Člověk v tísni strana 2 z 5

Domácnosti si víc půjčují na svoje útraty. Během prvního čtvrtletí se tyto krátkodobé dluhy zvýšily o skoro šest procent na víc než 540 miliard. Vyplývá to z dat bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nabyl také objem rizikových úvěrů.

Chudoba se prohlubuje, lidé přemýšlejí, co si koupí, řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Podle statistik je Česko zemí s nejmenším počtem lidí ohrožených chudobou v Evropské unii. Vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle ale upozornil, že tato čísla neodpovídají realitě, neboť nezapočítávají exekuce. Pomoci lidem z dluhů má podle předsedy sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí Marka Výborného (KDU-ČSL) například insolvenční zákon. Za důležitou považuje také spolupráci s neziskovými organizacemi.

Zaplatí okna, přispívají ke zhotovení střech a oprav domů. Pracovníci z Člověka v tísni už více než rok pomáhají na Ukrajině ve spojení s místní samosprávou, materiálně i psychologicky. V oblastech zasažených válkou s Ruskem nezisková organizace také zásobuje obyvatele potravinami. Na dvou místech na východě Ukrajiny situaci pozoroval ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička. V rozhovoru pro Studio 6 popsal život poblíž Černihivu a Dnipra.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Přibývá lidí, kteří naletěli na údajně výhodnou půjčku a mají problémy se splácením. Kvůli spotřebitelským úvěrům u nebankovních společností se mnohdy dostanou do dluhové pasti. Vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce zkrátit oddlužovací proces z pěti let na tři. Například bytová družstva záměr kritizují, obávají se, že na dlužníky doplatí jejich sousedé. Naopak neziskové organizace upozorňují, že podmínky pro vstup do oddlužení budou přísnější.

Exekutor Juraj Podkonický čelí kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Případ se týká obcházení zákonných pravidel o zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí na menší dlužené částky peněz. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo. Mimořádnou kontrolu v Podkonického úřadu iniciovala organizace Člověk v tísni.

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

České ministerstvo zahraničí potvrdilo, že při zemětřesení v Turecku a Sýrii zemřela i pohřešovaná česká občanka. Ničivé otřesy si podle poslední bilance vyžádaly přes dvacet tisíc obětí. V samotném Turecku zemřelo přes sedmnáct tisíc lidí, sdělil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Do Sýrie míří od pondělí první humanitární konvoj.

Na pomoc Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení, lidé v Česku zatím poslali humanitárním organizacím přes 53 milionů korun. Neštěstí si vyžádalo přes 17 tisíc obětí a desítky tisíc zraněných. Počty mrtvých a zraněných dále rostou, protože pod sutinami jsou stále lidé. Při jejich vyhledávání pomáhá i speciální tým hasičů z Česka.

Na účtech českých humanitárních organizací na pomoc Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení, se do úterního pozdního odpoledne sešlo přes dvacet milionů korun. Člověk v tísni vybral 20 milionů korun, Charita ČR hlásí více než 2,3 milionu korun, ADRA na sbírkovém kontu zatím sesbírala zhruba 1,3 milionu korun, asi milion korun poslali dárci na účet Českého červeného kříže. Organizace zároveň uvolnily peníze pro postižené a koordinují pomoc v postižených oblastech.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Do Turecka, které zasáhlo ničivé zemětřesení, zamířil 68členný tým českých hasičů. Na místo vyrazila skupina příslušníků hasičského sboru Prahy a Moravskoslezského kraje. Pomoc přislíbil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Katastrofa v Turecku a Sýrii si podle aktuálních informací vyžádala nejméně 2,3 tisíce mrtvých a tisíce zraněných.

Dobročinné sbírky patří mezi neodmyslitelné součásti Vánoc, neomezují se ale jen na sváteční čas. O soucitné a účastné povaze lidí v Česku jsme se mohli přesvědčit naposledy v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, předtím například při povodních v letech 2002 i 1997. Solidarita Čechů má však mnohem delší historii, ostatně nezisková humanitární organizace Charita byla založena už před sto lety. Pokud bychom ale šli ještě dál, narazili bychom na událost, která před 130 lety vyvolala mimořádnou vlnu pomoci.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

Třináct let pomáhá chudým lidem charitativní projekt Skutečný dárek organizace Člověk v tísni. Také letos reaguje na aktuální situaci – certifikáty se rozšířily o témata energetické krize i podporu Ukrajiny. Zatím dárci věnovali sedm milionů korun.

Rok 2022 bude podle předběžných statistik jedním z nejštědřejších. Česká televize zjistila, že Češi letos na charitu přispěli zatím kolem devíti miliard korun. Vybrané peníze šly nejčastěji na pomoc Ukrajině nebo požárem zasaženému Českému Švýcarsku. Češi ale přispívali i na tradiční projekty, jako jsou Nocleženka nebo Konto Bariéry.

Stát by měl lidem ještě víc usnadnit čerpání příspěvku na bydlení a zbavit je dlouhodobě budovaného stigmatu, uvedl v Otázkách Václava Moravce dluhový expert z Člověka v tísni Daniel Hůle. Souhlasí s ním i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, který zároveň apeluje na vylepšení fungování úřadů práce v souvislosti s cílenou pomocí. Jako efektivní krok k další pomoci by podle Hůleho měla vláda přistoupit k moratoriu na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie.

Od nového roku by se výdělky učňů a studentů z brigád nebo praxí neměly započítávat do celkových příjmů rodiny. Sociálně slabší domácnosti totiž kvůli tomu přicházejí o některé dávky. Pomoci jim má novela zákona.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Už měsíc se mohou dlužníci snadněji zbavit exekucí, a to díky druhé akci Milostivé léto. Podle oslovených poraden je zájem dlužníků velký, jen část z nich ale splňuje podmínky. Akce se vztahuje pouze na dluhy u veřejných institucí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.