Vědci pozorovali příznaky autismu u půlročních kojenců. Může to pomoci s diagnostikou

Odhalit příznaky autismu se u dětí dosud nedařilo dříve než před druhým rokem věku. Teď ale vědci našli způsob, jak některé z příznaků poznat mnohem dříve. Metoda sice zatím není dokonalá, ale její autoři doufají, že v budoucnu pomůže přijít na problém včas.

Nová studie vědců z Uppsalské univerzity a Karolínského institutu ukazuje, že u dětí, u nichž se později rozvinou příznaky autismu, se již od pěti měsíců věku projevuje odlišná aktivita ve zrakové kůře mozku při pozorování určitých typů pohybu.

Toto zjištění může naznačovat, že autisté vnímají své okolí odlišným způsobem už od útlého věku – a to může mít vliv na jejich vývoj a učení.

Autismus se popisuje jako problémy v sociální komunikaci spolu s omezenými a opakujícími se rysy v chování a zájmech. Výzkumy ale ukazují, že to je jen malá část toho, čím se autisté odlišují, i když ta nejvíce viditelná. Mají také odlišné vnímání různých podnětů a reakce na ně.

Řada studií prokázala souvislost mezi autismem a obtížemi při vnímání celých jednotek ve vizuálních pohybových vzorcích, například když hejno ptáků tvoří na obloze společný pohyb, autista vidí jednotlivá zvířata, ale nevnímá je jako celek. Schopnost integrovat pohybové signály do celkového obrazu je důležitá z hlediska schopnosti správně vnímat, jak se objekty pohybují ve vztahu k divákovi.

Nová studie, která vyšla v časopise Communications Biology, zkoumala aktivitu v mozku pětiměsíčních kojenců sedících na klíně rodičů při sledování různých typů vizuálních informací. Vědci měřili, jak reakce mozku dětí na jednoduché vizuální změny světla (například čára měnící směr), tak na složitější obrazce, kde byla testována schopnost vidět celé jednotky.

Při hodnocení vědci použili technologii EEG, která zaznamenává slabé elektrické signály přirozeně vznikající v mozkové kůře při zpracování informací. Signály měřili pomocí elektrod umístěných kolem hlavy na speciálně upravené čepici.

Jiný pohled na realitu

Ukázalo se, že děti, které později – ve třech letech – vykazovaly mnoho klasických příznaků autismu, měly odlišnou mozkovou aktivitu, když se na obrazovce zobrazovaly složité pohybové vzorce. To naznačuje, že mozek autistů zpracovává vizuální pohyb odlišně již od raného dětství. Jednodušší vizuální změny naopak vyvolávaly jasnou a podobnou odezvu v mozcích všech dětí.

„Vidět tento rozdíl několik let před rozvojem příznaků autismu je něco zcela nového a přispívá to k našemu pochopení toho, jak vypadá raný vývoj autismu. Autismus má silnou dědičnou složku a je pravděpodobné, že rozdíly, které pozorujeme ve zrakovém vnímání v dětství, souvisejí s genetickými rozdíly,“ vysvětluje Terje Falck-Ytter, profesor na katedře psychologie na Uppsalské univerzitě a vedoucí studie.

„Subjektivní prožívání vizuálního pohybu kojenci můžeme pouze odhadovat. Vzhledem k výsledkům a předchozím studiím vztahu mezi mozkovou aktivitou a prožíváním u dospělých s touto diagnózou je však pravděpodobné, že jej prožívají odlišným způsobem. Je také možné, že toto zjištění souvisí s vnímáním složitých pohybů, jako je interpretace výrazu obličeje,“ doplňuje vědec.

Naděje pro budoucnost

Studie je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu EASE (Early Autism Sweden), na kterém spolupracují Uppsalská univerzita a Centrum neurovývojových poruch při Karolínském Institutu (KIND). Když byly dětem tři roky, bylo u nich provedeno standardizované pozorování hry s psychologem a na jeho základě každé dítě obdrželo hodnocení míry autismu. 

„V současné době nelze autismus přesněji diagnostikovat dříve než kolem dvou až tří let věku, ale doufáme, že více poznatků o raném vývoji nám v budoucnu umožní provádět tato hodnocení dříve. Rodiny by tak mohly snáze získat podporu a snad i individualizovanou výuku. Mohlo by to také podnítit zcela nový výzkum raných intervencí. Je ale důležité zdůraznit, že přesnost měření EEG byla příliš nízká na to, aby bylo možné předpovědět vývoj jednotlivých dětí. Je proto příliš brzy na to, abychom mohli říci, jestli bude mít tato metoda klinickou hodnotu například pro včasnou detekci,“ uzavírá Falck-Ytter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští vědci objevili sloučeninu, která by neměla existovat

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.
před 1 hhodinou

Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.
před 3 hhodinami

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 8 hhodinami

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 22 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 22 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 23 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
včera v 12:29

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánovčera v 11:58
Načítání...