Muskův Neuralink dostal povolení testovat mozkové čipy na lidech

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech, píše agentura Reuters. Pro tuto firmu Elona Muska se jedná o významný milník, dobrovolníci se ale do studie zatím hlásit nemohou.

Musk nejméně čtyřikrát od roku 2019 předpovídal, že jeho Neuralink zahájí klinické studie mozkových čipů, které mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Firma ale FDA požádala o souhlas s provedením klinických testů teprve začátkem letošního roku.

Sedm nejmenovaných bývalých a současných zaměstnanců Neuralinku agentuře Reuters v březnu řeklo, že žádost o svolení ke klinickým testům FDA zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy.

Hlavní problémy se týkaly lithiové baterie zařízení, možnosti pohybu součástí implantátu v mozku a bezpečného vyjmutí zařízení bez poškození mozkové tkáně. Musk se koncem loňského roku dostal na titulní stránky novin, když prohlásil, že si je již natolik jistý bezpečností těchto zařízení, že by je byl ochoten implantovat vlastním dětem.

Souhlas FDA přichází v době, kdy američtí zákonodárci naléhají na regulátory, aby prošetřili, zda složení komise dohlížející na testování na zvířatech ve společnosti Neuralink nepřispělo ke zpackaným a uspěchaným pokusům, píše Reuters.

Společnost Neuralink ve čtvrtek na Twitteru uvedla, že zatím nezahájila nábor účastníků klinické studie svých mozkových implantátů.

Cílem Neuralinku je vyvinout čip, který by umožnil mozku ovládat složitá elektronická zařízení, ochrnutým lidem obnovit motorické funkce a léčit mozkové choroby, jako je Parkinsonova choroba, demence či Alzheimerova choroba.

Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí, respektive o tom, že propojení člověka a počítače může pomoci člověku konkurovat stále silnějším a schopnějším umělým inteligencím. Musk si představuje, že postižení i zdraví lidé budou dostávat chirurgické implantáty v lokálních klinikách. Cílem zařízení je podle něj léčit řadu onemocnění, jako jsou obezita, autismus, deprese či schizofrenie, ale také umožnit prohlížení webových stránek a telepatii, píše Reuters.

Elon Musk řídí kromě Neuralinku také automobilku Tesla, vesmírnou společnost SpaceX nebo internetovou firmu Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...