Rodičovské mluvení s kojenci může zlepšit strukturu jejich mozků, naznačila studie

Když malé děti poslouchají povídání dospělých, může to pozitivně přispívat k utváření struktury jejich mozku. Vědci objevili souvislost mezi hladinou myelinu u kojenců, což je tukový ochranný obal nervů, a řečí jejich rodičů.

Studie už dříve naznačily, že mluvení na malé děti je pro ně přínosné. Může totiž prokazatelně pomoci zlepšit jejich jazykové schopnosti a rozšířit slovní zásobu. Teď ale vědci tvrdí, že navíc zjistili souvislost mezi tím, jak moc dospělí na miminko mluví, a tím, jakou má dítě  koncentraci myelinu v mozku.

„Myslím, že z toho plyne poselství: rozhodně na své děti mluvte. A záleží na tom,“ řekl hlavní autor studie John Spencer z britské vysoké školy University of East Anglia. „Co je zde docela překvapivé, je fakt, že to doslova formuje strukturu mozku,“ dodal.

Kojenci naslouchají

Autoři studie pomocí zařízení umístěného ve vestě zaznamenávali, jak moc rodiče doma mluvili na 87 kojenců ve věku přibližně šesti měsíců a na 76 batolat ve věku přibližně 30 měsíců. Tým pak analyzoval celkem 6208 hodin tímto způsobem získaných dat a zjistil, že matky, které dosáhly vyššího vzdělání, na své děti mluví více a ty zase samy vydávají více zvuků.

Tým pak pozval 84 vybraných dětí do nemocnice, kde usínaly ve speciální tiché místnosti. „Jakmile usnuly, vplížili jsme se dovnitř v podstatě jako ninjové, zvedli jsme dítě, naložili je na vozík a převezli do místnosti, kde probíhalo vyšetření magnetickou rezonancí,“ popsal výzkum Spencer. Vědci pomocí magnetické rezonance měřili množství myelinu v mozku dětí.

Proč? S vývojem mozku se totiž množství myelinu zvyšuje. Vědci zjistili, že u třicetiměsíčních dětí bylo častější mluvení ze strany dospělých spojeno s větším množstvím této látky v částech mozku souvisejících s jazykem. U šestiměsíčních kojenců to ale bylo přesně naopak, jedním z možných vysvětlení je podle autorů studie skutečnost, že vliv řeči závisí na stupni vývoje mozku.

  • Myelin je protein tvořící kolem buněk kolem neuronů obaly známé jako myelinové pochvy. Je jednou ze základních složek bílé hmoty mozku a míchy a je příčinou její bílé barvy. Jeho existence a správná distribuce je nezbytnou podmínkou řádného fungování centrální i periferní nervové soustavy.

Asociace u obou věkových skupin byly silnější, alespoň v pravé mozkové hemisféře, u dětí matek s vyšším vzděláním, konstatovala studie, podle které je nyní zapotřebí dalšího výzkumu.

Podle odborníků, kteří se na studii nepodíleli, ale výzkum nedokazuje, že častější mluvení na děti způsobuje větší hladinu myelinu v jejich mozku, s tím, že u dětí ve věku kolem šesti měsíců je tomu naopak. Individuální rozdíly v jazykových schopnostech podle nich souvisejí také s genetikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 2 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 5 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 6 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 7 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.