Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Nahrávám video

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.

Nejdřív zpráva o ukončení pracovního poměru a poté oznámení, že vyhazov neplatí. Navíc se tyto pokusy o znovunaverbování vyhozených zaměstnanců nedaří, protože úřady smazaly emaily na ně. Tak vypadá chaos, ve kterém v posledních hodinách a dnech žijí zaměstnanci Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA). Ten má přitom na starost zejména jaderný arzenál Spojených států.

Už v pátek se objevily zprávy, že administrativa vyhazuje asi tři stovky z jeho necelých dvou tisíc pracovníků. Ministerstvo energetiky, pod které agentura spadá, tvrdilo, že o práci přišlo jen méně než padesát lidí, přičemž šlo o zaměstnance s převážně administrativními povinnostmi.

Údržbáři jaderných zbraní

Nebylo tomu tak, upozornila agentura AP. Tři nejmenovaní činitelé jí sdělili, že vedení ve čtvrtek večer z ničeho nic propustilo až 350 lidí včetně pracovníků komplexu, kde se provádí údržba jaderných zbraní. O den později dočasná šéfka NNSA Teresa Robbinsová odvolala propuštění všech dotčených s výjimkou 28 lidí, uvádí AP. Kolik z těchto pracovníků se na své dřívější pozice vrátí, ale není jasné.

„Je to agentura, která funguje pod ministerstvem energetiky a má na starosti jaderné zbraně a všechno okolo nich,“ říká pro ČT24 Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze. „Stará se o arzenál amerických jaderných zbraní, o vývoj, údržbu starých a výrobu nových, ale také o jejich likvidaci,“ popisuje český vědec, který se s odborníky z této agentury mnohokrát setkal.

„Současně má ale i projekty na vývoj nových technologií, jež se dají pro vojenský průmysl dál použít. A také má nějaké transatlantické aktivity, tedy nejen doma ve Spojených státech, kdy se snaží spolupracovat s americkými spojenci v zahraničí. Samozřejmě má také i nějaké programy věnované inkluzi, ale to je velmi drobné ve srovnání s tím hlavním obsahem jejich práce,“ doplňuje Novák.

Americkému jadernému výzkumu se Novák věnoval i přímo ve Spojených státech – v rámci Fulbrightova stipendia pobýval na Univerzitě Knoxville v Tennessee, nedaleko města Oak Ridge, kde je významná část amerického vojenského výzkumu jaderných zbraní koncentrovaná.

Podle něj se agentura stará o úplně všechno kolem jaderných zbraní, tedy v ní pracují nejen vědci, mnoho aktivit se totiž týká i takových záležitostí, jako je nákup technologií. „Řada informací o této agentuře je ale samozřejmě vzhledem k její povaze tajná, takže o spoustě těch věcí se dá jen spekulovat,“ připouští vědec. Jedná se o plejádu zaměstnanců, v řadě oborů, všechny spojují velmi přísné bezpečností prověrky.

Agentura má podle něj ve svém portfoliu i částečný dohled nad pohybem jaderných materiálů ve světě.

Podle Nováka není zase takový problém, když odejde několik lidí. Ale pokud se výpovědi týkají více osob, pak to může představovat komplikace do budoucna, i kdyby se to týkalo „jen“ úřednických pozic. „Přijdete například o kontinuitu a znalost těch zaběhnutých procedur, takže třeba nebude kdo umět zaučovat nové zaměstnance,“ zdůrazňuje.

„Pokud potřebujete nahradit člověka s humanitním vzděláním, může to být jednodušší než nahradit někoho se specializovaným technickým vzděláním,“ dodává Novák. „U jaderných technologií to platí dvojnásob, ti lidé mohou najít místo u řady oborů.“

Desetitisíce vyhozených

Současná vlna propouštění se týká i dalších úřadů a ministerstev. Americká média uvádějí, že o práci celkem přišlo téměř deset tisíc lidí. Dalších téměř 75 tisíc pak odešlo po dohodě. Trumpův tým se podle agentury AP při současném propouštění zaměřuje na pracovníky ve zkušební době, což jsou zpravidla lidé, kteří jsou na daných pozicích méně než rok. Nemusí však vždy jít o nováčky ve státní správě, zkušební doba se může týkat i nedávno povýšených zaměstnanců. Podle čeho vláda vybírá, koho propustí, není příliš jasné, a zprávy o rozsahu škrtů přicházejí především ze zákulisních informací médií.

