Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.
Ukrajina se potýká s demografickou krizí. Útěk před válkou a ztráty mezi vojáky problém prohlubují
Vedle porodnice v Kyjevě stojí velký generátor na elektřinu. Ani v případě leteckého poplachu nesmí porodníci přerušit svou práci. „Samozřejmě, že to je trochu děsivé. Všichni ale chápeme, že i v minulých válkách se rodily děti a pokud by se nerodily, tak by náš rod nepřežil,“ říká Anastasija Povryžnychová, která jen před dvěma dny přivedla na svět dceru Jekatěrinu.
Počty narozených kvůli válce dramaticky poklesly. „Před válkou jsme tu mívali 3500, 3200 porodů ročně. Loni to byly jen dva tisíce porodů, takže propad skoro o polovinu ve srovnání s předchozími lety,“ uvedla Alina Zabolotná z porodnice „Akademie zdravého člověka“.
Statisíce žen v plodném věku jsou v emigraci, mnozí mladí muži v armádě. Na chodbě porodnice potkal štáb ČT Oleksije. Byl lehce zraněn na bojišti a dostal propustku, aby mohl být u porodu svého syna. „Je to kluk. Malý kozák,“ svěřil se.
Obyvatel ubývalo už před válkou
Propad porodnosti ohrožuje budoucnost Ukrajiny. Demografická krize totiž nezačala s invazí, ale mnohem dříve. Když země před více než třiceti lety získala nezávislost, měla 52 milionů obyvatel. Ekonomická i politická nestabilita snížila počet obyvatel na 45 milionů. Pak přišla okupace Krymu, loni další ztráta území a emigrační vlna.
Teď žije na území pod ukrajinskou kontrolou zhruba 36 milionů lidí. Trend se ale přece jen mírně obrací. „Když srovnáme únor, březen a duben loňského roku a poslední měsíce roku 2023, tak je pozorovatelný opětovný nárůst počtu porodů,“ uvedla Zabolotná.
Mateřství zřejmě řada žen zpočátku války dočasně odkládala. S pokračujícím konfliktem ale trvá i touha Ukrajinců mít i v těchto časech rodinu.