Japonsko, třetí největší ekonomiku světa, ohrožuje stárnutí a úbytek obyvatel. Podle odhadů klesne do roku 2050 jejich počet pod sto milionů, to je o pětadvacet milionů méně než dnes. Třetina je starších pětašedesáti let a rodí se méně dětí než dřív. Úbytek pociťuje zejména venkov, z něhož se lidé stěhují do měst. Mnoha komunitám hrozí zánik.
Nagoro je jednou z tisícovky japonských vesnic na pokraji vymření, zdánlivě tam nejsou žádní lidé, jen panáci. Jedná se o fenomén, kterému se říká Genkaj Šuraku. Z tří set obyvatel zbylo pětadvacet. Nejmladšímu je přes čtyřicet let. „Lidé už si ve vesnici nevydělají na živobytí. Někteří odešli kvůli studiu nebo se odstěhovali z hor do nížin, kde je život snazší,“ prohlásila Cukimi Ajano, výrobkyně panáků ve vesnici Nagoro.
Paní Ajano proměnila zálibu v misi – prázdná místa plní náhradníky. Z bavlny, vycpaní novinami a v šatech darovaných z celého Japonska. Je jich 350. Stvořitelka o nich mluví jako o lidech. „Když je tvořím, myslím na své blízké a sousedy, kteří tu žili. Každý, kdo mě navštíví, ve mně zanechá dojem, který do nich vtělím,“ řekla paní Ajano.
Škola „žije“ sportovním festivalem hadrových panáků, i když zavřela v roce 2012 a poslední dítě se ve vesnici narodilo před dvaceti lety. „U nás ve vsi nikdy nevidím děti. Byla bych šťastná, kdyby se tu objevily. Děti a mladí lidé,“ svěřila se paní Ajano.
Ještě na přelomu tisíciletí měla vesnice Nagoro zdravotní středisko, restauraci i hernu. Dnes tu není ani obchod. Okolní vesnice na Šikoku, nejmenším a nejméně obydleném ze čtyř japonských ostrovů, jsou na tom podobně.
Stárnutí japonské populace
Japonská populace se zmenšuje a stárne. Nejvíc je to vidět právě na venkově. Klesající porodnost umocňuje nedostatek pracovních příležitostí a horší podmínky k životu, řekla zahraniční reportérka ČT Barbora Šámalová. Nové obyvatele netáhnou ani vládou nabízené výhody – přídavky na děti, slevy na zdravotní péči, příspěvky na bydlení.
Jako jednu z příčin stárnutí populace vidí primářka Gerontologického centra Iva Holmerová i delší dobu dožití, kterou ovšem vnímá jako úspěch společnosti.
„Všichni si přejeme žít déle. Připíjíme si na zdraví, na štěstí, abychom žili déle. Když se nám to potom jako společnosti podaří, najednou ze strany politiků slyšíme, že nebude na důchod. Budeme muset stavět ústavy. Já si myslím, že bychom si měli přát, abychom se vyššího věku dožívali v lepším zdraví,“ řekla lékařka v pořadu Horizont ČT24.
„Cítím nostalgii. Japonci stárnou a rodí se málo dětí. Lidé se hrnou do měst a venkov opouštějí,“ prohlásil Šinobu Cudžiji, návštěvník vesnice s vycpanými panáky. „Pocházím z prefektury Hirošima, i tam je rozdíl mezi městem a venkovem, který se vylidňuje,“ doplnila Sumiko Cudžiji.
Přestože úbytek obyvatel přináší problémy ekonomice, imigrační politika zůstává přísná. Pro mnoho konzervativních Japonců je strach z cizinců horší než cesta k zániku.
