Muskův Neuralink dostal povolení testovat mozkové čipy na lidech

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech, píše agentura Reuters. Pro tuto firmu Elona Muska se jedná o významný milník, dobrovolníci se ale do studie zatím hlásit nemohou.

Musk nejméně čtyřikrát od roku 2019 předpovídal, že jeho Neuralink zahájí klinické studie mozkových čipů, které mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Firma ale FDA požádala o souhlas s provedením klinických testů teprve začátkem letošního roku.

Sedm nejmenovaných bývalých a současných zaměstnanců Neuralinku agentuře Reuters v březnu řeklo, že žádost o svolení ke klinickým testům FDA zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy.

Hlavní problémy se týkaly lithiové baterie zařízení, možnosti pohybu součástí implantátu v mozku a bezpečného vyjmutí zařízení bez poškození mozkové tkáně. Musk se koncem loňského roku dostal na titulní stránky novin, když prohlásil, že si je již natolik jistý bezpečností těchto zařízení, že by je byl ochoten implantovat vlastním dětem.

Souhlas FDA přichází v době, kdy američtí zákonodárci naléhají na regulátory, aby prošetřili, zda složení komise dohlížející na testování na zvířatech ve společnosti Neuralink nepřispělo ke zpackaným a uspěchaným pokusům, píše Reuters.

Společnost Neuralink ve čtvrtek na Twitteru uvedla, že zatím nezahájila nábor účastníků klinické studie svých mozkových implantátů.

Cílem Neuralinku je vyvinout čip, který by umožnil mozku ovládat složitá elektronická zařízení, ochrnutým lidem obnovit motorické funkce a léčit mozkové choroby, jako je Parkinsonova choroba, demence či Alzheimerova choroba.

Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí, respektive o tom, že propojení člověka a počítače může pomoci člověku konkurovat stále silnějším a schopnějším umělým inteligencím. Musk si představuje, že postižení i zdraví lidé budou dostávat chirurgické implantáty v lokálních klinikách. Cílem zařízení je podle něj léčit řadu onemocnění, jako jsou obezita, autismus, deprese či schizofrenie, ale také umožnit prohlížení webových stránek a telepatii, píše Reuters.

Elon Musk řídí kromě Neuralinku také automobilku Tesla, vesmírnou společnost SpaceX nebo internetovou firmu Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled