Ani očkování nechrání účinně proti dlouhému covidu, ukázala rozsáhlá studie, která vycházela z dat o třinácti milionech amerických veteránů. Ačkoliv vakcíny výrazně snižují rizika nejhorších projevů onemocnění, zcela dlouhému covidu nezabrání.
Podle nového výzkumu se i u očkovaných lidí s mírným průběhem covidu-19 mohou často vyskytovat vysilující dlouhodobé problémy, které postihují srdce, mozek, plíce a další části těla. Zjednodušeně řečeno: i očkovaní trpí dlouhým covidem.
Studie provedená na více než 13 milionech veteránů zjistila, že očkování proti koronaviru snižuje riziko úmrtí o 34 procent a pravděpodobnost onemocnění dlouhým covidem o patnáct procent ve srovnání s neočkovanými pacienty.
Ukázalo se také, že vakcíny jsou nejúčinnější v prevenci těch nejhorších projevů dlouhého covidu, tedy hlavně plicních potíží a poruch srážlivosti krve. Jejich výskyt se u očkovaných snížil přibližně o 49 procent, respektive o 56 procent. Výsledky studie vyšly 25. května v časopise Nature Medicine.
„Očkování je i nadále zásadně důležité v boji proti covidu-19,“ zdůraznil hlavní autor studie Ziyad Al-Aly, který pracuje jako klinický epidemiolog na Washingtonské univerzitě. „Očkování snižuje riziko hospitalizace a úmrtí. Vypadá to ale, že vakcíny poskytují jen slabou ochranu proti dlouhodobému onemocnění covidem. Lidé, kteří se zotaví z této nemoci, by měli i nadále sledovat svůj zdravotní stav a navštívit svého lékaře, pokud jim přetrvávající příznaky ztěžují vykonávání každodenních činností,“ doporučuje lékař.
Očkování pomáhá, ale ne dost
Vědci brali pacienty jako plně očkované, pokud dostali dvě dávky vakcín Moderna nebo Pfizer-BioNTech nebo jednu dávku vakcíny Johnson & Johnson. V době provádění výzkumu neobsahovala databáze použitá pro tuto studii informace o tom, jestli dostali i posilovací dávky vakcíny.
„Teď, když víme, že covid-19 může mít dlouhodobé zdravotní následky i u očkovaných, musíme přikročit k vývoji strategií, které zmírní následky, a to i v delším časovém horizontu, protože se nezdá, že by covid-19 v dohledné době vymizel,“ předeslal Al-Aly. „Musíme urychleně vyvinout a nasadit další vrstvy ochrany, které by se měly začít využívat, aby se snížilo riziko dlouhého covidu.“
Mezi tyto nové druhy obrany by mohly patřit například už delší dobu diskutované nosní vakcíny, které by byly účinnější v předcházení nákaze než ty současné, případně jiné typy léků zaměřené speciálně právě na minimalizaci rizik dlouhého covidu.
Vynucovat restrikce je neudržitelné, vakcíny jsou jen část řešení
„Vypadá to, že možnost nakazit se covidem je v dnešní době nevyhnutelná,“ poznamenal Al-Aly s tím, že u osmi až dvanácti procent očkovaných, kteří se nakazí, může dojít k rozvoji dlouhého covidu.
„Náš současný přístup pravděpodobně povede k tomu, že zde bude spousta lidí s chronickými problémy, pro které není žádná léčba. Z některých z nich se stanou invalidé. To bude mít vliv nejen na zdraví těchto lidí, ale i na jejich pracovní schopnost, délku života, ekonomickou produktivitu a v důsledku i na společenský blahobyt. Musíme vést otevřenou celonárodní diskusi o důsledcích našeho současného přístupu,“ vysvětluje vědec.
Od začátku pandemie se virem nakazilo více než 524 milionů lidí na celém světě, z toho více než šest milionů lidí zemřelo, včetně více než milionu jen ve Spojených státech. „Řekněme, že SARS-CoV-2 tu bude deset let,“ pokračuje Al-Aly, „lidé už jsou z respirátorů a společenského odstupu unavení a je prostě neudržitelné vynucovat na nich, aby v tom pokračovali. Musíme přijít s dalšími vrstvami ochrany, které nám umožní obnovit normální život a zároveň koexistovat s virem. Současné vakcíny jsou jen částí řešení.“
Pro účely studie vědci analyzovali lékařské záznamy více než třinácti milionů veteránů. Záznamy jsou v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů, což je největší integrovaný systém poskytování zdravotní péče v USA. Vědci zkoumali údaje 113 474 neočkovaných pacientů s COVID-19 a 33 940 očkovaných pacientů, u nichž došlo k průlomové infekci, a to v období od 1. ledna do 31. října 2021.
Byli to většinou starší muži bílé pleti, nicméně vědci analyzovali také údaje, které zahrnovaly více než 1,3 milionu žen a dospělých všech věkových kategorií a ras. Studie nezahrnovala údaje, které by se týkaly varianty omikron. Ta se totiž začala šířit až koncem roku 2021. Al-Aly ale přiblížil, že předchozí studie naznačují, že vakcína je účinná proti všem současným variantám.
Další detaily studie
Kromě komplikací týkajících se srdce, mozku a plic zahrnovaly další příznaky spojené s dlouhým covidem poruchy ledvin, srážlivosti krve, duševního zdraví, metabolismu a gastrointestinálního systému.
Riziko dlouhodobého covidu bylo o sedmnáct procent vyšší u očkovaných se sníženou imunitou než u těch, kdo měli imunitu v pořádku.
Pravděpodobnost úmrtí na covid byla u očkovaných, kteří se dostali do nemocnice, dvaapůlkrát vyšší než u těch, kdo byli hospitalizováni s chřipkou. Pravděpodobnost dlouhodobých problémů u nich byla o 27 procent vyšší než u chřipkových pacientů.
