Lidé počítají celou dobu „špatně“, ukázala studie. Řadit čísla zleva doprava je pro mozek nepřirozené

Počítání zleva doprava je v naší kultuře pokládáno za přirozené. Nový výzkum ale ukazuje, že lidský mozek ve skutečnosti počítá rychleji zdola nahoru.

V západní kultuře je normální, že lidé píší čísla zleva doprava. Uspořádání tímto horizontálním směrem je známé jako „mentální číselná řada“ a popisuje důležitý způsob, jakým čísla a množství v prostoru vyjadřujeme.

Studie ukazují, že lidé dávají přednost umístění větších čísel vpravo a menších čísel vlevo. Lidé jsou obvykle rychlejší a přesnější při porovnávání čísel, když jsou větší čísla napravo a menší nalevo. Lidé s poškozením mozku, které narušuje jejich prostorové zpracování, vykazují také podobné poruchy ve zpracování čísel. Pozoruhodné je, že i jazykové kultury, jako je například ta arabská, které píší zprava doleva, píší čísla jako na západě – tedy zleva doprava. 

Protože je to tak „normální a přirozené“, proběhlo zatím jen málo výzkumů, které by otestovaly, jestli je právě horizontální rozměr tím nejdůležitějším, který si s čísly spojujeme. Teď to skupina psychologů udělala.  Vědci zjistili, že lidé ve skutečnosti zpracovávají čísla rychleji, když jsou zobrazena vertikálně – a s menšími čísly dole a většími nahoře.

Fenomén, který přesahuje člověka

Podle autorů práce je lidská asociace mezi čísly a prostorem výrazně ovlivněná jazykem a kulturou, ale pozoruhodné je, že tyto vztahy existují také u jiných druhů, než jsou lidé. 

Například testy na třídenních kuřatech ukázaly, že tato zvířata hledají menší hodnoty častěji vlevo, ale ty větší vpravo –  tedy podobně jako lidé. Vědci to už v minulosti ověřili na hromádkách s různě velkým počtem obilných zrnek. To naznačuje, že některé asociace mezi prostorem a čísly mohou být v mozku zakódovány bez ohledu na kulturu.

Jak zkoumat čísla?

„Abychom otestovali, jak rychle dokáží lidé zpracovávat čísla v různých uspořádáních, připravili jsme experiment, v němž jsme lidem na monitoru ukazovali dvojice čísel od 1 do 9 a oni pak pomocí joysticku ukazovali, kde se nachází větší číslo,“ popisují autoři. Pokud byly na obrazovce například číslice 6 a 8, správnou odpovědí bylo číslo 8. Účastník by ji označil tak, že by co nejrychleji pohyboval joystickem směrem k osmičce. Vědce pak zajímala doba odezvy – tedy, za jak dlouho lidé dokáží joystickem pohnout.

Ukázalo se, že rychlejší odezva byla pouze tehdy, když byla čísla umístěna na vertikální ose. A současně platilo, že když bylo větší číslo nad menším, reagovali lidé mnohem rychleji než při jakémkoli jiném uspořádání čísel. 

To podle autorů naznačuje, že naše mentální číselná řada ve skutečnosti vede zdola nahoru – od menších čísel dole k těm větším nahoře. Ve skutečném životě je tedy vlastně nejintuitivnější a pro mozek nejsnáze uchopitelnou řadou číselník tlačítek ve výtahu. 

K čemu to je?

Čísla ovlivňují prakticky každou část lidského života – jsou v našich životech všudypřítomná. „Způsob, jakým se učíme používat čísla a jakým nám konstruktéři zobrazují číselné informace, může mít důležitý vliv na to, jak rychle a přesně se rozhodujeme,“ doplňují autoři výzkumu. „Naše zjištění a další nedávná studie mohou mít důsledky pro designéry, kteří se snaží pomoci uživatelům rychle pochopit a používat číselné informace. Moderní zařízení umožňují velmi inovativní možnosti zobrazení čísel, což by mohlo lidem pomoci efektivněji a bezpečněji používat technologie,“ dodávají. Význam to podle nich může mít zejména při činnostech, kde jde o čas – například při řízení letadel nebo v další kritické infrastruktuře.

Další důsledky by z toho mohly vyplývat pro vzdělávání – podle vědců by se mělo začít uvažovat a zkoumat, zda by nebylo výhodnější učit děti používat vertikální číselné řady, místo těch horizontálních, jak se to dělá doposud. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 11 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 13 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 16 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 18 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...