Řecko má demografický problém. Obyvatelé stárnou a venkovské lokality se vylidňují. Zemi po hluboké ekonomické krizi zasáhla krize v porodnosti. Ta nyní dosahuje historicky nejnižších hodnot.
„Dnes abyste měl děti, musíte být hrdinou,“ prohlašuje Christos Giannakidis ze severního Řecka. Nikde v okolí jeho obce Ormenio není fotbalový klub, takže musí se svým třináctiletým synem Nicolasem jezdit několikrát týdně padesát kilometrů daleko na trénink.
Nicolas Giannakidis se chystá v osmnácti odejít žít někam do města, v Ormeniu nemá skoro žádné stejně staré děti. „Kdysi tu žilo sedmnáct set lidí. Dnes je nás tu jen 290 a všichni jsme staří,“ řekl místní penzista Konstantinos Dourberidis. Dvěma třetinám občanů Ormenia je přes sedmdesát let.
„Scházeli jsme se tu na svatbách, křtinách. Teď se scházíme na pohřbech,“ poznamenala další obyvatelka Chrysoula Ioannidouvá.
Ve vsi se nachází základní škola, která obsluhuje sedmnáct okolních vesnic. Děti v první třídě se přesto počítají na jednotlivce.
Snaha trend zvrátit
Celé Řecko v roce 2022 zaznamenalo vůbec nejnižší počet narozených dětí za celých dvaadevadesát let. Vláda už přišla s pobídkami v podobě porodného, snížení daní na kojenecké zboží nebo navýšení dávky v mateřství. Nic se však zatím výrazně neprojevilo. „Kdybych tvrdila, že kterýkoli ministr na kterémkoli ministerstvu (...) může zvrátit tento trend, byla by to lež,“ nechala se slyšet řecká ministryně pro sociální soudržnost a rodinu Sofia Zacharakiová.
Řecko od května hodlá přijít s dalšími pobídkami ke zvýšení porodnosti. Demografové jsou však vůči podobným iniciativám skeptičtí.
