Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Nahrávám video

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.

Nejdřív zpráva o ukončení pracovního poměru a poté oznámení, že vyhazov neplatí. Navíc se tyto pokusy o znovunaverbování vyhozených zaměstnanců nedaří, protože úřady smazaly emaily na ně. Tak vypadá chaos, ve kterém v posledních hodinách a dnech žijí zaměstnanci Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA). Ten má přitom na starost zejména jaderný arzenál Spojených států.

Už v pátek se objevily zprávy, že administrativa vyhazuje asi tři stovky z jeho necelých dvou tisíc pracovníků. Ministerstvo energetiky, pod které agentura spadá, tvrdilo, že o práci přišlo jen méně než padesát lidí, přičemž šlo o zaměstnance s převážně administrativními povinnostmi.

Údržbáři jaderných zbraní

Nebylo tomu tak, upozornila agentura AP. Tři nejmenovaní činitelé jí sdělili, že vedení ve čtvrtek večer z ničeho nic propustilo až 350 lidí včetně pracovníků komplexu, kde se provádí údržba jaderných zbraní. O den později dočasná šéfka NNSA Teresa Robbinsová odvolala propuštění všech dotčených s výjimkou 28 lidí, uvádí AP. Kolik z těchto pracovníků se na své dřívější pozice vrátí, ale není jasné.

„Je to agentura, která funguje pod ministerstvem energetiky a má na starosti jaderné zbraně a všechno okolo nich,“ říká pro ČT24 Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze. „Stará se o arzenál amerických jaderných zbraní, o vývoj, údržbu starých a výrobu nových, ale také o jejich likvidaci,“ popisuje český vědec, který se s odborníky z této agentury mnohokrát setkal.

„Současně má ale i projekty na vývoj nových technologií, jež se dají pro vojenský průmysl dál použít. A také má nějaké transatlantické aktivity, tedy nejen doma ve Spojených státech, kdy se snaží spolupracovat s americkými spojenci v zahraničí. Samozřejmě má také i nějaké programy věnované inkluzi, ale to je velmi drobné ve srovnání s tím hlavním obsahem jejich práce,“ doplňuje Novák.

Americkému jadernému výzkumu se Novák věnoval i přímo ve Spojených státech – v rámci Fulbrightova stipendia pobýval na Univerzitě Knoxville v Tennessee, nedaleko města Oak Ridge, kde je významná část amerického vojenského výzkumu jaderných zbraní koncentrovaná.

Podle něj se agentura stará o úplně všechno kolem jaderných zbraní, tedy v ní pracují nejen vědci, mnoho aktivit se totiž týká i takových záležitostí, jako je nákup technologií. „Řada informací o této agentuře je ale samozřejmě vzhledem k její povaze tajná, takže o spoustě těch věcí se dá jen spekulovat,“ připouští vědec. Jedná se o plejádu zaměstnanců, v řadě oborů, všechny spojují velmi přísné bezpečností prověrky.

Agentura má podle něj ve svém portfoliu i částečný dohled nad pohybem jaderných materiálů ve světě.

Podle Nováka není zase takový problém, když odejde několik lidí. Ale pokud se výpovědi týkají více osob, pak to může představovat komplikace do budoucna, i kdyby se to týkalo „jen“ úřednických pozic. „Přijdete například o kontinuitu a znalost těch zaběhnutých procedur, takže třeba nebude kdo umět zaučovat nové zaměstnance,“ zdůrazňuje.

„Pokud potřebujete nahradit člověka s humanitním vzděláním, může to být jednodušší než nahradit někoho se specializovaným technickým vzděláním,“ dodává Novák. „U jaderných technologií to platí dvojnásob, ti lidé mohou najít místo u řady oborů.“

Desetitisíce vyhozených

Současná vlna propouštění se týká i dalších úřadů a ministerstev. Americká média uvádějí, že o práci celkem přišlo téměř deset tisíc lidí. Dalších téměř 75 tisíc pak odešlo po dohodě. Trumpův tým se podle agentury AP při současném propouštění zaměřuje na pracovníky ve zkušební době, což jsou zpravidla lidé, kteří jsou na daných pozicích méně než rok. Nemusí však vždy jít o nováčky ve státní správě, zkušební doba se může týkat i nedávno povýšených zaměstnanců. Podle čeho vláda vybírá, koho propustí, není příliš jasné, a zprávy o rozsahu škrtů přicházejí především ze zákulisních informací médií.

