Rodičovské mluvení s kojenci může zlepšit strukturu jejich mozků, naznačila studie

Když malé děti poslouchají povídání dospělých, může to pozitivně přispívat k utváření struktury jejich mozku. Vědci objevili souvislost mezi hladinou myelinu u kojenců, což je tukový ochranný obal nervů, a řečí jejich rodičů.

Studie už dříve naznačily, že mluvení na malé děti je pro ně přínosné. Může totiž prokazatelně pomoci zlepšit jejich jazykové schopnosti a rozšířit slovní zásobu. Teď ale vědci tvrdí, že navíc zjistili souvislost mezi tím, jak moc dospělí na miminko mluví, a tím, jakou má dítě  koncentraci myelinu v mozku.

„Myslím, že z toho plyne poselství: rozhodně na své děti mluvte. A záleží na tom,“ řekl hlavní autor studie John Spencer z britské vysoké školy University of East Anglia. „Co je zde docela překvapivé, je fakt, že to doslova formuje strukturu mozku,“ dodal.

Kojenci naslouchají

Autoři studie pomocí zařízení umístěného ve vestě zaznamenávali, jak moc rodiče doma mluvili na 87 kojenců ve věku přibližně šesti měsíců a na 76 batolat ve věku přibližně 30 měsíců. Tým pak analyzoval celkem 6208 hodin tímto způsobem získaných dat a zjistil, že matky, které dosáhly vyššího vzdělání, na své děti mluví více a ty zase samy vydávají více zvuků.

Tým pak pozval 84 vybraných dětí do nemocnice, kde usínaly ve speciální tiché místnosti. „Jakmile usnuly, vplížili jsme se dovnitř v podstatě jako ninjové, zvedli jsme dítě, naložili je na vozík a převezli do místnosti, kde probíhalo vyšetření magnetickou rezonancí,“ popsal výzkum Spencer. Vědci pomocí magnetické rezonance měřili množství myelinu v mozku dětí.

Proč? S vývojem mozku se totiž množství myelinu zvyšuje. Vědci zjistili, že u třicetiměsíčních dětí bylo častější mluvení ze strany dospělých spojeno s větším množstvím této látky v částech mozku souvisejících s jazykem. U šestiměsíčních kojenců to ale bylo přesně naopak, jedním z možných vysvětlení je podle autorů studie skutečnost, že vliv řeči závisí na stupni vývoje mozku.

  • Myelin je protein tvořící kolem buněk kolem neuronů obaly známé jako myelinové pochvy. Je jednou ze základních složek bílé hmoty mozku a míchy a je příčinou její bílé barvy. Jeho existence a správná distribuce je nezbytnou podmínkou řádného fungování centrální i periferní nervové soustavy.

Asociace u obou věkových skupin byly silnější, alespoň v pravé mozkové hemisféře, u dětí matek s vyšším vzděláním, konstatovala studie, podle které je nyní zapotřebí dalšího výzkumu.

Podle odborníků, kteří se na studii nepodíleli, ale výzkum nedokazuje, že častější mluvení na děti způsobuje větší hladinu myelinu v jejich mozku, s tím, že u dětí ve věku kolem šesti měsíců je tomu naopak. Individuální rozdíly v jazykových schopnostech podle nich souvisejí také s genetikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 5 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 13 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 15 hhodinami

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
před 17 hhodinami
Načítání...