Státní rozpočet strana 2 z 5

Piráti dál hrozí, že jejich ministři nepodpoří návrh státního rozpočtu na příští rok, pokud v něm nebudou i peníze na podporu dostupného nájemního bydlení. Šéf strany Ivan Bartoš v pondělí zopakoval svůj požadavek, aby vláda příští rok poslala na podporu bydlení minimálně sedm miliard korun. Piráty ve snaze podporuje i hnutí STAN. Naopak ODS a TOP 09 jsou proti a Bartoše vyzvaly, aby dal nejdřív do pořádku digitalizaci stavebního řízení. Lidovecký ministr Marian Jurečka pak navrhl kompromis, že by resort peníze na bydlení dostal vyplacené později.

Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru se od 1. ledna zvýší. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT potvrdil, že rozpočet počítá s růstem přes sedm procent. Šéf odborů Josef Středula pak po jednání tripartity mluvil o osmi procentech. Odbory požadovaly původně růst tarifů už od září pro všechny zaměstnance, s vládou se ale nedohodly. Teď se bude řešit, kdo a kolik dostane.

Piráti nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vadí jim zejména to, že ministerstvu pro místní rozvoj chybí peníze na výstavbu a rekonstrukci bytů, konkrétně jde o sedm miliard korun. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterním Interview ČT24 řekl, že konsolidaci veřejných financí strana podporuje, ale podpora dostupného bydlení je podle něj jednou z hlavních priorit Pirátů. Méně peněz má dostat také Lipavského resort. Uvedl, že o rozpočtu bude nutné ještě jednat. To v pořadu Události, komentáře potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 175,8 miliardy korun z červencových 192,3 miliardy. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun. Podle analytiků má vláda šanci udržet naplánovaný celoroční deficit 252 miliard korun.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

V některých odvětvích je deset minut po dvanácté, řekl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Zdeněk Kettner (SPD) v souvislosti s platy ve veřejném sektoru. Člen rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že ve státním rozpočtu prostředky pro nejohroženější státní zaměstnance jsou. Podobně se vyjádřil i předseda sněmovního výboru pro vědu Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Místopředseda dolní komory Aleš Juchelka (ANO) označil za skandální, že 27. srpna není jasné, zda se platy od 1. září zvýší, či nikoliv.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Ministři se po třech týdnech vládní dovolené vrátili do úřadů. Kabinet zasedne poprvé příští středu. Debata o klíčovém tématu – státním rozpočtu na příští rok – čeká ministry v září. Předmětem diskuzí bude například priorita školství nebo zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu, které žádá prezident Petr Pavel. Jednat se bude také o důchodové reformě.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Rozdíl mezi přáním ministrů, kolik peněz by chtěli dostat v příštím roce ze státního rozpočtu, a tím, kolik jim ve svém prvním návrhu nabízí ministerstvo financí, je značný. Například ministr vnitra by dostal dvacetkrát méně, než požaduje. Někteří pak mohou obdržet ještě méně než letos. Jistotu splněných základních požadavků má jen ministryně obrany.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Důvodem pro veto rozpočtu na příští rok by podle prezidenta Petra Pavla bylo, kdyby v něm vláda ignorovala své stanovené priority. Za zásadní považuje také transparentnost, aby jednotlivé složky rozpočtu na příjmové či výdajové straně byly naprosto jasné a srozumitelné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně prohlásil, že rozpočet bude vládní priority odrážet, způsob financování deficitu a státního dluhu zatím nezná.

Český státní dluh vzrostl v letošním prvním pololetí o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh ve výši 295 326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.

Německá spolková vláda se po mnohaměsíčním jednání dohodla na podobě nového státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco se kabinet chystá škrtat v mnoha resortech, armáda dostane přidáno – i když ne tolik, kolik by si přála.

Vládní koalice není jednotná v názoru na rychlost snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazuje deficit 235 miliard, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požaduje snížení pod 200 miliard korun. Naopak prioritou hnutí STAN či Pirátů není výrazné snižování deficitu, ale zvýšení výdajů do školství, vnitřní bezpečnosti nebo na podporu bydlení.

Ministerstvo financí rozeslalo první návrh státního rozpočtu na příští rok ostatním resortům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh poté resort financí zveřejní do konce srpna, oznámil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí podle zákona musí první návrh rozpočtových kapitol rozeslat ostatním resortům do konce června, v minulosti ho obvykle i zveřejňovalo. Postup kritizuje opoziční ANO.

Státní rozpočet v červnu skončil se schodkem 178 miliard a 600 milionů korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Výsledek je klíčový mimo jiné pro vyjednávání o navýšení platů ve veřejném sektoru. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.