Paměť může být nespolehlivá i po pouhých dvou vteřinách, ukázal experiment

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Popsali to vědci ve studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti.

Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí. Vědci také zjistili, že dlouhodobé vzpomínky jsou někdy formovány tak, aby odpovídaly předpokladům lidí, kvůli čemuž někdy vzniknou falešné vzpomínky.

Experti však předpokládali, že krátkodobé vzpomínky vytvořené na základě vjemů před jednou nebo dvěma sekundami přesně odrážejí okolí. Nová studie však tvrdí, že očekávání lidí ovlivňují i krátkodobou paměť.

Lidé mohou během zhruba dvou sekund přejít od spolehlivého popisu události k nesprávnému a sebejistému hlášení toho, co očekávali, že se stane, odhalil výzkum. Lidská paměť proto podle vědců není spolehlivá ani v takto krátkém časovém měřítku.

Když mají lidé silné představy o tom, jak by určitá situace měla vypadat, mohou i v rozmezí několika sekund zapomenout, jak se skutečně odehrála. Vybledlé vzpomínky pak zaplní svými očekáváními.

Experimenty s mozkem

Účastníci studie podstoupili čtyři experimenty, v jejichž rámci jim byla předkládána normální a také zrcadlově obrácená písmena, a oni měli uvést, jak je viděli.

Během prvního testu vědci vybraným lidem ukázali kruh šesti až osmi písmen, v němž byly jeden nebo dva znaky reverzní. Poté se museli pro rozptýlení podívat na druhý kruh, který ale měli ve výsledku ignorovat. Následně museli ze seznamu možností vybrat cílový tvar, který se nacházel na určitém místě v prvním kruhu, a taky uvést, jak moc si jsou touto volbou jisti.

Účastníci experimentu uváděli, že s vysokou jistotou viděli místo zrcadlového opaku skutečnou podobu písmene. Tuto chybu podle vědců způsobila předchozí znalost abecedy, která formovala jejich očekávání.

„Zdá se, že tyto paměťové iluze jsou důsledkem znalosti světa, nikoli vizuální podobnosti,“ poznamenali autoři studie.

Falešné vzpomínky mohou vznikat i v případě, že vizuální podnět byl mimo zorné pole jen na velmi krátkou dobu. To podle autorů studie naznačuje, že i ta nejkrátkodobější paměť je náchylná k vytváření iluzí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...