Mozek strana 4 z 5

Tradiční pohled ukazuje novorozence jako bezmocné a pasivní bytosti, které tráví všechen čas jen pláčem, spánkem a krmením. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, teď ale prokázala, že kojenci začínají už během několika hodin doslova nasávat informace o okolním světě – včetně konkrétních jazyků, které se stanou jejich rodnými.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Lidé jsou možná horkokrevnější, než to vypadalo. Ukázala to nová studie, jejíž autoři dokázali vytvořit teplotní mapy mozků zdravých mladých lidí. Teplota tohoto orgánu se navíc může zásadním způsobem lišit při změně různých faktorů. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Brain.

Českobudějovická nemocnice vyzkoušela novou metodu léčby mozkové mrtvice. Prostřednictvím mikrochirurgického zákroku léčila pacienty, kterým standardní postupy nepomáhaly. Téměř v 60 procentech případů byli pacienti po zákroku opět soběstační. Na pilotním projektu se podílela také Fakultní nemocnice Ostrava. Zástupci obou nemocnic v úterý představili výsledky novinářům.

Na připomínku Světového dne roztroušené sklerózy se v pondělí rozsvítí pražská Petřínská rozhledna oranžovou barvou. V Česku se s touto nemocí potýká přes dvacet tisíc lidí, každý rok lékaři diagnostikují 700 až 800 nových případů. Specializovaná centra shromažďují data o pacientech v registru ReMuS. Z dat analyzovaných na konci května například vyplynulo potvrzení předchozích zjištění, podle kterých roztroušená skleróza není rizikový faktor při onemocnění covidem-19.

Podle nového výzkumu Oregonské univerzity mění dlouhodobý pobyt ve vesmíru prostory vyplněné tekutinou podél žil a tepen v mozku. Jak se zdá, lidský mozek se prostředí bez gravitace umí přizpůsobit, upozorňují vědci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Zjištění je důležité nejen pro cesty do kosmu, ale i léčbu poruch spojených s mozkomíšním mokem.

Řada rodičů se diví, jak moc se jejich potomci mění při dospívání. Některým se zdá, že je jejich děti snad vůbec neposlouchají. Nová studie dokazuje, že to není tak daleko od pravdy – děti během dospívání totiž opravdu přicházejí o schopnost vnímat své matky více než jiné lidi.

Naši předkové z doby kamenné si večerní čas u ohně nekrátili jen vyprávěním příběhů. Na scény z běžného života se mohli podívat ve stejném stylu, v jakém my dnes sledujeme televizi, uvádí studie britských vědců. Obrázky vyryté na kamenné desky pravěcí lidé položili k ohništi, kde na nich mihotavé světlo utvářelo iluzi pohybu, jakousi ranou formu animace.

Psychotropní látka psilocybin, kterou obsahují houby lysohlávky, pomáhá uvolnit mozek lidí s depresí a zmírňuje lpění na negativních vzorcích myšlení. Uvedl to deník The Guardian s odkazem na novou studii, podle které se účinky halucinogenu mohou projevit i několik týdnů od zahájení léčby.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Jednoduché testy kognitivních dovedností ve středním věku, tedy zhruba v rozmezí 45 až 65 let, by mohly předpovědět pravděpodobnost pádů ve stáří, které jsou jednou z nejčastějších příčin úrazů a úmrtí. Trénink zaměřený na posílení poznávacích funkcí by tato rizika mohl snížit. Vyplývá to z nového výzkumu vědců z londýnské University College (UCL).

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Komunikovat se svým okolím jen pomocí myšlenky byla zatím jen superschopnost ze sci-fi filmů. Vědci z univerzity v německém Tübingenu ji teď ale vyzkoušeli v praxi. Kompletně ochrnutému muži implantovali do mozku čip, který v něm dokáže číst elektrické vzruchy. Pomocí nich pak dokázal pacient svému okolí odpovídat na uzavřené otázky „ano/ne“ a později dokázal mluvit i v celých větách.

Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.

Australan Philip O'Keefe, který trpí těžkou amyotrofickou laterální sklerózou, se stal prvním člověkem, který na sociálních sítích zveřejnil zprávu pouze pomocí myšlenek a speciálního implantátu.

K čemu je lidský mozek? Jak se má používat a jak se dá zneužít? Co o něm víme a kolik toho ještě nevíme? O vývoji mozku, vlivu na něj i umělé inteligenci hovořili v pořadu Fokus Václava Moravce astronom Jiří Grygar, kognitivní vědkyně Marie Postma, dětský neurolog Vladimír Komárek, neurovědkyně Tereza Nekovářová, filozofka Dita Malečková a anatom David Kachlík.

Věda zatím nedokázala zjistit, jaké změny stály za vývojovým skokem, který vedl k evoluci z lidoopů v člověka. Na konci září přišla skupina psychologů s hypotézou, že v tom mohly mít doposud podceňovanou roli psychotropní látky.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se poprvé podařilo laboratorně vytvořit malé mozky, které napodobují hlavní vlastnosti Parkinsonovy choroby. Výzkum, který může znít kontroverzně, nabízí nový způsob, jak studovat postup tohoto degenerativního onemocnění mozku, a zejména zkoumat možné nové způsoby léčby.

Významná studie lidského metabolismu mění dlouhodobý pohled na řadu věcí, které se o spalování energie tradují. Například že po čtyřicítce se metabolismus zpomaluje. Přibližuje také velké rozdíly mezi dětmi a dospělými.

Vědci v Austrálii vyvinuli hydrogel, který by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Lékaři poprvé využili mozkové vlny ochrnutého muže, který nemohl mluvit, a převedli je na slova a věty, které pak promítli na obrazovce počítače. Pacient tak mohl komunikovat se svým okolím čistě díky svému mozku.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí poprvé po téměř dvaceti letech schválil nový lék proti Alzheimerově chorobě. Podle amerických médií se však jedná o kontroverzní rozhodnutí, jelikož mu nedal zelenou nezávislý panel expertů přidružených k FDA. Někteří odborníci tvrdí, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že by přípravek nemocným skutečně pomáhal. Očekává se však, že schválení léku v USA urychlí snahy o jeho nasazení i v dalších zemích.

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Experiment neurovědců z University College London ukázal, že lidský mozek je schopný naučit se nečekaně rychle ovládat třetí palec. V pokusu se lidé učili používat speciálně navržený robotický palec – nejenže s překvapivou lehkostí zvládli jeho ovládání, ale skeny také odhalily, že se jejich mozek rychle adaptoval na zvládnutí této zcela nové dovednosti, na kterou nemůže být nijak připravený.