Ta v neděli informovala o dalším propouštění ve složkách spadajících pod ministerstvo zdravotnictví, včetně FDA a orgánů, které dohlíží na fungování státních programů zdravotního pojištění pro seniory a chudší Američany. Web Politico píše o zhruba 3600 propuštěných. Podle agentury Bloomberg rozsah škrtů nebyl jasný a vedení ministerstva ani jednotlivých úřadů se k věci nevyjádřila.

Propouštět začalo o víkendu také vedení Federálního úřadu pro letectví (FAA), kde se snižování stavů podle médií dotýká několika stovek lidí. Pracovníci ve zkušební době zprávu dostali v e-mailu a vyhazovy nepramení ze špatného výkonu práce, uvedl lídr odborů, které tyto lidi zastupují. Změny přichází v době, kdy se FAA potýká s nedostatkem letových dispečerů, na což upozornila i nedávná tragická srážka vrtulníku s dopravním letadlem ve Washingtonu.

Snahy dramaticky zredukovat federální pracovní sílu způsobily problémy také správě amerických národních parků NPS, která aktuálně potřebuje nabírat tisíce sezonních pracovníků. Když Trump po inauguraci nařídil zastavit nábory napříč vládou, odvolala své pracovní nabídky na léto, ovšem později pět tisíc z nich obnovila, zjistil deník The Washington Post. Zároveň podle informací listu NPS plánovala propustit tisícovku zaměstnanců ve zkušební době.

Nejistota jako šance pro Evropu

Důsledky se mohou projevit i v české vědě. Nejistotu cítí například i nová americká pobočka českého ústavu organické chemie a biochemie v Bostonu.

„Z vědy jsou propouštěny dokonce i tisíce lidí z Národního ústavu pro zdraví,“ uvedl pro Českou televizi ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. „Nové granty se neudílejí, nebo je jejich udílení zpomaleno a hovoří se o dramatické změně financování vědy. A to samozřejmě vede k velké nejistotě ve vědecké obci, a to nejen ve Spojených státech, ale v mezinárodní vědě.“ Může to ale podle něj znamenat šanci pro Evropu, která může talentované vědce s nejistou budoucností přilákat.

Úplně zrušená pak byla agentura pro mezinárodní rozvoj USAID, a to kvůli údajnému plýtvání penězi daňových poplatníků. Seznamy, kam peníze z úřadu mířily, se objevují na sociální síti X, kam je umísťuje úřad DOGE vedený Elonem Muskem.

Donald Trump chce sice pomocí tohoto úřadu provést kontrolu všech federálních organizaci, ale právě USAID je podle něj příkladem extrémního plýtvání. „Podíváme se na armádu. Podíváme se na vzdělávání. Existují mnohem větší oblasti. Ale USAID je skutečně zkorumpovaná. Je zkorumpovaná. Je nekompetentní. A je opravdu zkorumpovaná,“ komentoval ji nedávno.

Plány na propouštění v USAID dočasně zablokoval federální soud poté, co žalobu podalo devatenáct států USA.

Česká neziskovka na seznamu

Na seznamu je i částka 32 milionů dolarů pro neziskovou organizaci Prague Civil Society Centre. Ta v osmnácti zemích východní Evropy a Asie, zejména v represivních režimech Evropy a střední Asie, spolupracuje s občanskými organizacemi nebo nezávislými novináři, funguje například v Bělorusku, na Ukrajině nebo v Rusku. Množství peněz, které tím Spojené státy ušetří, ale bude zřejmě výrazně menší, než jak ho administrativa Donalda Trumpa prezentuje.

„Ta částka není financování na jeden rok,“ uvedl pro ČT24 výkonný ředitel tohoto centra Rostislav Valvoda. „Představuje to sumu financování za desetiletý kontrakt, který začal v roce 2016 a dobíhá v letošním a následujícím roce. Čili většina z těch prostředků už byla vyčerpaná a odreportovaná před rokem 2024,“ doplňuje šéf organizace, která byla Ruskem označená za nežádoucí už roku 2020.

Organizace se podle něj věnuje především podpoře občanské společnosti a nezávislých médií. A to jak granty na jejich činnost, tak i formou různých školení a stáží. „Také jim zprostředkováváme kontakty s podobnými organizacemi, jakou jsme my,“ doplňuje Valvoda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 8 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 10 hhodinami

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 12 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
28. 10. 2026‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.