Na připomínku Světového dne roztroušené sklerózy se v pondělí rozsvítí pražská Petřínská rozhledna oranžovou barvou. V Česku se s touto nemocí potýká přes dvacet tisíc lidí, každý rok lékaři diagnostikují 700 až 800 nových případů. Specializovaná centra shromažďují data o pacientech v registru ReMuS. Z dat analyzovaných na konci května například vyplynulo potvrzení předchozích zjištění, podle kterých roztroušená skleróza není rizikový faktor při onemocnění covidem-19.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které nelze zcela vyléčit a není známa ani jeho příčina. Postihuje hlavně mladší osoby, více než dvě třetiny pacientů jsou ženy. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava, bolesti i deprese.
„Nejčastější příznaky jsou poruchy citlivosti, brnění a znecitlivění, které se mohou stěhovat po těle, lidé to často podceňují,“ říká Dana Horáková z Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK. „Dále se objevují poruchy zraku, kdy člověk třeba přestane vidět na jedno oko, poruchy hybnosti, obrny, závratě, poruchy svěračů,“ dodává.
Jde o autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu. „Imunitní buňky se spletou a poškozují nervová vlákna a buňky,“ popisuje Horáková. V současnosti se léčba soustředí hlavně na potlačení zánětu.
Léčba může oddálit invaliditu
„Potřebovali bychom lepší neuroprotektivní léky, které ochrání poškozené buňky, ty ale zatím nemáme,“ říká Horáková. Čeští lékaři ale nedávno upozornili na to, že dřívější nasazení moderních biologických léků může u pacientů s roztroušenou sklerózou oddálit invaliditu.
„Takzvaná vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ uvedla neuroložka centra Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Kubala Havrdová.
Podle lékařů se státu vyplatí, pokud budou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny více lidem, protože pacienti budou moci déle pracovat, platit daně a nebudou potřebovat sociální podporu.
Záhada hormonů
„Nemoc sice nejčastěji začíná mezi dvacátým a čtyřicátým rokem, máme ale i dětské pacienty i pacienty nad 60 let,“ říká Horáková. Proč nemoc propuká nejčastěji u mladších lidí, lékaři zatím neví. „Předpokládáme, že se člověk rodí s určitou genetickou dispozicí a setká se v průběhu dětství a dospívání s konkrétními faktory prostředí a teprve po tomto souběhu se nastartuje imunitní systém a dojde ke spuštění zánětu,“ vysvětluje Horáková.
Důvodem, proč se nemoc rozvíjí častěji u žen, mohou být podle lékařů hormony. „Velmi často nemoc začíná po porodu, klinický stav se zhoršuje po menopauze, nebo u mladých děvčat po začátku menstruace. V průběhu těhotenství se často nemoc stabilizuje a až po porodu se zase vrací, takže hormonální složka určitě hraje roli,“ vysvětluje Horáková. Přesný mechanismus vlivu hormonů ale není znám, jeho objev by přispěl k léčbě nemoci.
I silný stres může být spouštěčem nemoci, samotné onemocnění se pak může pojit s depresemi. Zánět v mozku totiž podle odborníků blokuje vylučování hormonu serotoninu, který má vliv na duševní pohodu. U autoimunitních nemocí, jako je právě roztroušená skleróza, se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá. Pacienti, kteří přestávají vládnout nad svým tělem, tak často potřebují i psychoterapeutickou pomoc.
Riziko při covidu roztroušená skleróza nezvyšuje
Rizikovými faktory pro rozvoj nemoci jsou vedle genetické dispozice také kouření, nedostatek vitaminu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí.
Pacienty s roztroušenou sklerózou sledují lékaři a jejich data zaznamenávají v registru ReMuS. Ten pokrývá všech patnáct specializovaných center. Podle Horákové byly v květnu k dispozici data od více než tří tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou, kteří prodělali covid-19.
Z těchto dat podle ní vyplývá, že roztroušená skleróza není rizikový faktor při onemocnění covidem a nezhoršuje jeho průběh. „Můžeme říct, že roztroušená skleróza není rizikový faktor, ale naši pacienti nesou stejné rizikové faktory jako zbytek populace, jako jsou vyšší věk, obezita či kardiovaskulární onemocnění,“ uzavírá Horáková.
