Mozek strana 2 z 5

V laboratorně pěstovaných modelech mozku sledují výzkumníci z brněnské lékařské fakulty rozvoj Alzheimerovy choroby. Takzvané mozkové organoidy jsou miniaturní, mají jen několik milimetrů. Vědci díky nim chtějí dospět až k prvotní příčině choroby. Dosavadní výsledky bádání publikoval vědecký časopis Cell Reports.

Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.

Podle nové studie kalifornských vědců existuje významný rozdíl mezi tím, jak mladí a staří lidé vnímají barvy. A nemohou za to oči, ale přímo mozek.

Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska oznámila, že v neděli byl prvnímu člověku implantován její mozkový čip. Pacientovi se daří dobře, napsal podnikatel na své síti X.

Ještě před pár týdny byla šestiletá Nina zdravá, najednou se u ní ale začaly objevovat potíže. Dívka onemocněla agresivním nádorem na mozku, průměrná doba přežití od zjištění je necelý rok. Přesto rodina a lékaři dál bojují – dívka má příští týden dostat ve Francii nový lék v rámci klinické studie.

Ženské slzy obsahují chemické látky, které u mužů snižují agresivitu. Popsala to ve své studii Shani Agronová z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS. Výzkum prokázal, že vdechování vůně slz vede prokazatelně ke snížení mozkové aktivity související s agresivitou.

Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Vědci se pokoušeli zjistit, kde a jak v mozku vznikají emoce spojené s fanatismem. Popsali, jaké oblasti se v něm aktivují při vypjatých emočních stavech. Zaměřili se přitom na lidi sledující sportovní utkání. Na základě dosažených výsledků věří, že by tyto mechanismy mohly podobně fungovat také při fanatismu spojeném s náboženstvím nebo politikou.

S neotřelým nápadem, jak pomocí jazykolamů odhalit množství alkoholu v krvi, přišli američtí vědci. Změny ve výslovnosti složitějších vět podle nich dokáží poměrně přesně určit míru intoxikace a v budoucnu by tato metoda mohla posloužit třeba jako test pro řidiče, aby nesedali opilí za volat.

Americkým chirurgům na newyorské klinice NYU Langone Health se podařilo poprvé v historii transplantovat oční bulvu. Šestačtyřicetiletému pacientovi Aaronu Jamesovi se do „nového“ oka zrak zatím nevrátil, funkční jsou ale podle lékařů cévy i sítnice, píše agentura Reuters. Od 21hodinového zákroku nyní uběhlo šest měsíců.

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.

Pandemie covidu-19 dlouhodobě poškodila mentální schopnosti a paměť lidí starších padesáti let, uvedli vědci v britské studii, kterou zveřejnili v odborném časopise Lancet Healthy Longevity. Trend pozorovali i u těch, kteří se nemocí nenakazili.

Nový výzkum použil v klinické studii geneticky upravený virus, který je normálně zodpovědný za vznik oparu. Tato látka zvýšila imunitu nemocných trpících rakovinou mozku natolik, že proti nemoci byli schopní lépe bojovat.

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Medúzy čtyřhranky mění své chování na základě předchozích zkušeností – a to přesto, že nemají centrální mozek. Podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku to ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk a nemusí být tedy spojené s mozkovou aktivitou, jak se doposud vědci domnívali.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých třiceti letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí řeč v jisté podobě vrátila, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Vědci v nové studii otestovali, jak funguje na „nakopnutí organismu“ pití kávy vůči příjmu kofeinu jinou cestou. Ukázalo se, že kofein má jen část účinků, které způsobuje popíjení kávy – aktivuje totiž oblasti mozku, které způsobují pocit větší bdělosti, ale ne ty zodpovědné například za koncentraci na cíl.

Léčba epilepsie je díky technologickému pokroku a lepší diagnostice stále účinnější. Například u mladého pacienta Michaela lékaři využili technologii starou sotva rok. A díky ní mu mohli pomoct výrazně účinněji. V Česku trpí epilepsií přibližně 80 tisíc lidí, z toho zhruba 20 tisíc dětí.

Alzheimerova choroba možná poškozuje už embryo, ale dopady se projeví teprve o desítky let později, zněla jedna z hypotéz o původu nemoci. Tým vědců z Pařížského mozkového institutu pro ni teď našel první náznaky důkazů.