Mozek strana 5 z 5

Dlouhodobý pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine to tvrdí němečtí vědci. Podobné důsledky by podle nich mohly mít i vesmírné mise.

Češi stále nejčastěji umírají kvůli nemocem srdce a cév a rakovině. Ty byly loni příčinou téměř tří pětin úmrtí. Lidé ale umírají v pozdějším věku a v poslední dekádě úmrtnost klesla zhruba o sedminu. Aktuální údaje zveřejnil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Za loňský rok v tuzemsku zesnulo 113 tisíc lidí.

Když malé dítě krátce po narození škytne, rodiče to většinou dojme. Podle nového výzkumu ale škytání výrazně pomáhá zlepšovat vývoj dětského mozku. Spouští totiž vlnu nervových signálů, které dítě učí, jak regulovat dýchání, zjistili vědci.

Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice v Česku ročně postihne 30 tisíc lidí a asi třetina z nich umírá. Na rizika, ale i správnou reakci na první příznaky upozornili tento týden lékaři prostřednictvím speciální tramvaje. Podle lékařů totiž naprostá většina lidí neví, jak se cévní mozková příhoda projevuje. Tramvaj vypravil v úterý nadační fond Čas je mozek u příležitosti světového dne mrtvice.

Říká se, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Znamená to, že by měly lépe vykonávat více činností nebo úkolů současně. Nejnovější studie z Německa ale tento předsudek boří, vlohy pro tuto činnost podle ní nemají ani muži, ani ženy.

Lékaři a experti na sportovní medicínu studovali, jaký dopad má sport na poškození mozku. Zjistili, že hráčům amerického fotbalu stačí jediná sezona strávená tímto sportem a už dochází ke strukturálním poškozením mozku. A není ani nutné, aby sportovec zažil nějaký úraz hlavy. Práce vyšla v odborném časopise Science Advances

Pro většinu lidí by byl přechod frekventované silnice jen podle orientace sluchem velmi riskantní, a třeba i nemožný. Pro nevidomé to je ale jen jedna z překážek, které musí denně překonávat. Je známo, že lidé, kteří se narodili nevidomí nebo přišli o zrak v útlém věku, mají mnohem více vyvinutý sluch, především schopnost rozeznávat zvuky a identifikovat pohybující se předměty, píše italský deník La Repubblica.

Klíšťová encefalitida v Česku ročně postihne stovky lidí. Lékaři přitom nemoc nedovedou léčit, a kdo ji dostane, tomu hrozí vážné komplikace v podobě zápalu mozkových blan nebo jiných částí nervové soustavy. Podle zdravotníků je vhodné se proti encefalitidě očkovat, což ale většina lidí nedělá.

Izraelští inženýři, akademici a experti na nové technologie v čím dál větších počtech emigrují. Země tak přichází o své nejchytřejší mozky, které jsou jinak zdrojem pohánějícím její ekonomiku. S odvoláním na studii izraelského institutu pro společensko-ekonomický výzkum Šoreš o tom informoval list The Times of Israel.

Nádorů mozku přibývá, ročně jich lékaři odhalí kolem devíti set. Většina nemocných nepřežije. Nutná je chirurgická operace, v případech, kdy je třeba kontrolovat funkce mozku, se provádí při vědomí pacienta. Někdy ji doplňuje i radiochirurgie, při níž se tkáň nádoru spálí přesně cíleným zářením. Odborníci to řekli na tiskové konferenci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Světový den nádorů mozku je připomínaný 8. června.

Většina šneků má ulitu, která je tvořena spirálou vinoucí se po směru hodinových ručiček. Jen u minima se ale objevuje ulita otočená opačně – vědci takovým šnekům říkají leváci. A nyní konečně vědí, jak je možné, že takové výjimky vůbec existují.

