Paměť může být nespolehlivá i po pouhých dvou vteřinách, ukázal experiment

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Popsali to vědci ve studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti.

Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí. Vědci také zjistili, že dlouhodobé vzpomínky jsou někdy formovány tak, aby odpovídaly předpokladům lidí, kvůli čemuž někdy vzniknou falešné vzpomínky.

Experti však předpokládali, že krátkodobé vzpomínky vytvořené na základě vjemů před jednou nebo dvěma sekundami přesně odrážejí okolí. Nová studie však tvrdí, že očekávání lidí ovlivňují i krátkodobou paměť.

Lidé mohou během zhruba dvou sekund přejít od spolehlivého popisu události k nesprávnému a sebejistému hlášení toho, co očekávali, že se stane, odhalil výzkum. Lidská paměť proto podle vědců není spolehlivá ani v takto krátkém časovém měřítku.

Když mají lidé silné představy o tom, jak by určitá situace měla vypadat, mohou i v rozmezí několika sekund zapomenout, jak se skutečně odehrála. Vybledlé vzpomínky pak zaplní svými očekáváními.

Experimenty s mozkem

Účastníci studie podstoupili čtyři experimenty, v jejichž rámci jim byla předkládána normální a také zrcadlově obrácená písmena, a oni měli uvést, jak je viděli.

Během prvního testu vědci vybraným lidem ukázali kruh šesti až osmi písmen, v němž byly jeden nebo dva znaky reverzní. Poté se museli pro rozptýlení podívat na druhý kruh, který ale měli ve výsledku ignorovat. Následně museli ze seznamu možností vybrat cílový tvar, který se nacházel na určitém místě v prvním kruhu, a taky uvést, jak moc si jsou touto volbou jisti.

Účastníci experimentu uváděli, že s vysokou jistotou viděli místo zrcadlového opaku skutečnou podobu písmene. Tuto chybu podle vědců způsobila předchozí znalost abecedy, která formovala jejich očekávání.

„Zdá se, že tyto paměťové iluze jsou důsledkem znalosti světa, nikoli vizuální podobnosti,“ poznamenali autoři studie.

Falešné vzpomínky mohou vznikat i v případě, že vizuální podnět byl mimo zorné pole jen na velmi krátkou dobu. To podle autorů studie naznačuje, že i ta nejkrátkodobější paměť je náchylná k vytváření iluzí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
před 2 hhodinami

Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.
před 6 hhodinami

Brněnští vědci naprogramovali kmenové buňky, aby tvořily zdravou zubní tkáň

Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
před 21 hhodinami

Pod Řípem našli archeologové vzácný hrob pravěké ženy

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod horou Říp. Bohatý pohřeb z doby kamenné obsahuje měděné artefakty nebo náhrdelník ze psích zubů.
před 23 hhodinami

Pravěká velryba měřila jen dva metry, byla ale schopný predátor

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.
včera v 11:30

Čeští vědci vytvořili nanoklece, které otráví rakovinu zevnitř

Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.
včera v 10:05

Kodak možná nepřežije další rok. Slavná značka zmírá a s ní její město

Před třiceti lety byla společnost Kodak na vrcholu. Vydělávala miliardy dolarů, konkurence ji sledovala jen se závistí. Ale pak během několika roků téměř zaniklo celé odvětví, jemuž celé století dominovala. Tento týden oznámila negativní výhled na nejbližší budoucnost.
13. 8. 2025

Čeští vědci přišli na to, jak nahradit nanotechnologii bramborovým škrobem

Obyčejný bramborový škrob svými optickými vlastnostmi předčí i nanomateriály. Škrobové zrno díky své struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a ještě ho roztočit do světelného víru, zjistili vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Univerzity Palackého v Olomouci.
13. 8. 2025
Načítání...