Z „bankrotujícího šarlatána“ vizionářem a géniem. Musk je osobností roku časopisu Time

Osobností roku 2021 amerického magazínu Time se stal miliardář Elon Musk. Týdeník o výběru informoval na Twitteru. Vyzdvihl mimo jiné Muskovy ambice a schopnost pouštět se do nových věcí v zásadních tématech.

„Nejbohatší muž světa nevlastní dům a v poslední době rozprodává své jmění. Na zemský orbit vynáší satelity a využívá sluneční energie; řídí auto, které sám vytvořil, jež nepotřebuje benzin a téměř ani řidiče. Lusknutím prstu pohybuje trhy. Armáda jeho příznivců mu visí na rtech,“ píše časopis v úvodu článku věnovanému Muskovi.

Magazín podotýká, že miliardář má mnoho nálepek: klaun, génius, vizionář, průmyslník, excentrik i nevychovanec a v životě čelil mnoha kritikům. Uplynulý rok mu konečně patřil, podotýká Time.

Připomíná například, že Muskova vesmírná společnost SpaceX získala exkluzivní vládní tendr na dopravu astronautů na Měsíc a rekordně se na burze dařilo jeho automobilce Tesla, když její hodnota na podzim překonala tři biliony dolarů.

Byznysmen i showman

Kromě toho Musk přitahoval davy příznivců na sociálních sítích, kde se ocitl pod drobnohledem každý jeho výrok – a nejednou Muskův tweet způsobil růst či propad akcií některé společnosti nebo třeba hodnoty kryptoměn. Pozornost miliardář získal například anketou, v níž se ptal, jestli má prodat deset procent svých akcií Tesly, což následně udělal.

„Kolik lidí zanechá svou stopu ve světě – tím méně ve vesmíru – svým příspěvkem, nikoliv zločiny? Před několika málo lety se Muskovi vysmívali jako šarlatánovi na pokraji bankrotu. Nyní tento stydlivý Jihoafričan s Aspergerovým syndromem, který unikl brutálnímu dětství a překonal osobní tragédii, zvládá ohýbat vlády a průmyslová odvětví podle svých ambicí,“ píše Time.

Magazín ale také připomíná, že šéf Tesly má i stinné stránky – jeho firmy čelily obviněním kvůli sexuálnímu obtěžování i špatným pracovním podmínkám. Bývalí Muskovi spolupracovníci jej popsali jako malicherného, krutého a nedůtklivého, zvláště pokud s ním někdo nesouhlasí.

Loni Time vybral jako osobnost roku dvojici – tehdy zvoleného prezidenta Joea Bidena a jeho viceprezidentku Kamalu Harrisovou. V roce 2019 se stala osobností roku tohoto magazínu švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová – ve svých šestnácti letech byla nejmladším člověkem, jenž se v tomto kontextu na obálce časopisu ocitl.

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje tak lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát – v letech 1939 a 1942.

Elon Musk začínal jako počítačový programátor. Ve dvanácti letech prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. Rodák z jihoafrické Pretorie v 17 letech utekl z domova za příbuznými v Kanadě, odkud zamířil do USA, aby si tam splnil sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

Posléze Musk založil firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. V roce 2000 fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, jenž v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů.

V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster, prodávat se začal v roce 2008. Její první vůz pro masový trh, Model 3, je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem na světě a samotná Tesla ovládá dvě třetiny světového trhu s elektromobily. Akcie firmy v roce 2020 zpevnily o 743 procent a na podzim roku 2021 společnost překonala tržní kapitalizaci v hodnotě tří bilionů dolarů. I díky tomu je Musk nejbohatším člověkem světa.

Nejvíc pozornosti poutá jeho vesmírný program. Jeho SpaceX dokázal 30. května 2020 vyslat do vesmíru pilotovanou loď Crew Dragon, která se úspěšně připojila k ISS. Dvojici astronautů na palubě tak k vesmírné stanici poprvé od ukončení programu raketoplánů vynesla americká technika.

SpaceX také dokázala v roce 2015 jako první vrátit první stupeň rakety na zem, aby se dal použít opakovaně. V březnu 2021 letěl jeden konkrétní první stupeň rakety Falcon 9 už podeváté a na oběžnou dráhu vynesl dalších šedesát satelitů projektu Starlink, jenž si klade za cíl zlepšit vysokorychlostní přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, zejména z odlehlých oblastí. Celkem je jich má na oběžné dráze 12 tisíc.

Muskovy aktivity jsou široké. V roce 2016 například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu prohlásil, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Je jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. K tomu Musk založil firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů. Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk kromě jiného budí rozruch svými komentáři k bitcoinu a dalším kryptoměnám. V únoru 2021 oznámil, že Tesla investovala do bitcoinu 1,5 miliardy dolarů a že jej začne přijímat jako platidlo. Kurz kryptoměny poté prudce vzrostl na nový rekord. V květnu stejného roku znovu překvapil oznámením, že Tesla přestane bitcoiny přijímat – údajně kvůli ohledům na životní prostředí v souvislosti s vysokým objemem energie, která se při těžbě bitcoinů spotřebovává. O měsíc později zase kurz posílil tvrzením, že Tesla obnoví transakce s bitcoiny, když těžaři více využijí obnovitelné zdroje energie.

Musk byl ženatý s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou, která byla jeho láskou na univerzitě a s níž má pět synů. Později se dvakrát oženil a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Se zpěvačkou Grimes má Musk syna, i toto manželství ale skončilo rozvodem.

Elon Musk
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...