Musk chce během půl roku začít testovat čipy do lidského mozku. Jeho firma čeká na povolení

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. Jednou z prvních funkcí, kterých hodlá Neuralink dosáhnout, je obnova zraku, uvedl šéf firmy Elon Musk. Podle něj to má být možné i u lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.

Společnost vyvíjí rozhraní s mozkovým čipem, který by podle ní mohl umožnit postiženým pacientům znovu se pohybovat a komunikovat. Neuralink v posledních letech své produkty testuje na zvířatech a usiluje o to, aby mu klinické testy na lidech schválily americké regulační úřady.

„Než zařízení umístíme do člověka, chceme být nesmírně opatrní a mít jistotu, že bude dobře fungovat. Myslím ale, že jsme FDA předložili většinu našich dokumentů,“ řekl Musk. Odkazoval tím na americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

„Máme za to, že pravděpodobně do šesti měsíců bychom měli mít první Neuralink u člověka,“ dodal. Nejprve se firma zaměří na dvě funkce: na obnovení zraku a umožnění pohybu svalů u lidí, kteří tak nemohou učinit, uvedl Musk. Zařízení podle něj patrně dokáže zrak dát i těm lidem, kteří se narodili slepí.

Poslední veřejná prezentace Neuralinku se konala před více než rokem. Společnost na ní předvedla opici s mozkovým čipem, která ovládala videohru svou myslí.

Cílem Neuralinku je vyvinout čip, který by umožnil mozku ovládat složitá elektronická zařízení, ochrnutým lidem obnovit motorické funkce a léčit mozkové choroby, jako je Parkinsonova choroba, demence či Alzheimerova choroba. Hovoří také o spojení mozku s umělou inteligencí.

Podnik má však zpoždění ve lhůtách, které si stanovil. V prezentaci z roku 2019 Musk uvedl, že chce dosáhnout schválení od regulačních orgánů do konce roku 2020. Na konferenci koncem loňského roku pak řekl, že doufá, že testy na lidech zahájí v roce 2022.

Neuralink opakovaně nedodržel interní termíny pro získání souhlasu FDA se zahájením testů na lidech, tvrdí současní i bývalí zaměstnanci firmy. Začátkem letošního roku Musk oslovil konkurenční společnost Synchron ohledně potenciální investice.

Synchron v červenci překročil významný milník: poprvé implantoval své zařízení pacientovi s paralýzou ve Spojených státech. Loni firma získala od amerických regulačních orgánů povolení k testům na lidech a dokončila studie na čtyřech lidech v Austrálii.

Kritiky přibývá

Podle Anny Wexlerové, docentky lékařské etiky a zdravotní politiky na Perelmanově lékařské fakultě Pensylvánské univerzity, jsou okázalé prezentace společnosti Neuralink v oblasti zdravotnických zařízení neobvyklé. Podle ní je riskantní povzbuzovat lidi s vážným zdravotním postižením, aby si dělali naděje, protože tato implantační technologie je zatím jen v zárodku.

Wexlerová vyzvala lidi, aby si ohledně velkých tvrzení společnosti Neuralink nasadili „klobouk skeptika“. „Z etického hlediska si myslím, že tento humbuk je velmi znepokojující,“ řekla pro zpravodajství CNBC. „Vesmír nebo Twitter, to je jedna věc, ale když přijdete do medicíny, jde najednou o mnohem víc,“ dodala s narážkou na Muskovo podnikání v kosmickém a mediálním průmyslu. 

Musk řídí také automobilku Tesla, vesmírnou společnost SpaceX nebo internetovou firmu Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 24 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...