Rafinované jazykolamy mohou vymýtit alkohol za volantem

S neotřelým nápadem, jak pomocí jazykolamů odhalit množství alkoholu v krvi, přišli američtí vědci. Změny ve výslovnosti složitějších vět podle nich dokáží poměrně přesně určit míru intoxikace a v budoucnu by tato metoda mohla posloužit třeba jako test pro řidiče, aby nesedali opilí za volat.

Odborníci vybrali několik jazykolamů a měřili, jak přesně se mění způsob výslovnosti v závislosti na množství alkoholu v krvi. Dobrovolníky opakovaně nahrávali ve střízlivém stavu, poté po vypití většího množství alkoholu a v průběhu šesti hodin střízlivění.

Na základě výsledků hlasové analýzy byli schopni s 98procentní přesností určit projevy, které vznikly vlivem alkoholu. Průkazný byl jejich test už od hladiny 0,8 promile alkoholu v krvi, což je ve Spojených státech limit tolerance pro řidiče.

Studie, publikovaná v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs, se uskutečnila se vzorkem jen osmnácti respondentů. Výzkumníci upozornili, že budoucí využitelnost bude závislá na sběru většího množství dat od různých řečníků. Analýzu totiž může ovlivnit etnický původ nebo situace, za které se hlas nahrává.

Zámek zapalování i pomůcka v barech

Jeden ze spoluautorů výzkumu, lékař Brian Suffoletto ze Stanfordovy univerzity, je ohledně možného budoucího využití optimistický. „Nabízí se to třeba u zámku na elektronické zapalování v autech, který by nenechal motor spustit v případě, že by dotyčný hlasovým testem neprošel. To může být užitečné třeba pro řidiče z povolání, jako jsou řidiči školních autobusů nebo obsluha těžkých strojů, u kterých existuje riziko ohrožení veřejné bezpečnosti,“ řekl.

„Další uplatnění může být v barech a restauracích, kde může jít o vodítko pro obsluhu, kdy už hostovi nenalévat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 2 hhodinami

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 3 hhodinami

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
před 16 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
před 21 hhodinami

Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.
před 22 hhodinami

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
9. 4. 2025

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
9. 4. 2025

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
9. 4. 2025
Načítání...