Premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu Události, komentáře uvedl, že výzvy k osobní zodpovědnosti v pandemii zafungovaly. Na nástup koronavirové varianty omikron je podle něj české zdravotnictví připravené díky zavedení testování ve firmách i školách a zkrácení karantény. Zmínil, že rozhodnutí vládních Starostů vrátit finanční dary od právnických osob, které obdrželi od sněmovních voleb, je správné z morálního hlediska. Odjezd poslance Jana Farského (STAN) je ale podle něj špatným signálem pro veřejnost. Ke konci vyloučil zásadní daňové změny. S premiérem hovořil Martin Řezníček.
Výzva k odpovědnosti se v pandemii osvědčila, uvedl Fiala v Událostech, komentářích
40 minut
Události, komentáře: Rozhovor s premiérem Petrem Fialou (ODS)
Počet lidí s potvrzenou nákazou covidu-19 kvůli rozšiřování varianty omikron rychle stoupá. „Zatím se ukazuje, že díky odborníkům jsme velice přesně odhadli nástup omikronu a fungují i opatření, která jsme přijali,“ uvedl Fiala k dosavadním opatřením vlády. Za důležitý krok považuje zavedení povinného testování ve školách a firmách i zkrácení karantény na pět dní. Testování ve firmách podle něj funguje, řekl s odkazem na úterní jednání tripartity.
V případě vysoké nemocnosti by ve zdravotnictví a v sociálních službách platila takzvaná pracovní karanténa. Do zaměstnání by tak docházeli i ti, kteří by jinak zůstali kvůli podezření na nákazu covidem v karanténě. Někteří hejtmani ale navrhují pracovní karanténu rozšířit o další profese, především řidiče hromadné dopravy.
Vláda podle Fialy o rozšíření takzvané pracovní karantény neuvažuje, zmínil ale, že je připravená ji aplikovat i pro další profese. „U zdravotnického personálu a zdravotnických služeb je pracovní karanténa na místě. Její rozšiřování na jiné profese je ale obrovský problém legislativní i psychologický,“ řekl.
Ve středu bude vláda jednat o vyhlášce o povinném očkování pro lidi nad 60 let a vybrané profese, kterou schválila vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi. Podle předsedy vlády budou ministři rozhodovat o její úpravě, protože ji nelze zcela zrušit. Vláda hledala nejlepší řešení a po středečním jednání ho oznámí.
Není to dobrý signál, řekl premiér o Farském
Hnutí Starostové a nezávislí se ve středu rozhodlo vrátit finanční dary od právnických osob, které na účet přišly od parlamentních voleb až dosud. Fiala si myslí, že krok koaliční strany byl správný. „Jsem rád, že se vše vyřešilo a STAN vrátil dary od právnických osob,“ uvedl.
V debatě o financování politických stran se podle něj česká politická scéna v posledních letech výrazně posunula a vytvořily se vlastní mechanismy kontroly i uvnitř stran. „Tady nešlo o nějakou trestně-právní stránku, tady šlo o stránku morální, etickou, politickou a hnutí STAN zareagovalo správně“ uzavřel.
Další kauzou, která ovlivnila důvěru v novou vládu, je odjezd poslance Jana Farského (STAN) na dlouhodobou studijní stáž. V úterý ho budou probírat předsedové jednotlivých stran vládní pětikoalice.
„Byl jsem informován panem poslancem Farským, že odjede. V osobním rozhovoru jsem vyjádřil určité pochybnosti, zda je to dobrý nápad. Jako předseda vlády můžu říct, že na chod vlády to dopad mít nebude, ale jako signál to dobré rozhodně není,“ řekl předseda vlády.
Uvedl také, že odjezd může na dlouho poškodit důvěru v kabinet. „S důvěrou se podle mě dlouho hazardovat nemůže,“ varoval.
„Zásadní daňové změny můžeme vyloučit“
Předseda vlády také odmítl, že by jeho kabinet přistupoval k zásadním změnám v systému daní. „Věřím, že je potřeba ne lidem zvyšovat daně, ale že je potřeba se soustředit na to, aby stát rozumně hospodařil.“
Východisko ke snižování státního dluhu vidí na výdajové straně rozpočtu. Příjmovou stránku rozpočtu považuje za důležitou, protože roste. „Výdaje však rostou dynamičtěji,“ řekl.
Zásadnější změny v daňovém systému premiér vylučuje. Vláda se k tomu podle něj i zavázala. „To ale neznamená, že se nemůže vést debata o tom, že se některá daň může změnit kvůli ekologičnosti, nebo naopak zvýšit kvůli škodlivosti, jako spotřební daň.“ Odmítl i zvýšení celkové daňové zátěže. „Navíc chceme zavést daňovou brzdu,“ zdůraznil.
K vývoji státního rozpočtu zopakoval, že je přesvědčený, že vláda může dostat rozpočtový deficit pod 300 miliard korun. „To je cíl, na kterém teď pracujeme při přípravě rozpočtu.“ A doplnil, že vláda musí dát signál, že chce něco dělat s inflací.
Vysoké ceny energií považuje za problém pro celou Evropu. „Cestou k energetické soběstačnosti a k tomu, abychom udrželi rozumné ceny, je dostavovat jádro,“ řekl. V této souvislosti zmínil Dukovany i Temelín. Důležitým cílem podle Fialy bude také dosáhnout toho, aby EU považovala jadernou energii za čistý zdroj. Domnívá se zároveň, že se modernizace české energetiky zanedbala.
Diskuze o zahraniční politice s opozicí
V části věnované zahraniční politice řekl, že chce mluvit s každým, kdo je při jejím provádění důležitý. „Úspěšnou zahraniční politiku můžeme dělat o to úspěšněji, o co více jsme doma na ní sjednoceni,“ domnívá se. Zmínil, že zahraniční záležitosti vlády má v úmyslu diskutovat i s opozicí.
K tomu, že prezident republiky Miloš Zeman se chce scházet jen s ním, a ne s dalšími aktéry zahraniční politiky, se blíže nevyjádřil.
Fiala také zmínil, že mluvil s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou o jejím silném verbálním útoku na Twitteru na maďarského premiéra Viktora Orbána. „Tím bych se k tomu dál nevyjadřoval.“ Na dotaz moderátora Martina Řezníčka, co jí tedy řekl, odpověděl, že jí řekl svůj názor na zahraniční politiku a vystupování jednotlivých představitelů.
„Ničemu nepomůže, když to teď budu dál komentovat,“ dodal: „Ale je potřeba, abychom o věcech zahraniční politiky vedli právě ten dialog a koordinovali ji co nejlépe.“
K ukrajinské krizi uvedl, že je velmi důležité, že panuje shoda států NATO na dalším postupu. Společný postoj ocenil i mezi členy Evropské unie na postupu. „Naše síla, nebo schopnost žít v bezpečném prostředí je dána schopností se domluvit uvnitř obou společenstev na jasném postoji vůči Rusku,“ dodal.
„Ukrajině nejvíc pomohou jasná slova a jasné činy ze strany západních demokracií,“ apeloval. Zdůraznil také, že není možné dál sledovat, jak na východních hranicích Ukrajiny roste napětí bez toho, aby evropské státy daly najevo, že demonstrace síly a hrozby nejsou cestou, jakou by se dál měly vztahy mezi Ruskem a Evropou vytvářet.
