TOP 09). Své komentáře připojili také bývalý ministr financí Pavel Mertlík a bývalý ministr financí Ivan Pilip.

Vláda na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a rozhodne se, jestli má smysl do sněmovny znovu posílat návrh státního rozpočtu na rok 2026. Na síti X to v pondělí uvedl končící premiér Petr Fiala (ODS). Naléhá na to ANO, které s SPD a Motoristy sobě sestavuje nový kabinet a tvrdí, že to nařizuje zákon. Současná vláda to dosud považovala za zbytečné a připomínala, že strany sestavující kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.

Pokud by se v listopadu po ustavení sněmovny nerýsoval vznik nového kabinetu, současná vláda by mohla návrh rozpočtu znovu předložit, sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nevylučuji to,“ řekl. Podle zjištění ČT se i další členové z nynější vládní koalice, je jich většina, kloní k tomu, aby v případě průtahů ve vyjednávání o novém kabinetu rozpočet do sněmovny znovu poslali.

Finální návrh úhradové vyhlášky na příští rok počítá oproti původním plánům s dvojnásobným deficitem systému veřejného zdravotního pojištění. Po připomínkách ministerstvo zvedlo zejména úhrady do nemocnic s tím, že bude pravděpodobně nutné zvýšit platby za státní pojištěnce. Česká televize zjistila, že hnutí ANO zvažuje přerozdělování rezerv mezi pojišťovnami.

Kvůli chybějícím zhruba 38 miliardám korun ve Státním fondu dopravní infrastruktury nepodepisují Správa železnic i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v tuto chvíli smlouvy k novým projektům. Je jich zhruba padesát. Tam, kde se už staví, peníze nechybí a práce pokračují.

Hnutí ANO nechce zvyšovat schodek státního rozpočtu na příští rok, řekl předseda hnutí a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš, očekávanou výši schodku ale neupřesnil. Končící vláda Petra Fialy (ODS) navrhla na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard korun, letos by měl stát hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Do nedělního dopoledne si možné budoucí koaliční strany mají vyměnit své zásadní požadavky pro vládnutí v následujících čtyřech letech. Program pak bude vznikat asi měsíc, očekávají lídři stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. O prioritách SPD a Svobodných, jejich předpokládaném zastoupení ve vládním prohlášení či potenciální nominaci Filipa Turka (za Motoristy) do vlády hovořil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem šéf Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) neplánuje předložit nově zvolené sněmovně státní rozpočet. „Andrej Babiš (ANO) prohlašuje, že ten rozpočet je nepoužitelný. V tom případě, ať nová vláda předloží svůj návrh,“ říká šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Podle znovuzvolené poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) jsou sliby možné koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů „nesplnitelné“. Rozhodnutí nepředložit rozpočet sněmovně je dle předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olgy Richterové „překvapivé“. Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Barbora Kroužková.

Končící vláda odmítla opětovně předložit do sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok. Odvolává se na tvrzení nové koalice, že chce návrh výrazně přepracovat. Pravděpodobný příští premiér, šéf ANO Andrej Babiš, na to reagoval tvrzením, že tím vláda Petra Fialy (ODS) porušuje zákon a může to znamenat případné škody. Prezident Petr Pavel soudí, že by se mělo o návrhu rozpočtu, zvláště pokud se v něm objevují závažné problémy, jednat co nejdříve a neodkládat to.

Představitelé vítězného hnutí ANO se ve středu ve sněmovně sešli se svými partnery z řad Motoristů a SPD, s nimiž jednají o budoucí vládě. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové se během jednání stanovily určité termíny a harmonogram. První místopředseda hnutí Karel Havlíček dodal, že programová jednání budou zahájena v pondělí. Podle Schillerové se středeční diskuze soustředila i na klíčové otázky související s legislativou.

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

„Stav veřejného rozpočtu je lepší, než byl v roce 2021. Ale rozhodně není navěky dobrý a veřejné rozpočty nejsou uzdravené,“ uvedl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Prohlásil, že se „baví“ slovy šéfa ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše, který tvrdí, že jsou na tom veřejné finance hůř, než rozpočtová rada říká, a že tudíž rada lže. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou však Hampl uznal, že Česko by potřebovalo konsolidovat mezi 70 a 80 miliardami korun, aby dosáhlo skutečně zdravých veřejných rozpočtů.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o plánech nastupující koalice. Například o tom, zda končící vládou navržený schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 286 miliard je realistický a udržitelný – i z pohledu rozvoje dopravních staveb. Diskutovali o tom první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který zmínil nutnost „absolutní revize“ připraveného rozpočtu, a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, jenž se zaměřil na potřebu zahájit debatu o podobě vlastního rozpočtového procesu. Pořad se zabýval také významem průmyslového designu, o němž diskutovali zakladatel studia Divan Design Ivan Dlabač, vedoucí Design centra CzechTrade Zuzana Sedmerová a ředitel společnosti MZ Liberec Marek Matěják.