Rodičovské mluvení s kojenci může zlepšit strukturu jejich mozků, naznačila studie

Když malé děti poslouchají povídání dospělých, může to pozitivně přispívat k utváření struktury jejich mozku. Vědci objevili souvislost mezi hladinou myelinu u kojenců, což je tukový ochranný obal nervů, a řečí jejich rodičů.

Studie už dříve naznačily, že mluvení na malé děti je pro ně přínosné. Může totiž prokazatelně pomoci zlepšit jejich jazykové schopnosti a rozšířit slovní zásobu. Teď ale vědci tvrdí, že navíc zjistili souvislost mezi tím, jak moc dospělí na miminko mluví, a tím, jakou má dítě  koncentraci myelinu v mozku.

„Myslím, že z toho plyne poselství: rozhodně na své děti mluvte. A záleží na tom,“ řekl hlavní autor studie John Spencer z britské vysoké školy University of East Anglia. „Co je zde docela překvapivé, je fakt, že to doslova formuje strukturu mozku,“ dodal.

Kojenci naslouchají

Autoři studie pomocí zařízení umístěného ve vestě zaznamenávali, jak moc rodiče doma mluvili na 87 kojenců ve věku přibližně šesti měsíců a na 76 batolat ve věku přibližně 30 měsíců. Tým pak analyzoval celkem 6208 hodin tímto způsobem získaných dat a zjistil, že matky, které dosáhly vyššího vzdělání, na své děti mluví více a ty zase samy vydávají více zvuků.

Tým pak pozval 84 vybraných dětí do nemocnice, kde usínaly ve speciální tiché místnosti. „Jakmile usnuly, vplížili jsme se dovnitř v podstatě jako ninjové, zvedli jsme dítě, naložili je na vozík a převezli do místnosti, kde probíhalo vyšetření magnetickou rezonancí,“ popsal výzkum Spencer. Vědci pomocí magnetické rezonance měřili množství myelinu v mozku dětí.

Proč? S vývojem mozku se totiž množství myelinu zvyšuje. Vědci zjistili, že u třicetiměsíčních dětí bylo častější mluvení ze strany dospělých spojeno s větším množstvím této látky v částech mozku souvisejících s jazykem. U šestiměsíčních kojenců to ale bylo přesně naopak, jedním z možných vysvětlení je podle autorů studie skutečnost, že vliv řeči závisí na stupni vývoje mozku.

  • Myelin je protein tvořící kolem buněk kolem neuronů obaly známé jako myelinové pochvy. Je jednou ze základních složek bílé hmoty mozku a míchy a je příčinou její bílé barvy. Jeho existence a správná distribuce je nezbytnou podmínkou řádného fungování centrální i periferní nervové soustavy.

Asociace u obou věkových skupin byly silnější, alespoň v pravé mozkové hemisféře, u dětí matek s vyšším vzděláním, konstatovala studie, podle které je nyní zapotřebí dalšího výzkumu.

Podle odborníků, kteří se na studii nepodíleli, ale výzkum nedokazuje, že častější mluvení na děti způsobuje větší hladinu myelinu v jejich mozku, s tím, že u dětí ve věku kolem šesti měsíců je tomu naopak. Individuální rozdíly v jazykových schopnostech podle nich souvisejí také s genetikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 1 hhodinou

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 23 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...