Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.

Svět se změnil. Není to cítit jen ve vodě a ve vzduchu, ale hlavně v urbanizaci. Až donedávna žila většina lidstva na venkově, v pevném vztahu se zemědělstvím, půdou a hospodářskými zvířaty. Trvalo ale jen několik generací, aby se to zcela změnilo, rychle pak přibylo lidí v menších městech. Poslední půlstoletí se ale Země mění v planetu metropolí.

Ještě roku 1975 žilo ve městech s více než jedním milionem obyvatel jen asi jedenáct procent světové populace. Dnes je to zhruba čtvrtina lidstva. A tento proces bude pokračovat i ve druhé čtvrtině jednadvacátého století – podle prognóz by se v příštích 25 letech do měst měla přestěhovat asi miliarda lidí. Právě tempo je přitom klíčové – má vliv na kvalitu života ve městech, rozvoji infrastruktury, energetiky i dopravy, ale také na úpadek venkova.

Vědci teď v odborném žurnálu PNAS popsali, jaký je dlouhodobější výhled. Podle nich bude do roku 2100 asi 38 procent světové populace žít ve městech s více než jedním milionem obyvatel. Může se to zdát jako hodně, jenže je to podstatně méně, než naznačují současné prognózy trendů. „Ve srovnání s pouhou extrapolací současných trendů náš model předpovídá, že do roku 2100 bude ve městech s více než milionem obyvatel žít o 450 milionů lidí méně – což je rozdíl mnohem větší než současný počet obyvatel Spojených států,“ uvedli autoři.

Podivné tempo urbanizace

Jak je to možné? Autoři tvrdí, že rozvoj není lineární, tedy že to není jednoduchá vzestupná čára, která stále roste. Jejich „životní cyklus“ je mnohem složitější. V zemích, které se teprve začínají urbanizovat, rostou velká města mnohem rychleji než ta menší. Lidé se stěhují do míst, kde se soustřeďují pracovní příležitosti, nemocnice, univerzity a další možnosti a služby – typicky tedy do těch největších městských center.

„Zjistili jsme, že v letech 1975 až 2025 rostla města s více než jedním milionem obyvatel v méně urbanizovaných zemích, včetně mnoha zemí v Asii a Africe, přibližně o 7,3 procent rychleji než průměrné město v dané zemi,“ popisuje studie. Jenže s postupující urbanizací země tato přitažlivost slábne.

Ve vysoce urbanizovaných zemích – včetně velké části Evropy a Ameriky – rostla města s více než jedním milionem obyvatel v posledních padesáti letech přibližně stejným tempem jako celostátní průměr. To znamená, že menší i větší města rostla podobnou rychlostí.

Městští otesánci

Život v metropolích s více než milionem obyvatel má spoustu specifik, je velmi odlišný od toho, jak se žije na venkově nebo v menších městech.

Například „studie amerických měst ukazují, že lidé v milionovém městě tráví více než dvakrát tolik času v dopravních zácpách a mají téměř třikrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní určitými chorobami, než lidé v městečku s 10 tisíci obyvateli“, uvádějí vědci. „Zároveň jsou obyvatelé milionového města více než třikrát tak inovativní a téměř dvakrát tak produktivní.“

To znamená, že pokud přestěhování do velkého města vede ke zdvojnásobení produktivity, pak může být rozmach velkých měst silným motorem hospodářského růstu. Jenže tento efekt podle studie postupem času klesá – motor totiž postupně ztrácí na síle s tím, jak se země stávají urbanizovanějšími.

Data a města

Vědci si díky práci s daty mohli dovolit podívat se na fenomén růstu měst jinak, než se toto téma zpracovávalo doposud. Až doposud se drželi odborníci správních hranic měst, jenže ty jsou zavádějící, protože nejsou schopné odrážet rychlost změn a často v nich zůstává spousta historických reliktů.

A tak si vědci pro tento výzkum vytvořili vlastní datový soubor, který pokrývá 94 procent světové populace. Hranice města v něm netvoří správní obvody, ale definují je satelitní snímky, jež ukazují, jak se města fyzicky rozšiřovala v krajině od roku 1850 do roku 2020.

Když se definovala města takto, ukázalo se, že se vlastně chovala po celém světě a ve všech kulturách velmi podobně. Jako by se řídila nějakou doposud neznámou rovnicí, skrytou matematikou, jež se maskovala za správním uspořádáním.

Při pohledu z tohoto úhlu tedy světové metropole procházejí podobnými fázemi vývoje v různých časových okamžicích. A v druhé polovině tohoto století u nich převládne dynamika, která jejich růst výrazně zpomalí. Pominou důvody k tak velké expanzi, jaké byly až doposud. Podle autorů jsou tyto poznatky klíčové pro politiky a experty, kteří se věnují dlouhodobému plánování a urbanistice, protože by jim tyto nové předpovědi mohly pomoci plánovat s vyšší pravděpodobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.