Ta v neděli informovala o dalším propouštění ve složkách spadajících pod ministerstvo zdravotnictví, včetně FDA a orgánů, které dohlíží na fungování státních programů zdravotního pojištění pro seniory a chudší Američany. Web Politico píše o zhruba 3600 propuštěných. Podle agentury Bloomberg rozsah škrtů nebyl jasný a vedení ministerstva ani jednotlivých úřadů se k věci nevyjádřila.

Propouštět začalo o víkendu také vedení Federálního úřadu pro letectví (FAA), kde se snižování stavů podle médií dotýká několika stovek lidí. Pracovníci ve zkušební době zprávu dostali v e-mailu a vyhazovy nepramení ze špatného výkonu práce, uvedl lídr odborů, které tyto lidi zastupují. Změny přichází v době, kdy se FAA potýká s nedostatkem letových dispečerů, na což upozornila i nedávná tragická srážka vrtulníku s dopravním letadlem ve Washingtonu.

Snahy dramaticky zredukovat federální pracovní sílu způsobily problémy také správě amerických národních parků NPS, která aktuálně potřebuje nabírat tisíce sezonních pracovníků. Když Trump po inauguraci nařídil zastavit nábory napříč vládou, odvolala své pracovní nabídky na léto, ovšem později pět tisíc z nich obnovila, zjistil deník The Washington Post. Zároveň podle informací listu NPS plánovala propustit tisícovku zaměstnanců ve zkušební době.

Nejistota jako šance pro Evropu

Důsledky se mohou projevit i v české vědě. Nejistotu cítí například i nová americká pobočka českého ústavu organické chemie a biochemie v Bostonu.

„Z vědy jsou propouštěny dokonce i tisíce lidí z Národního ústavu pro zdraví,“ uvedl pro Českou televizi ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. „Nové granty se neudílejí, nebo je jejich udílení zpomaleno a hovoří se o dramatické změně financování vědy. A to samozřejmě vede k velké nejistotě ve vědecké obci, a to nejen ve Spojených státech, ale v mezinárodní vědě.“ Může to ale podle něj znamenat šanci pro Evropu, která může talentované vědce s nejistou budoucností přilákat.

Úplně zrušená pak byla agentura pro mezinárodní rozvoj USAID, a to kvůli údajnému plýtvání penězi daňových poplatníků. Seznamy, kam peníze z úřadu mířily, se objevují na sociální síti X, kam je umísťuje úřad DOGE vedený Elonem Muskem.

Donald Trump chce sice pomocí tohoto úřadu provést kontrolu všech federálních organizaci, ale právě USAID je podle něj příkladem extrémního plýtvání. „Podíváme se na armádu. Podíváme se na vzdělávání. Existují mnohem větší oblasti. Ale USAID je skutečně zkorumpovaná. Je zkorumpovaná. Je nekompetentní. A je opravdu zkorumpovaná,“ komentoval ji nedávno.

Plány na propouštění v USAID dočasně zablokoval federální soud poté, co žalobu podalo devatenáct států USA.

Česká neziskovka na seznamu

Na seznamu je i částka 32 milionů dolarů pro neziskovou organizaci Prague Civil Society Centre. Ta v osmnácti zemích východní Evropy a Asie, zejména v represivních režimech Evropy a střední Asie, spolupracuje s občanskými organizacemi nebo nezávislými novináři, funguje například v Bělorusku, na Ukrajině nebo v Rusku. Množství peněz, které tím Spojené státy ušetří, ale bude zřejmě výrazně menší, než jak ho administrativa Donalda Trumpa prezentuje.

„Ta částka není financování na jeden rok,“ uvedl pro ČT24 výkonný ředitel tohoto centra Rostislav Valvoda. „Představuje to sumu financování za desetiletý kontrakt, který začal v roce 2016 a dobíhá v letošním a následujícím roce. Čili většina z těch prostředků už byla vyčerpaná a odreportovaná před rokem 2024,“ doplňuje šéf organizace, která byla Ruskem označená za nežádoucí už roku 2020.

Organizace se podle něj věnuje především podpoře občanské společnosti a nezávislých médií. A to jak granty na jejich činnost, tak i formou různých školení a stáží. „Také jim zprostředkováváme kontakty s podobnými organizacemi, jakou jsme my,“ doplňuje Valvoda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled