Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.
Strategii rodinné politiky do roku 2030 charakterizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jako klíčový nástroj k dosažení „demografické stability“. Ambicí je zvýšit podíl dětí ve společnosti poté, co loni počet narozených dětí poklesl z úrovně kolem 110 tisíc z přechozích pěti let na necelých sto tisíc. Velké zlepšení se nyní nečeká, protože do věku rodičů přicházejí slabé ročníky z 90. let
Jednou z priorit ministerské strategie má být zajištění dostupnosti péče o děti. Rozšiřovat by se měly dětské skupiny, od příštího roky by mohly vznikat i jejich nové formy přímo v domácnostech. Pomoci má také podpora částečných úvazků.
Jurečka by chtěl zvýšit rodičovský příspěvek z 300 na 350 tisíc korun s tím, že by měl vzrůst nejpozději k začátku příštího roku. V koalici ale není na změny rodičovské jasný názor. Pro zvýšení jsou Piráti, podle jejich poslankyně a místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové by si dovedli představit i výraznější. „Reálná hodnota rodičům klesá. Výchozí navýšení teď musí být v rozmezí mezi 50 a 70 tisíci,“ míní Richterová.
Předseda STAN Vít Rakušan nechtěl o stanovisku svého hnutí vůbec hovořit, zatímco z ODS a TOP 09 znějí spíše výhrady. Nejvýrazněji proti zvýšení rodičovské je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Chystáme konsolidační balíček. Současně zvyšovat a připravovat další navyšování mandatorních výdajů jde proti tomu úsilí,“ podotkl.
Za možné řešení, jehož důsledkem by mohlo být zvýšení částky, kterou rodič pečující o dítě dostává každý měsíc, by považoval zkrácení celkové doby rodičovské. V současnosti je možné pobírat ji čtyři roky, Stanjura by chtěl umožnit jen tři, přičemž částka by se nezměnila. Tuto myšlenku podporuje i TOP 09, i když ta ji spojuje s růstem částky. „Zvýšení je pro nás podmíněné tím, že se zkrátí doba, po kterou je možné jej pobírat,“ shrnula předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.
Stanjura si myslí, že je to způsob, jak „motivovat zejména maminky k rychlejšímu návratu na pracovní trh“. Dodal, že v tom případě je ale potřeba zvýšit kapacitu předškolských zařízení – což je ostatně součást Jurečkovy chystané strategie. Ten nicméně myšlenku, že by se maximální doba rodičovské zkrátila, odmítá.
Pro zvýšení vyplácené částky naopak najde Jurečka podporu u opozice. Ta dala najevo, že zvedne ruce pro jakýkoli návrh na zvýšení. „Rodičák by se měl v této inflační krizi navýšit. Rostou ceny všeho a 300 tisíc už je v tuto chvíli nedostačující,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka. Poslankyně SPD Lucie Šafránková považuje padesátitisícový růst, o němž se zmínil Jurečka, za nedostatečný. „Zvýšení o 50 tisíc korun je nedostatečné a přichází pozdě. Mělo by se zvýšit o inflaci od posledního zvyšování,“ řekla.
Výše rodičovského příspěvku zůstává neměnná od roku 2020. Tehdy se po dlouhé době stagnace zvýšil z 220 na 300 tisíc korun. Dnes podle projektu Život k nezaplacení rodiny s dětmi chudnou kvůli vysoké inflaci rychleji než třeba domácnosti seniorů, jimž se penze zvyšují pravidelně. Nutné výdaje na bydlení a potraviny překročily polovinu příjmů rodin s dětmi.
