Muskův Neuralink dostal povolení testovat mozkové čipy na lidech

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech, píše agentura Reuters. Pro tuto firmu Elona Muska se jedná o významný milník, dobrovolníci se ale do studie zatím hlásit nemohou.

Musk nejméně čtyřikrát od roku 2019 předpovídal, že jeho Neuralink zahájí klinické studie mozkových čipů, které mají umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Firma ale FDA požádala o souhlas s provedením klinických testů teprve začátkem letošního roku.

Sedm nejmenovaných bývalých a současných zaměstnanců Neuralinku agentuře Reuters v březnu řeklo, že žádost o svolení ke klinickým testům FDA zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy.

Hlavní problémy se týkaly lithiové baterie zařízení, možnosti pohybu součástí implantátu v mozku a bezpečného vyjmutí zařízení bez poškození mozkové tkáně. Musk se koncem loňského roku dostal na titulní stránky novin, když prohlásil, že si je již natolik jistý bezpečností těchto zařízení, že by je byl ochoten implantovat vlastním dětem.

Souhlas FDA přichází v době, kdy američtí zákonodárci naléhají na regulátory, aby prošetřili, zda složení komise dohlížející na testování na zvířatech ve společnosti Neuralink nepřispělo ke zpackaným a uspěchaným pokusům, píše Reuters.

Společnost Neuralink ve čtvrtek na Twitteru uvedla, že zatím nezahájila nábor účastníků klinické studie svých mozkových implantátů.

Cílem Neuralinku je vyvinout čip, který by umožnil mozku ovládat složitá elektronická zařízení, ochrnutým lidem obnovit motorické funkce a léčit mozkové choroby, jako je Parkinsonova choroba, demence či Alzheimerova choroba.

Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí, respektive o tom, že propojení člověka a počítače může pomoci člověku konkurovat stále silnějším a schopnějším umělým inteligencím. Musk si představuje, že postižení i zdraví lidé budou dostávat chirurgické implantáty v lokálních klinikách. Cílem zařízení je podle něj léčit řadu onemocnění, jako jsou obezita, autismus, deprese či schizofrenie, ale také umožnit prohlížení webových stránek a telepatii, píše Reuters.

Elon Musk řídí kromě Neuralinku také automobilku Tesla, vesmírnou společnost SpaceX nebo internetovou firmu Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 10 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 11 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 11 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...