Děti úplňku a zoufalí rodiče. Drsný dokument vypráví o těžké formě autismu

7 minut
168 hodin: Dokument Děti úplňku
Zdroj: ČT24

Probouzí se v nich síly, které neumějí ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají nebo proč má na jejich chování takový vliv Měsíc. O dětech s nejtěžší formou autismu a především o jejich rodičích, kteří každý den svádí boj s vyčerpáním a zoufalstvím, vypráví nový dokument režisérky Veroniky Stehlíkové Děti úplňku. Předpremiéru za účasti tvůrců a rodičů uvede Česká televize v pondělí 24. dubna večer v pražském kině Bio Oko. ČT2 film odvysílá v úterý 2. května ve 21:00.

„Většina filmů o autismu představuje jeho podobu, která nám připadá něčím fascinující a přitažlivá. Ukazuje lidi vybavené zvláštní vnímavostí a neobvyklými schopnostmi hraničícími s genialitou. Vykresluje intenzivní vnitřní svět, který se řídí trochu jinými zákony než ten náš, ale jeví se nám především záhadný a vzrušující,“ říká autor námětu Petr Třešňák. Nový snímek ukazuje, že realita se od většiny filmů radikálně odlišuje.

„Česko nenabízí těmto dětem žádnou důstojnou budoucnost“

Novinář Petr Třešňák přitáhl k problematice péče o autistické děti pozornost, když publikoval článek Děti úplňku, který sepsal také na základě vlastních zkušeností s dcerou Dorotkou. Za článek získal cenu Psychiatrické společnosti pro rok 2014. Ocenění se uděluje za text či dokument, který představuje významný příspěvek k porozumění duševní nemoci. 

„Poté, co naše Dorotka přestala spát, celé dny si ubližovala a nakonec skončila v šesti letech hospitalizovaná v dětské psychiatrické léčebně, jsme si uvědomili, že to nemusíme sami dlouho zvládnout. Brzy jsme zjistili, že Česko nenabízí takto postiženým dětem žádnou důstojnou budoucnost,“ uzavírá Petr Třešňák, který se svou ženou Petrou a dalšími rodiči inicioval jak vznik dokumentu, tak další aktivity za zkvalitnění sociálních služeb.

„Spolupráce na projektech, jakým je film Děti úplňku, je pro mě tím, kvůli čemu věřím, že má moje práce smysl. Snad konkrétní příběhy, na nichž ukážeme, co obnáší nízkofunkční autismus, alespoň trochu pomohou v hledání řešení, jak zlepšit situaci rodin s dětmi s takto závažnou diagnózou,“ říká kreativní producentka filmu Alena Müllerová.

„Jak říká v závěru filmu Petra Třešňáková: I zvířecí smečka se v některých případech dokáže semknout a postarat o postiženého jedince. Kéž bychom to dokázali i my,“ dodává Alena Müllerová.

Život v kleci

Dokument Děti úplňku ukazuje každodenní život čtyř rodin s různě starými dětmi. Adéla nemluví, je neustále v pohybu, hází vším, co jí přijde do ruky, bije se rukama do obličeje. Matka dospělé Marcely posté za den vyndává oblečení naházené pod postelí a uklízí rozsypanou mouku v kuchyni.

Další rodině usnadňuje život klec, ve které jejich čtyřiadvacetiletý syn tráví většinu svého života. Mimo ni totiž útočí lidem na obličej, mlátí je pěstmi, snaží se vypíchnout oči. Dorotka propadá záchvatům zoufalého sebepoškozování, při kterých ji neudrží ani tři dospělí lidé.

Až jednu třetinu všech lidí s autismem tvoří jedinci s problémovým typem chování, které je často spojeno s hyperaktivitou, sebepoškozováním nebo agresivním výpadům vůči svému okolí. Nejsilnější záchvaty přitom často přicházejí právě v době úplňku.

Diskuzi o problémech rodin s dětmi s nízkofunkčním autismem rozvířila v roce 2016 také tragédie zoufalé matky, která i s autistickým synem skočila pod vlak. Dokumentární snímek Děti úplňku otevírá osvětovou kampaň Hlavou zeď prorazíš za zlepšení kvality života lidí s poruchou autistického spektra a mentálním handicapem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 11 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 16 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...