Mozek strana 4 z 5

Vědci v Austrálii vyvinuli hydrogel, který by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Lékaři poprvé využili mozkové vlny ochrnutého muže, který nemohl mluvit, a převedli je na slova a věty, které pak promítli na obrazovce počítače. Pacient tak mohl komunikovat se svým okolím čistě díky svému mozku.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí poprvé po téměř dvaceti letech schválil nový lék proti Alzheimerově chorobě. Podle amerických médií se však jedná o kontroverzní rozhodnutí, jelikož mu nedal zelenou nezávislý panel expertů přidružených k FDA. Někteří odborníci tvrdí, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že by přípravek nemocným skutečně pomáhal. Očekává se však, že schválení léku v USA urychlí snahy o jeho nasazení i v dalších zemích.

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Experiment neurovědců z University College London ukázal, že lidský mozek je schopný naučit se nečekaně rychle ovládat třetí palec. V pokusu se lidé učili používat speciálně navržený robotický palec – nejenže s překvapivou lehkostí zvládli jeho ovládání, ale skeny také odhalily, že se jejich mozek rychle adaptoval na zvládnutí této zcela nové dovednosti, na kterou nemůže být nijak připravený.

Konzumace alkoholu v jakémkoli množství je škodlivá pro lidský mozek, hustotu šedé hmoty negativně ovlivňuje i velmi střídmé popíjení. V nové studii to zjistili vědci z britské Oxfordské univerzity. Ti zkoumali data o zdravotním stavu u skupiny 25 tisíc lidí a skeny mozku z magnetické rezonance. Podle nich je alkohol pro zdraví mozku neblahý a je pro něj mnohem rizikovějším faktorem než kouření nebo nadváha.

Modré světlo udržuje lidi vzhůru a důsledkem je narušení metabolismu. Mozek je totiž přesvědčen, že je den a je zmatený, vysvětluje profesor pro biologický výzkum Satchin Panda. Autor knihy Cirkadiánní kód byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Radil, jak správně spát, načasovat stravování nebo třeba tělesné cvičení.

Kočky, stejně jako lidé, se dají oklamat optickými klamy, naznačuje nový výzkum. Je založený na pokusech, které vznikly v rámci takzvané občanské vědy: majitelé koček v něm experimentovali se svými zvířaty.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Imunoterapie v kombinaci s novými experimentálními léky by mohla pomoct lidem s agresivními nádory mozku. Naznačily to první výsledky studie, které vědci představili na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny.

Pravidelné a dlouhodobé užívání anabolických steroidů by mohlo mít souvislost s předčasným stárnutím mozku. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging, Podle vědců by tak tyto přípravky mohly mít negativní vliv na kvalitu života v pozdním věku.

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.

Když si člověk píše poznámky na klasický papír, zapamatuje si toho více, než když informace zaznamenává na digitální zařízení. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Frontiers in Behavioral Neuroscience. Používání tradičních sešitů totiž podle vědců vyvolává větší mozkovou aktivitu.

Úrazy hlavy v raném, nebo středním věku se mohou ve stáří projevit zhoršením poznávacích schopností. Poukázala na to dlouholetá studie, kterou publikoval časopis Annals of Clinical and Translational Neurology. Podle vědců je možné, že tento typ poranění činí mozek zranitelnějším nebo urychluje normální procesy stárnutí.

Vladimír Beneš nejstarší patří k zakladatelům neurochirurgie v Československu, byl součástí týmu Zdeňka Kunce, celosvětového průkopníka oboru, a sám operoval i v 88 letech. Teď oslavil sté narozeniny. V jeho stopách se vydal i jeho vnuk a syn, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Pokud je žena v dětství emočně zanedbávaná, může to v budoucnu ovlivnit vývoj jejích potomků. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging. U dětí takových matek totiž vědci zjistili změny v oblastech mozku, které zpracovávají strach a úzkost.

Skupina amerických lékařů detailně prozkoumala mozky lidí, kteří zemřeli na covid-19. Opakovaně v nich nacházeli známky poškození způsobené zeslábnutím a narušením cév – v mozkové tkáni se ale nevyskytovaly přímo stopy viru SARS-CoV-2. To naznačuje, že tyto důsledky nejsou vyvolány přímým útokem viru na mozek.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis  Frontiers in Neuroscience.

Radiace, mikrogravitace a další vlivy by mohly zabránit cestám na Mars, pokud by poškodily mozek. Nový výzkum se proto podíval na to, jak se tento orgán s vesmírnými podmínkami vyrovnává. Vědci zjistili, že až překvapivě dobře.

Americký podnikatel Elon Musk chce propojit lidský mozek s počítačem. Z pátku na sobotu živě předvedl, jak funguje mikročip v mozku prasete. Musk tvrdí, že svým projektem Neuralink chce zlepšit kvalitu lidského života a současně zabránit tomu, aby člověka nahradily umělé inteligence.

Evropským vědcům se podařilo v laboratořích vyšlechtit miniaturní, okem sotva viditelné kusy lidské mozkové tkáně obsahující neandertálskou DNA. Těmto orgánům říkají minimozečky a chtějí je využít pro studium příbuznosti mezi lidmi a neandertálci.

Když se poškodí mozkové buňky, vrátí se do embryonálního stavu. Tvrdí to skupina neurovědců, kteří tento proces popsali v novém vydání odborného časopisu Nature. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za správných podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.