Paměť může být nespolehlivá i po pouhých dvou vteřinách, ukázal experiment

Lidé si mohou špatně pamatovat minulé události často i jen několik sekund po tom, co se staly, a přetvářet své čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly jejich očekávání. Popsali to vědci ve studii, která vrhá více světla na iluze v krátkodobé paměti.

Předchozí výzkumy ukázaly, že očekávání ovlivňují, jak lidé vnímají své okolí, což může vést ke vzniku iluzí. Vědci také zjistili, že dlouhodobé vzpomínky jsou někdy formovány tak, aby odpovídaly předpokladům lidí, kvůli čemuž někdy vzniknou falešné vzpomínky.

Experti však předpokládali, že krátkodobé vzpomínky vytvořené na základě vjemů před jednou nebo dvěma sekundami přesně odrážejí okolí. Nová studie však tvrdí, že očekávání lidí ovlivňují i krátkodobou paměť.

Lidé mohou během zhruba dvou sekund přejít od spolehlivého popisu události k nesprávnému a sebejistému hlášení toho, co očekávali, že se stane, odhalil výzkum. Lidská paměť proto podle vědců není spolehlivá ani v takto krátkém časovém měřítku.

Když mají lidé silné představy o tom, jak by určitá situace měla vypadat, mohou i v rozmezí několika sekund zapomenout, jak se skutečně odehrála. Vybledlé vzpomínky pak zaplní svými očekáváními.

Experimenty s mozkem

Účastníci studie podstoupili čtyři experimenty, v jejichž rámci jim byla předkládána normální a také zrcadlově obrácená písmena, a oni měli uvést, jak je viděli.

Během prvního testu vědci vybraným lidem ukázali kruh šesti až osmi písmen, v němž byly jeden nebo dva znaky reverzní. Poté se museli pro rozptýlení podívat na druhý kruh, který ale měli ve výsledku ignorovat. Následně museli ze seznamu možností vybrat cílový tvar, který se nacházel na určitém místě v prvním kruhu, a taky uvést, jak moc si jsou touto volbou jisti.

Účastníci experimentu uváděli, že s vysokou jistotou viděli místo zrcadlového opaku skutečnou podobu písmene. Tuto chybu podle vědců způsobila předchozí znalost abecedy, která formovala jejich očekávání.

„Zdá se, že tyto paměťové iluze jsou důsledkem znalosti světa, nikoli vizuální podobnosti,“ poznamenali autoři studie.

Falešné vzpomínky mohou vznikat i v případě, že vizuální podnět byl mimo zorné pole jen na velmi krátkou dobu. To podle autorů studie naznačuje, že i ta nejkrátkodobější paměť je náchylná k vytváření iluzí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 21 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...