Lidé počítají celou dobu „špatně“, ukázala studie. Řadit čísla zleva doprava je pro mozek nepřirozené

Počítání zleva doprava je v naší kultuře pokládáno za přirozené. Nový výzkum ale ukazuje, že lidský mozek ve skutečnosti počítá rychleji zdola nahoru.

V západní kultuře je normální, že lidé píší čísla zleva doprava. Uspořádání tímto horizontálním směrem je známé jako „mentální číselná řada“ a popisuje důležitý způsob, jakým čísla a množství v prostoru vyjadřujeme.

Studie ukazují, že lidé dávají přednost umístění větších čísel vpravo a menších čísel vlevo. Lidé jsou obvykle rychlejší a přesnější při porovnávání čísel, když jsou větší čísla napravo a menší nalevo. Lidé s poškozením mozku, které narušuje jejich prostorové zpracování, vykazují také podobné poruchy ve zpracování čísel. Pozoruhodné je, že i jazykové kultury, jako je například ta arabská, které píší zprava doleva, píší čísla jako na západě – tedy zleva doprava. 

Protože je to tak „normální a přirozené“, proběhlo zatím jen málo výzkumů, které by otestovaly, jestli je právě horizontální rozměr tím nejdůležitějším, který si s čísly spojujeme. Teď to skupina psychologů udělala.  Vědci zjistili, že lidé ve skutečnosti zpracovávají čísla rychleji, když jsou zobrazena vertikálně – a s menšími čísly dole a většími nahoře.

Fenomén, který přesahuje člověka

Podle autorů práce je lidská asociace mezi čísly a prostorem výrazně ovlivněná jazykem a kulturou, ale pozoruhodné je, že tyto vztahy existují také u jiných druhů, než jsou lidé. 

Například testy na třídenních kuřatech ukázaly, že tato zvířata hledají menší hodnoty častěji vlevo, ale ty větší vpravo –  tedy podobně jako lidé. Vědci to už v minulosti ověřili na hromádkách s různě velkým počtem obilných zrnek. To naznačuje, že některé asociace mezi prostorem a čísly mohou být v mozku zakódovány bez ohledu na kulturu.

Jak zkoumat čísla?

„Abychom otestovali, jak rychle dokáží lidé zpracovávat čísla v různých uspořádáních, připravili jsme experiment, v němž jsme lidem na monitoru ukazovali dvojice čísel od 1 do 9 a oni pak pomocí joysticku ukazovali, kde se nachází větší číslo,“ popisují autoři. Pokud byly na obrazovce například číslice 6 a 8, správnou odpovědí bylo číslo 8. Účastník by ji označil tak, že by co nejrychleji pohyboval joystickem směrem k osmičce. Vědce pak zajímala doba odezvy – tedy, za jak dlouho lidé dokáží joystickem pohnout.

Ukázalo se, že rychlejší odezva byla pouze tehdy, když byla čísla umístěna na vertikální ose. A současně platilo, že když bylo větší číslo nad menším, reagovali lidé mnohem rychleji než při jakémkoli jiném uspořádání čísel. 

To podle autorů naznačuje, že naše mentální číselná řada ve skutečnosti vede zdola nahoru – od menších čísel dole k těm větším nahoře. Ve skutečném životě je tedy vlastně nejintuitivnější a pro mozek nejsnáze uchopitelnou řadou číselník tlačítek ve výtahu. 

K čemu to je?

Čísla ovlivňují prakticky každou část lidského života – jsou v našich životech všudypřítomná. „Způsob, jakým se učíme používat čísla a jakým nám konstruktéři zobrazují číselné informace, může mít důležitý vliv na to, jak rychle a přesně se rozhodujeme,“ doplňují autoři výzkumu. „Naše zjištění a další nedávná studie mohou mít důsledky pro designéry, kteří se snaží pomoci uživatelům rychle pochopit a používat číselné informace. Moderní zařízení umožňují velmi inovativní možnosti zobrazení čísel, což by mohlo lidem pomoci efektivněji a bezpečněji používat technologie,“ dodávají. Význam to podle nich může mít zejména při činnostech, kde jde o čas – například při řízení letadel nebo v další kritické infrastruktuře.

Další důsledky by z toho mohly vyplývat pro vzdělávání – podle vědců by se mělo začít uvažovat a zkoumat, zda by nebylo výhodnější učit děti používat vertikální číselné řady, místo těch horizontálních, jak se to dělá doposud. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 6 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 15 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...