Rafinované jazykolamy mohou vymýtit alkohol za volantem

S neotřelým nápadem, jak pomocí jazykolamů odhalit množství alkoholu v krvi, přišli američtí vědci. Změny ve výslovnosti složitějších vět podle nich dokáží poměrně přesně určit míru intoxikace a v budoucnu by tato metoda mohla posloužit třeba jako test pro řidiče, aby nesedali opilí za volat.

Odborníci vybrali několik jazykolamů a měřili, jak přesně se mění způsob výslovnosti v závislosti na množství alkoholu v krvi. Dobrovolníky opakovaně nahrávali ve střízlivém stavu, poté po vypití většího množství alkoholu a v průběhu šesti hodin střízlivění.

Na základě výsledků hlasové analýzy byli schopni s 98procentní přesností určit projevy, které vznikly vlivem alkoholu. Průkazný byl jejich test už od hladiny 0,8 promile alkoholu v krvi, což je ve Spojených státech limit tolerance pro řidiče.

Studie, publikovaná v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs, se uskutečnila se vzorkem jen osmnácti respondentů. Výzkumníci upozornili, že budoucí využitelnost bude závislá na sběru většího množství dat od různých řečníků. Analýzu totiž může ovlivnit etnický původ nebo situace, za které se hlas nahrává.

Zámek zapalování i pomůcka v barech

Jeden ze spoluautorů výzkumu, lékař Brian Suffoletto ze Stanfordovy univerzity, je ohledně možného budoucího využití optimistický. „Nabízí se to třeba u zámku na elektronické zapalování v autech, který by nenechal motor spustit v případě, že by dotyčný hlasovým testem neprošel. To může být užitečné třeba pro řidiče z povolání, jako jsou řidiči školních autobusů nebo obsluha těžkých strojů, u kterých existuje riziko ohrožení veřejné bezpečnosti,“ řekl.

„Další uplatnění může být v barech a restauracích, kde může jít o vodítko pro obsluhu, kdy už hostovi nenalévat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...