Porodnost strana 2 z 3

O Ukrajině se před válkou mluvilo jako o centru světového náhradního mateřství. Surogace je v zemi legální a hojně ji využívaly páry ze zahraničí. Zájem nepolevuje ani v současnosti, mnoho Ukrajinek ale před hrůzami války ze země uprchlo. I proto se teď kliniky obracejí s nabídkou mateřství za úplatek na cizinky, hlavně z postsovětských států, ale i z východní Asie. Situaci kolem náhradního mateřství mapovala na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Po antikoncepčních pilulkách jako ochraně před početím sáhnou tři z deseti žen v reprodukčním věku. Potvrzují to poslední dostupná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle nich si antikoncepční pilulky nechalo předepsat o polovinu méně žen než před 15 lety. Gynekologové, které Česká televize oslovila, se domnívají, že si ženy více uvědomují rizika vedlejších účinků, případně preferují jiné formy ochrany. Odborníci z klinické i analytické praxe ale mluví i o úbytku zájmu o pohlavní styk mezi mladistvými a mladými dospělými.

Porodnost v Česku se podle dat porodnic ve velkých městech blíží nejslabší úrovni z druhé poloviny 90. let. V prvním letošním pololetí ubylo novorozenců ve srovnání s minulým rokem téměř o desetinu. Naopak je v republice více cizinců než kdy dříve. Jejich počet již překročil milion, což je především důsledkem ruské agrese, která vyhnala velké množství Ukrajinců. Na některých místech, kde je přírůstek obyvatel nejrychlejší, není připravena potřebná infrastruktura.

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené. Dosud žádné plošné systematické plánování školních kapacit s ohledem na porodnost a migraci nikdo nedělal, což vedlo k nedostatku míst s dorůstáním silnějších ročníků do věků nástupu do školek a různých typů škol.

V Jižní Koreji pokračuje vyhrocená debata o klesající porodnosti. V dvaapadesátimilionové zemi je nejnižší na světě. Na jednu ženu připadá méně než jedno dítě. Hrozí tak stárnutí a vymírání populace. Úřady zvažují nejen podporu rodin s dětmi, ale také odstranění diskriminace – třeba v podobě takzvaných bezdětných zón na veřejných místech.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Japonsko, třetí největší ekonomiku světa, ohrožuje stárnutí a úbytek obyvatel. Podle odhadů klesne do roku 2050 jejich počet pod sto milionů, to je o pětadvacet milionů méně než dnes. Třetina je starších pětašedesáti let a rodí se méně dětí než dřív. Úbytek pociťuje zejména venkov, z něhož se lidé stěhují do měst. Mnoha komunitám hrozí zánik.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.

Čína zrovnoprávňuje svobodné matky a nemanželské děti. Jde o další ze snah úřadů zastavit prudký pokles počtu obyvatel v důsledku dlouholeté politiky jednoho dítěte. Nemanželské děti stejně jako ty, které se narodily jako druhé a další v pořadí, donedávna neměly nárok na vzdělání a lékaře. Jejich matky navíc úřady trestaly.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Indie předstihne v roce 2023 Čínu na pozici nejlidnatější země světa, informuje zpráva Organizace spojených národů. Oba asijské státy letos evidují více než 1,4 miliardy obyvatel. Zpráva zároveň varuje, že vysoká porodnost nejspíše ohrozí hospodářský růst, uvádí agentura Reuters.

Klesající porodnost může souviset se znečištěním, které je důsledkem spalování fosilních paliv. Dokazuje to nový dánský výzkum, který se pokusil shrnout všechny známé informace o tomto fenoménu.

Čína se potýká s problémem malého růstu populace. Porodnost je nejnižší za třiačtyřicet let. Počet dětí, které se rodí, sice už neomezují politická opatření, i přes podporu státu ale porodnost dál klesá. Se stárnutím obyvatelstva to pro Čínu do budoucna bude problém.

Vláda ve čtvrtek rozhodla o tom, že testy už nebudou až na malé výjimky uznávané ve službách. Ve školách se bude plošně testovat, podobně to bude ve firmách. Premiér zopakoval, že nehodlá čekat na to, co chce budoucí kabinet pětikoalice, která podle něj nic nenavrhuje. „Zatím můžeme poskytovat jenom doporučení,“ reagoval v pořadu Interview ČT24 kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Budoucí vláda podle něj hlavně musí zlepšit komunikaci s klíčovými firmami a zaměřit se na osvětu u rizikových skupin. Hovořil také o důchodové reformě.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše, napsal zpravodajský portál wPolityce.pl. Mluvčí polské vlády Piotr Müller potvrdil, že zrušení premiérovy cesty do Budapešti souvisí se sporem s Čechy o důl Turów. Babiš novinářům před odletem z Maďarska řekl, že se mu nechce věřit, že by kvůli tomu Morawiecki nedorazil. Polská vláda je podle polského tisku blízko k tomu, aby rozhovory s českou vládou přerušila, a polští vyjednávači zvažují zrušení páteční cesty do Prahy k dalšímu kolu jednání o dolu Turów.

Čínští zákonodárci schválili změny v zákonu o populaci a plánování rodin, které umožní čínským párům mít tři děti. Šlo o formální potvrzení příslušného rozhodnutí, které přijalo už v květnu politické byro vládnoucí komunistické strany. Podle agentury AP se tak vedení země snaží zadržet demografickou krizi, jež by mohla ohrozit naději na větší prosperitu a na zvýšení globálního vlivu Číny.

Vláda nejlidnatějšího indického státu Uttarpradéš chce odradit rodiny od toho, aby měly více než dvě děti. Podle jejího návrhu zákona by rodiny s třemi a více dětmi nedosáhly na sociální podporu. Vláda chce také podpořit dobrovolnou sterilizaci žen. Na rozdíl od sousední Číny v Indii neexistují na celostátní úrovni politiky regulující růst obyvatelstva.

Čínské páry budou moci nově počít tři děti. Peking mění dosavadní politiku dvou dětí kvůli pokračujícímu poklesu porodnosti, který odhalilo sčítání lidu. Porodnosti nepomohlo ani uvolnění dlouholeté politiky jednoho dítěte v roce 2016.

Česká republika má přes 10,7 milionu obyvatel. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl počet o 13 900 na 10,71 milionu. Přírůstek byl meziročně téměř o 60 procent nižší. Více lidí v Česku za první tři kvartály zemřelo, než se narodilo, o nárůst počtu obyvatel se tak zasloužili přistěhovalci ze zahraničí, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).