Člověk v tísni strana 3 z 5

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

Třináct let pomáhá chudým lidem charitativní projekt Skutečný dárek organizace Člověk v tísni. Také letos reaguje na aktuální situaci – certifikáty se rozšířily o témata energetické krize i podporu Ukrajiny. Zatím dárci věnovali sedm milionů korun.

Rok 2022 bude podle předběžných statistik jedním z nejštědřejších. Česká televize zjistila, že Češi letos na charitu přispěli zatím kolem devíti miliard korun. Vybrané peníze šly nejčastěji na pomoc Ukrajině nebo požárem zasaženému Českému Švýcarsku. Češi ale přispívali i na tradiční projekty, jako jsou Nocleženka nebo Konto Bariéry.

Stát by měl lidem ještě víc usnadnit čerpání příspěvku na bydlení a zbavit je dlouhodobě budovaného stigmatu, uvedl v Otázkách Václava Moravce dluhový expert z Člověka v tísni Daniel Hůle. Souhlasí s ním i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, který zároveň apeluje na vylepšení fungování úřadů práce v souvislosti s cílenou pomocí. Jako efektivní krok k další pomoci by podle Hůleho měla vláda přistoupit k moratoriu na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie.

Od nového roku by se výdělky učňů a studentů z brigád nebo praxí neměly započítávat do celkových příjmů rodiny. Sociálně slabší domácnosti totiž kvůli tomu přicházejí o některé dávky. Pomoci jim má novela zákona.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Už měsíc se mohou dlužníci snadněji zbavit exekucí, a to díky druhé akci Milostivé léto. Podle oslovených poraden je zájem dlužníků velký, jen část z nich ale splňuje podmínky. Akce se vztahuje pouze na dluhy u veřejných institucí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.

Pražský dopravní podnik spolu s magistrátem věnuje ukrajinskému Charkovu dvě desítky vyřazených tramvají a městu Chmelnyckyj dva autobusy. Tramvaje a autobusy chce věnovat městu Konotop také ostravský dopravní podnik. Celkem má k dispozici až čtyřicet tramvají a sedm dieselových autobusů. Vozy by jinak byly k prodeji.

I když se zářím začíná meteorologický podzim, začíná také milostivé léto – již druhé v krátké době. Je to akce, při které se mohou lidé v exekuci zbavit svých závazků tím, že splatí jistinu dluhu plus paušální poplatek exekutorovi a penále mu bude odpuštěno. Milostivé léto potrvá tři měsíce, týká se dluhů vůči veřejné sféře, tedy například obcím, dopravním podnikům nebo zdravotním pojišťovnám.

Podle posledních statistik se zpátky na Ukrajinu vrací denně 30 tisíc lidí, kteří uprchli před válkou. Hrubé údaje mluví už nejméně o dvou milionech navrátilcích, jde převážně o ženy a děti. Proud běženců z východních a jižních bojišť přesto neustává, lidé už ale nesměřují za hranice. V ukrajinském Lvově natáčel Jakub Szántó.

Ukrajinští obránci sestřelili ruskou raketu u Vyžhorodu nedaleko Kyjeva. Oběti úřady nehlásí. Zbytek střední a západní Ukrajiny hlásí v posledních dnech relativní klid. Do této části země ale dál proudí uprchlíci z frontových oblastí. S těmi, kteří našli útočiště ve svatebním resortu, natáčel štáb České televize.

Západočeští kriminalisté prověřují praktiky personální agentury Nazar Invest, která působí v Holýšově na jižním Plzeňsku. Trestní oznámení na ni podali ukrajinští uprchlíci. Společnost je údajně měla nutit podepisovat nevýhodné pracovní smlouvy. Firma Nazar Invest nařčení odmítá.

Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro se na poslední chvíli podařilo zařadit do programu koncert ukrajinského komorního tělesa. Kyjevské sólisty zastihlo vypuknutí války na Ukrajině při turné v zahraničí. Do své vlasti se už nevrátili. Jejich festivalový koncert ve čtvrtek večer byl benefiční.

Praha k 15. červnu uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Po jednání krizového štábu hlavního města to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit podle něj nemá smysl, aby se v metropoli registrovali další běženci. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha k ohlášenému kroku skutečně přistoupí, své centrum zavře i Pardubický kraj. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer řekl, že je ochotný s Hřibem o situaci uprchlíků v hlavním městě jednat za přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Humanitární organizace hrají během ruské okupace Ukrajiny zásadní roli při ochraně a podpoře civilního obyvatelstva. Jednou z největších „neziskovek“, které v regionu působí, je Člověk v tísni. Jeho ředitel pro východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav byl hostem pořadu Interview ČT24, kde mluvil mimo jiné o vlastních zkušenostech z války a o tom, jak náročné je pomoc do zasažené oblasti dopravit.

Šimon Pánek je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Česko-izraelská smíšená obchodní komora jí vyznamenává osobnosti, které projevily odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Podle předsedy výboru Jana Pirka, který o udělení ceny rozhoduje, splňuje zakladatel organizace Člověk v tísni všechna kritéria zcela jednoznačně. Cenu Arnošta Lustiga obvykle předávají vrcholní politici, letos ji udělil předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je zásadním krokem pro pomoc skupinám obyvatel ohroženým zvyšující se cenou energií zjednodušení složité administrativy. Uvedla to v pořadu Události, komentáře. Souhlasí s ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který zmínil, že se zjednodušením procesů žádostí o příspěvky bude zabývat vláda. Vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle v diskuzi varoval, že kvůli nárůstu cen může do složité situace spadnout až milion českých domácností.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že vysoké ceny energií v Česku by se neměly řešit plošně. Podle něj je vhodnější cílená pomoc domácnostem. Druhý exministr financí Ivan Pilný si ale myslí, že v této situaci je plošné opatření vhodné. Podle něj totiž vyšší ceny dopadají na každého. Oba se vyjádřili také k současné uprchlické krizi. Shodli se na tom, že situace není tak vážná, že by v Česku hrozil vznik ghett.

Před dvěma měsíci skončila oddlužovací akce Milostivé léto. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna díky ní ukončila exekuce zatím u 13 tisíc klientů. U pražského dopravního podniku využilo šance zbavit se dluhu přes 10 tisíc lidí, u ČEZ pak 550. Na podzim by se tato akce mohla zopakovat.

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

Od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazilo do Česka přes tři sta tisíc běženců, přičemž kapacity hromadného ubytování se rychle vyčerpávají. Vláda se tak nyní snaží, aby bylo co nejvíce uprchlíků ubytováno v rodinách, motivací má být příspěvek. Činit bude tři tisíce korun na osobu za měsíc. Maximálně budou však lidé moci získat dvanáct tisíc korun měsíčně. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen.

Politici i ekonomové v pořadu Události, komentáře diskutovali o dopadech extrémního růstu cen pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obhajoval kontrolu marže prodejců, podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) ale nová vládní opatření obyčejným lidem nepomůžou. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se obává, že současná krize bude mít na ekonomiku větší dopad než covid.