Američtí vědci z Yaleovy univerzity oznámili senzaci – laboratorně se jim podařilo částečně oživit mozky mrtvých vepřů. Otevřeli tím novou kapitolu debaty o hranici mezi životem a smrtí, která možná není tak ostrá. Od experimentu si výzkumníci navíc slibují nové směry při hledání léků na Alzheimerovu chorobu nebo mozkovou mrtvici.

Vědci usilovně pracují na neuromorfním počítači, který by fungoval podobně jako lidský mozek. V důsledku toho by byl rychlejší, chytřejší a účinnější než současné stroje. Mozek je však zatím suverénně nejdokonalejším zpracovatelem dat, experti se tak zatím jeho funkcemi hlavně inspirují.

Epilepsie je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. I když na ni mají lékaři přes dvacet léků, ty vždy jen tlumí projevy a neřeší samotnou příčinu. Na přelomový objev se teprve čeká. Podle profesora Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by v budoucnu mohlo být předpovídání záchvatů podobné předpovědi počasí. Řekl to v pořadu Hyde Park Civilizace.

Lidský mozek je nejsložitější a také nejtajemnější známý systém ve vesmíru. I přes stále dokonalejší metody, které pro jeho sledování a analyzování mají vědci k dispozici, je nepřestává mást a fascinovat. Jednou z nejlepších světových expertek na toto téma je profesorka Susan Greenfieldová, která byla hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Britští neurologové začali studovat vzruchy v mozcích ozbrojených policistů. A to v situacích, kdy jde o život – ať už jejich vlastní, nebo cizí. Sice jen v prostředí virtuální reality, získaná data ale skutečným stavům odpovídají. Cílem je lépe pochopit reakce ve vyhrocených okamžicích, a policisty na ně lépe připravit.

Čínští biologové přidali do genomu makaka „gen inteligence“. Prokázali, že takto upravená zvířata si vedou lépe v testech krátkodobé paměti a jejich mozek se vyvíjí déle. Jejich práce ale současně u řady expertů vyvolává otázky nad tím, zda je takový výzkum slučitelný s vědeckou etikou.

Mozek je neuvěřitelně výkonný nástroj, ukazuje výzkum dvou expertů na teorii informace ze Spojených států. Všechny informace potřebné k dokonalému naučení angličtiny v něm zaberou jen 1,5 megabajtů. Pro srovnání – to je přibližně objem dat, která se vešla na jednu starou disketu.

Lidské tělo je schopné vytvářet čerstvé mozkové buňky do věku nejméně mezi devadesáti a sty roky. Vznik nových neuronů však rychle klesá u lidí s Alzheimerovou chorobou, a to velice rychle po jejím vzniku, odhalil nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature Medicine.

40 milionů lidí na světě trpí demencí – nejčastěji ve formě Alzheimerovy choroby. Její objevitel si v roce 1906 všiml, že v mozku pacientky se všemi příznaky demence byly zvláštní chuchvalce. A právě ty zkoumá profesor Christopher Dobson, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Herectví je schopnost věrohodně se vydávat za někoho jiného. Britští neurovědci nedávno studovali, jak se mění mozkové vlny herců, když se vtělí do nějaké postavy. A ukázalo se, že do značné míry opravdu přestávají být sami sebou a mění se na postavu, kterou hrají. Podle tohoto výzkumu se vzory mozkových vln výrazně liší podle toho, jestli herec hraje svou roli nebo ne.

Studium hlodavců, kteří žijí a zpívají v deštných pralesích Kostariky, ukazuje, v čem spočívá schopnost konverzace, a to i u lidí. Zkoumání zpěvu křečků tak může pomoci lékařům s účinnější léčbou lidí například po mozkové mrtvici.

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.

Nemoc šílených krav je výjimečně složitá choroba, která na přelomu tisíciletí způsobila obrovské problémy zemědělcům, ale i běžným konzumentům masa. U člověka totiž může způsobit smrtelnou Creutzfeld-Jakobovu chorobu. Aktuální případ hlásí Polsko: atypickou formu nemoci objevili v uplynulých dnech poblíž hranice s Českem, zvíře bylo utraceno.