„Nekritizujte režim v zemi,“ vyzval vědce šéf Ruské akademie věd

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

„Kolegové, kteří podepsali veřejný dokument, jsou nepochybně velice vážení, jsou to i ředitelé a vědečtí vedoucí našich akademických ústavů, jakož i ústavů ministerstva zahraničí. Velmi vážení lidé. Sergej Michajlovič (Rogov) byl dokonce vedoucím rady expertů, což vypovídá, jaký byl k němu vztah. Ale dokonce i v případě, že nesouhlasíte, tak proč to dáváte najevo ve veřejném prostoru?“ pozastavil se Sergejev.

Prezident akademie sice oceňuje občanské stanovisko každého z vědců, nicméně podle TASS pokládá prý za nezbytné, aby toto stanovisko bylo vyjadřované na vhodném místě a formulacemi, které nebudou vůči úřadům urážlivé.

Putinovo Rusko má s vědou problém

Rusko současně zařadilo mezi „zahraniční agenty“ vědecko-popularizační magazín Troickij variant-Nauka, oznámil list Kommersant s odvoláním na úřední seznam „cizích agentů“. Kromě něj se na tento seznam na konci března dostaly nově i charitativní nadace KAF a ekologická organizace Druzja Baltiki (Přátelé Baltského moře).

Na černou listinu se časopis dostal poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnil otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu, který od té doby působí na zahraničních serverech. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se tento magazín, který vychází tiskem i na internetu, věnuje otevřeně dopadům, které válka má na ruskou vědu, kritizuje například negativní důsledky na kosmickou agenturu Roskosmos.

Udělení nálepky „cizího agenta“, který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat. „Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý,“ napsal na Facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. „Je to jako živelná pohroma – neví se, jak se na to připravit,“ dodal zástupce šéfredaktora Michail Gelfand.

V Rusku fungují už tři rejstříky „zahraničních agentů“: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv.

Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi „agenty“ má mnohdy likvidační dopady.

Někteří vědci invazi odsoudili

V Rusku řada vědců přitom svou solidaritu s Ukrajinou projevuje, nejvíce je to vidět na výše popsaném otevřeném dopise, který podepsalo už přes pět tisíc ruských vědců a vědeckých novinářů. Označili v něm válku za „krok do nikam“, který z Ruska udělá ve vědě i politice vyvrhele.

V otevřeném dopise z 24. února se mimo jiné píše: „Invaze znamená, že my vědci už nebudeme moci normálně vykonávat svou práci: vědecký výzkum je přece nemyslitelný bez spolupráce s kolegy z jiných zemí“.

Dopis, který byl zveřejněn na nezávislém vědeckém zpravodajském webu TrV-Nauka, je částečně výzvou mezinárodnímu společenství, „aby jakékoli kroky k potrestání Ruska byly nastavené tak, aby nebyli potrestáni právě lidé, kteří mají námitky proti tomu, co Rusko dělá“, říká Michail Gelfand.

Ruským vědcům může navíc ze strany státu hrozit nebezpečí za to, že se vyjadřují ve prospěch Ukrajiny. Úřad ruského generálního prokurátora už prohlásil, že každý, kdo bude přistižen při poskytování pomoci národu nebo organizaci jednající proti Ruské federaci, může být obviněn z vlastizrady.

Úřady již zatkly stovky pouličních demonstrantů, včetně profesora Skoltechu Georgie Bazykina. Významný evoluční genetik byl zadržen 27. února poté, co v centru Moskvy držel ručně psaný nápis „Zastavte válku ještě dnes“. Později byl propuštěn a nyní čeká na soud. Na Twitteru napsal, že jeho osud je „jen drobnou nepříjemností ve srovnání s tím, čemu nyní čelí lidé na Ukrajině nebo čemu bude čelit celý svět včetně Ruska, pokud (prezident Vladimir) Putin dosáhne svého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 11 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
včera v 12:15

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
včera v 11:05

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
včera v 10:23

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...