Plaga uvažuje o velkém odkladu maturity z matematiky. Musí se nejprve změnit výuka, říká

Ministr školství Robert Plaga (ANO) usiluje o odklad povinné maturitní zkoušky z matematiky. Místo roku 2021 by měly být zavedeny za osm až deset let, řekl Plaga Deníku. Nejdříve se podle něj musí zlepšit výuka, aby ji děti chápaly. Svaz průmyslu a dopravy odklad kritizuje. Matematika je podle něj potřebná pro studium technických oborů.

Současná podoba školského zákona zatím počítá se zavedením povinné maturity z matematiky na jaře 2021 u gymnazistů a studentů lyceí, u ostatních středoškoláků o rok později.

Pokud ale ministr školství prosadí svou, nemusí se nadcházející septimáni bát. Místo nich budou mít matematiku povinnou až ti středoškoláci, kteří v září nastoupí do prvních ročníků osmiletých gymnázií – pokud vůbec.

S povinnou maturitou z matematiky sice Robert Plaga principiálně souhlasí, ale myslí si, že je třeba postupně se k ní propracovat. „Bavíme se o osmi deseti letech,“ řekl Deníku.

Ministr se domnívá, že kdyby z tohoto předmětu museli všichni gymnazisté maturovat na konci školního roku 2020/2021 a ostatní středoškoláci o rok později, nebyli by na to dostatečně připraveni.

„Matematika je důležitá, ale nechci, aby třetina žáků v maturitních oborech byla součástí experimentu, který je založen na tom, že pokud se stane maturita z matematiky povinnou, žáci se ji začnou více učit,“ uvedl Plaga.

Nejdřív je prý potřeba změnit systém vyučování předmětu

Podle mluvčí resortu školství Anety Lednové vychází ministr z analýzy úspěšnosti u vybraných matematických úloh, kterou si nechal připravit. „Na základě tohoto rozboru se ministr školství rozhodl, že je nejdřív potřeba změnit systém vyučování matematiky, zajistit dostatečnou metodickou podporu pro učitele a zlepšit vzdělávání budoucích učitelů, na čemž ostatně panuje dlouhodobá shoda i u odborné veřejnosti,“ upřesnila mluvčí.

Letos na jaře si matematiku zvolila zhruba pětina maturantů a neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to méně než loni, ovšem v předešlých letech neúspěšnost v matematice stoupala.

Robert Plaga zatím předložil sněmovně návrh, podle kterého by se zavedení povinné zkoušky z matematiky sjednotilo ve všech školách na rok 2022, pro gymnazisty by tedy šlo o jednoletý odklad. Ve sněmovně ale je i poslanecký návrh, který počítá s úplným zrušením povinné maturity z matematiky. Kabinet o opoziční předloze jednal v červenci a postavil se k ní neutrálně.

Svaz průmyslu a dopravy se zlobí

Svaz průmyslu a dopravy, který o zavedení povinné maturity z matematiky usiloval – s argumentem, že je její znalost důležitá pro další studium na technických oborech – možné odložení povinné zkoušky kritizuje.

„Jsme velmi zklamáni a velmi překvapeni. Od roku 2015 hovoříme o tom, že se musí výuka matematiky změnit, že musí reflektovat každodenní využití matematiky v praxi a rozvoj logického myšlení. Tyto dovednosti je potřeba ověřovat zkouškou,“ uvedla viceprezidentka svazu Milena Jabůrková. Tématem by se podle ní měla zabývat školská tripartita 3. září.

Ministerstvo tak podle ní nyní jen zjistilo, že výuka matematiky nereflektuje současné potřeby a již schválenou zkoušku odložilo. Obává se však, že odklad bude pouze znamenat, že se vše zastaví.

Zrušení, respektive dlouhý odklad povinné maturity z matematiky, se nezamlouvá ani Asociaci ředitelů gymnázií. Naopak by to uvítali zástupci České středoškolské unie, Unie školských asociací CZESHA nebo zemědělských škol. „Je to pro mě nová informace, ale zachování volitelnosti cizího jazyka vedle matematiky bychom samozřejmě uvítali,“ řekl předseda CZESHA Jiří Zajíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 8 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled