Mozek strana 4 z 5

Když malé děti poslouchají povídání dospělých, může to pozitivně přispívat k utváření struktury jejich mozku. Vědci objevili souvislost mezi hladinou myelinu u kojenců, což je tukový ochranný obal nervů, a řečí jejich rodičů.

Umělá inteligence čte myšlenky a převádí je na text. Stačí jí sledovat mozkovou aktivitu člověka. Podle vědců to přináší doposud netušené možnosti v léčbě lidí, kteří po mozkové mrtvici přišli o schopnost mluvit. Popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Neuroscience.

V mozcích některých umírajících, kteří už nevyvíjejí jakoukoliv činnost, se v okamžiku „překročení hranice“ děje něco zvláštního. Popsal to výzkum, který sledoval, co se děje v hlavě člověka při smrti.

Vědci ještě nikdy neviděli myší mozek v takovém detailu jako teď. Týmy z amerických univerzit využily vylepšenou metodu magnetické rezonance, kterou upravovaly téměř čtyřicet let. Oproti stávajícímu zobrazení jsou snímky ostřejší v násobku 64 milionů.

Skupina amerických vědců vydala studii, ve které popsali novou techniku, která by mohla odhalit Parkinsonovu chorobu dřív, než se projeví její příznaky. V budoucnu by to podle nich mohlo umožnit léčbu. Výsledky práce spolufinancované nadací herce Michaela J. Foxe, který touto nemocí sám trpí, vyšly v odborném časopise Lancet Neurology.

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Popsali to vědci ve studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti.

Odhalit příznaky autismu se u dětí dosud nedařilo dříve než před druhým rokem věku. Teď ale vědci našli způsob, jak některé z příznaků poznat mnohem dříve. Metoda sice zatím není dokonalá, ale její autoři doufají, že v budoucnu pomůže přijít na problém včas.

Lidské jazyky se od sebe významně liší. Vědci teď prokázali, že tato odlišnost se otiskuje i do vnitřní struktury mozku rodilých mluvčí.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Spousta lidí má nepříjemnou zkušenost: když sedí v restauraci nebo v baru, kde najednou mluví více lidí, jako by najednou hůř slyšeli. A to přesto, že tam třeba není tak velký hluk, jen současně zní více zvuků nebo hlasů. Vědci jsou zřejmě na stopě toho, čím je tento problém způsobený.

Přestože jsou psi nejdéle domestikovaná zvířata a lidstvo po jejich boku strávilo už desítky tisíc let, stále toho i nich spoustu nevíme. Na novou otázku narazili vědci zcela náhodou.

Nikol Steblová loni na podzim řídila vůz, který na nechráněném přejezdu u Třince smetl vlak. Její dvanáctiletý bratr zemřel, jednadvacetiletá žena přežila – s vážným poraněním mozku. Díky zdravotníkům i rodině, která si ji vzala do domácí péče, dnes znovu chodí a vrací se do běžného života.

První dítě v Česku dostalo sluchový kmenový implantát. Pomoct může v případech, kdy dosud dostupná léčba nefunguje. Unikátní operaci provedli lékaři v motolské nemocnici. Přístroj vložili malému pacientovi přímo do mozku.

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. Jednou z prvních funkcí, kterých hodlá Neuralink dosáhnout, je obnova zraku, uvedl šéf firmy Elon Musk. Podle něj to má být možné i u lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.

Vědci z Trinity College v Dublinu se na základě svého výzkumu domnívají, že by lidské mozky mohly využívat kvantové výpočty. Jejich objev je sice zatím vysoce spekulativní, ale ukazuje, jak málo toho zatím ještě víme o fungování mysli.

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

V komiksových ságách jsou oblíbení hrdinové, kteří se umí sami léčit. Taková schopnost není fikcí, v přírodě existuje. Nová studie ukázala, že obojživelní axolotlové ovládají regeneraci dokonce ještě lépe než slavné filmové postavy.

Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.

Počítání zleva doprava je v naší kultuře pokládáno za přirozené. Nový výzkum ale ukazuje, že lidský mozek ve skutečnosti počítá rychleji zdola nahoru.

Celé Česko v pátek zasáhla silná vedra. Teploty se vyhouply hodně nad třicet stupňů Celsia, na řadě míst zaznamenaly meteorologické stanice druhý den po sobě teplotní rekordy. V některých krajích vyhlásili meteorologové odpoledne smogovou situaci, zároveň pro západní polovinu republiky až do sobotního brzkého rána platí výstraha před bouřkami. O víkendu se podle předpovědi ochladí. Dálnice D1 je kvůli spadlým drátům vysokého napětí na 15. kilometru u Prahy uzavřena.

Tradiční pohled ukazuje novorozence jako bezmocné a pasivní bytosti, které tráví všechen čas jen pláčem, spánkem a krmením. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, teď ale prokázala, že kojenci začínají už během několika hodin doslova nasávat informace o okolním světě – včetně konkrétních jazyků, které se stanou jejich rodnými.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Lidé jsou možná horkokrevnější, než to vypadalo. Ukázala to nová studie, jejíž autoři dokázali vytvořit teplotní mapy mozků zdravých mladých lidí. Teplota tohoto orgánu se navíc může zásadním způsobem lišit při změně různých faktorů. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Brain.

Českobudějovická nemocnice vyzkoušela novou metodu léčby mozkové mrtvice. Prostřednictvím mikrochirurgického zákroku léčila pacienty, kterým standardní postupy nepomáhaly. Téměř v 60 procentech případů byli pacienti po zákroku opět soběstační. Na pilotním projektu se podílela také Fakultní nemocnice Ostrava. Zástupci obou nemocnic v úterý představili výsledky novinářům.