Ostrava má k dispozici mapu, která ukazuje, ve kterých částech města je nejvyšší nebo nejnižší povrchová teplota. Data mohou posloužit městskému ateliéru při plánování nové výstavby. Ukazují, že nejteplejšími místy jsou v Ostravě centrum města, obchodní centra či průmyslové areály, naopak v Porubě je povrchová teplota nejnižší. Mapu vytvořili na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TU).
Jedním z míst v Ostravě, kde je povrchová teplota v letních měsících nejvyšší, je centrum města. „Teplota je tam vyšší zhruba o šest až osm stupňů oproti průměru. Je to způsobeno typem povrchu, který tady máme, je tady dlažba, asfalt, železná konstrukce, a ty se velmi rychle oteplují,“ vysvětluje Pavel Švec z Katedry geoinformatiky Hornickogeologické fakulty na VŠB-TU, který mapu společně se svým studentem vytvořil.
Ale i v centru Ostravy jsou výjimky, jde například o Komenského sady, které jsou teplotně podprůměrné. Může za to zeleň i řeka, které lokalitu ochlazují. „Protéká tady řeka Ostravice, která je patrná, podobně jako je vidět řeka Odra, potom soutok, jasně oddělené je centrum,“ vysvětluje autor projektu a zároveň ukazuje na mapě teplotní rozdíly.
Horký průmysl, chladná Poruba
Švec upozornil, že mapa ukazuje teplotu povrchu, nikoli teplotu vzduchu. Nejteplejší povrch ve městě mají kromě centra například areál Liberty a další průmyslové areály, případně velká obchodní centra.
Naopak jednou z nejchladnějších městských částí Ostravy je Poruba. Průměrná teplota povrchu je tam asi o dva až čtyři stupně nižší než v centru města. Podle Švece je to tím, že Poruba byla vystavěna později a v jiném stylu, má také mnohem více zeleně.
„Poruba je zelené město, má široké zelené pásy na hlavní třídě, má zelené dvory. V centru města, když máme dvory v blocích, tak jsou většinou zastavěné, vybetonované,“ komentovala architektka a děkanka Fakulty stavební VŠB – Technické univerzity Ostrava Martina Peřinková.
Podklad pro městský ateliér
Se získanými daty bude nyní pracovat i městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA). „Nám to pomůže v identifikaci konkrétní lokality a spárování s případným projektem nebo iniciací projektu, který může lokalitu zlepšit, třeba doplnění o nějaké projekty, které pomůžou se zadržováním vody,“ vysvětlil ředitel MAPPA Ondřej Vysloužil.
Jedním z projektů, který by v určitých lokalitách teplotu mohl snižovat, jsou i luční trávníky, které dokáží udržet více vody. Sekají se pouze jednou či dvakrát ročně. Jen v centrálním ostravském obvodu už teď rostou skoro na dvou hektarech.
