Z „bankrotujícího šarlatána“ vizionářem a géniem. Musk je osobností roku časopisu Time

Osobností roku 2021 amerického magazínu Time se stal miliardář Elon Musk. Týdeník o výběru informoval na Twitteru. Vyzdvihl mimo jiné Muskovy ambice a schopnost pouštět se do nových věcí v zásadních tématech.

„Nejbohatší muž světa nevlastní dům a v poslední době rozprodává své jmění. Na zemský orbit vynáší satelity a využívá sluneční energie; řídí auto, které sám vytvořil, jež nepotřebuje benzin a téměř ani řidiče. Lusknutím prstu pohybuje trhy. Armáda jeho příznivců mu visí na rtech,“ píše časopis v úvodu článku věnovanému Muskovi.

Magazín podotýká, že miliardář má mnoho nálepek: klaun, génius, vizionář, průmyslník, excentrik i nevychovanec a v životě čelil mnoha kritikům. Uplynulý rok mu konečně patřil, podotýká Time.

Připomíná například, že Muskova vesmírná společnost SpaceX získala exkluzivní vládní tendr na dopravu astronautů na Měsíc a rekordně se na burze dařilo jeho automobilce Tesla, když její hodnota na podzim překonala tři biliony dolarů.

Byznysmen i showman

Kromě toho Musk přitahoval davy příznivců na sociálních sítích, kde se ocitl pod drobnohledem každý jeho výrok – a nejednou Muskův tweet způsobil růst či propad akcií některé společnosti nebo třeba hodnoty kryptoměn. Pozornost miliardář získal například anketou, v níž se ptal, jestli má prodat deset procent svých akcií Tesly, což následně udělal.

„Kolik lidí zanechá svou stopu ve světě – tím méně ve vesmíru – svým příspěvkem, nikoliv zločiny? Před několika málo lety se Muskovi vysmívali jako šarlatánovi na pokraji bankrotu. Nyní tento stydlivý Jihoafričan s Aspergerovým syndromem, který unikl brutálnímu dětství a překonal osobní tragédii, zvládá ohýbat vlády a průmyslová odvětví podle svých ambicí,“ píše Time.

Magazín ale také připomíná, že šéf Tesly má i stinné stránky – jeho firmy čelily obviněním kvůli sexuálnímu obtěžování i špatným pracovním podmínkám. Bývalí Muskovi spolupracovníci jej popsali jako malicherného, krutého a nedůtklivého, zvláště pokud s ním někdo nesouhlasí.

Loni Time vybral jako osobnost roku dvojici – tehdy zvoleného prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V roce 2019 se stala osobností roku tohoto magazínu švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová – ve svých šestnácti letech byla nejmladším člověkem, jenž se v tomto kontextu na obálce časopisu ocitl.

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje tak lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát – v letech 1939 a 1942.

Elon Musk začínal jako počítačový programátor. Ve dvanácti letech prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. Rodák z jihoafrické Pretorie v 17 letech utekl z domova za příbuznými v Kanadě, odkud zamířil do USA, aby si tam splnil sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

Posléze Musk založil firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, jenž v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů.

V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster, prodávat se začal v roce 2008. Její první vůz pro masový trh, Model 3, je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem na světě a samotná Tesla ovládá dvě třetiny světového trhu s elektromobily. Akcie firmy v roce 2020 zpevnily o 743 procent a na podzim roku 2021 společnost překonala tržní kapitalizaci v hodnotě tří bilionů dolarů. I díky tomu je Musk nejbohatším člověkem světa.

Nejvíc pozornosti poutá jeho vesmírný program. Jeho SpaceX dokázal 30. května 2020 vyslat do vesmíru pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k ISS. Dvojici astronautů na palubě tak k vesmírné stanici poprvé od ukončení programu raketoplánů vynesla americká technika.

SpaceX také dokázala v roce 2015 jako první vrátit první stupeň rakety na zem, aby se dal použít opakovaně. V březnu 2021 letěl jeden konkrétní první stupeň rakety Falcon 9 už podeváté a na oběžnou dráhu vynesl dalších šedesát satelitů projektu Starlink, jenž si klade za cíl zlepšit vysokorychlostní přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, zejména z odlehlých oblastí. Celkem je jich má na oběžné dráze 12 tisíc.

Muskovy aktivity jsou široké. V roce 2016 například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Je jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. K tomu Musk založil firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk kromě jiného budí rozruch svými komentáři k bitcoinu a dalším kryptoměnám. V únoru 2021 oznámil, že Tesla investovala do bitcoinu 1,5 miliardy dolarů a že jej začne přijímat jako platidlo. Kurz kryptoměny poté prudce vzrostl na nový rekord. V květnu stejného roku znovu překvapil oznámením, že Tesla přestane bitcoiny přijímat – údajně kvůli ohledům na životní prostředí v souvislosti s vysokým objemem energie, která se při těžbě bitcoinů spotřebovává. O měsíc později zase kurz posílil tvrzením, že Tesla obnoví transakce s bitcoiny, když těžaři více využijí obnovitelné zdroje energie.

Musk byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Se zpěvačkou Grimes má Musk syna, i toto manželství ale skončilo rozvodem.

Elon Musk
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...