Hazard s mladou generací, nefér přístup. I tak vidí nejistotu kolem maturity z matematiky ředitelé gymnázií

Nejistota pro ředitele středních škol i pro současné studenty třetích ročníků. Tak vidí nejasnosti kolem maturity z matematiky Asociace ředitelů gymnázií i ředitelé středních škol, které ČT oslovila. Na některých školách totiž upravili vzdělávací plány, nejčastěji přidáním hodin matematiky na úkor jiných předmětů. Jasno nemají ani v nastavení úvazků pro pedagogy a ve vypisování maturitního matematického semináře. Poslanecká sněmovna o případném zrušení maturity z matematiky dosud nerozhodla.

Ředitelé gymnázií, které ČT oslovila, se shodují, že se Poslanecká sněmovna musí rozhodnout co nejdříve. Podle ředitele píseckého gymnázia Michala Drnce by jinak mohla v září nastat situace, kdy si studenti budou hromadně žádat o změnu seminářů. „Já osobně považuji za velmi nefér situaci, ve které jsou žáci letošních třetích ročníků udržováni. Vždy je lepší vědět ano či ne než tak, jak je to nyní: možná bude, možná nebude,“ uvádí Drnec.

Například na Gymnáziu Příbram zvýšili počet hodin matematiky už v roce 2017, upravili také skladbu maturitních seminářů. Změna se tak dotkla současných studentů třetích, druhých a prvních ročníků. „A teď to vypadá, že to finále, kvůli kterému se to celé dělalo, nebude,“ netají rozčarování zástupce ředitelky Josef Doležal. „Jsme za naivní poctivce, kteří to vzali vážně a zřejmě si zbytečně komplikovali život,“ dodává.

Na nabídku seminářů se podle Michala Drnce dál vážou úvazky učitelů. „Zvýší-li se počet hodin pro učitele matematiky, musíte jim snížit počet hodin druhého předmětu, který učí? Kolik hodin to bude? Budete muset přijmout dalšího učitele? Na celý či část úvazku?“ ptá se ředitel píseckého gymnázia.

Také ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová v únoru připravuje učitelům úvazky na příští školní rok. A další problém vidí například u česko-španělského studijního programu. Matematiku tam totiž studenty poslední čtyři roky učí výhradně ve španělském jazyce. „Kdy je máme matematiku v češtině naučit, když nevíme, jak se vlastně bude maturovat?“ zdůrazňuje Bednářová s tím, že podle zákona by měla být maturita z matematiky pouze v českém jazyce. Podle Bednářové by to znamenalo změnu celé koncepce výuky.

Odborníci se shodují, že nejistota a časté změny pravidel se při přípravě na maturitu velmi negativně projevují. „Předpokladem je, že školy výuku daného předmětu posílí, ovšem bez změny způsobu výuky to velmi pravděpodobně nebude příliš efektivní a hodiny budou ubírány jiným předmětům, které ale pro mladého člověka mohou být pro budoucí uplatnění a život důležitější,“ říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin.

Poukazuje také na efekt takzvaného skrytého kurikula. „Učitelé v praxi neučí ani tak to, co je v oficiálním vzdělávacím programu nebo co je skutečně využitelné v životě, ale především to, co se bude zkoušet v maturitním testu,“ vysvětluje.

Maturita z matematiky od roku 2021 zatím platí

Zákon v současnosti počítá s povinnou maturitou pro gymnázia a lycea od roku 2021. Ministr školství Robert Plaga (za hnutí ANO) ji ale chce zrušit. „Povinnou maturitou z matematiky nedocílíme toho, aby studenti a děti uměli matematiku. Papír to nevyřeší,“ uvedl na konci ledna Plaga. Sněmovní školský výbor by měl své stanovisko k návrhu na zrušení povinné maturity z matematiky zaujmout do 19. února.

„Rozhodování ve sněmovně může trvat dlouho a jasno může být až v době, kdy už ze zákona musíme zveřejnit konkrétní podmínky maturitní zkoušky 2021,“ vysvětluje problematickou situaci ředitel pražského gymnázia Nad Alejí Jiří Benda. „Je to hazard s mladou generací, kterou těžko přesvědčíme, že stát má koncepci pro 21. století,“ myslí si ředitel Podještědského gymnázia Liberec Jiří Jansa s tím, že studenti by měli mít jasno s předstihem.