Dětský pacient poprvé dostal implantát, který mu může dát sluch

Nahrávám video

První dítě v Česku dostalo sluchový kmenový implantát. Pomoct může v případech, kdy dosud dostupná léčba nefunguje. Unikátní operaci provedli lékaři v motolské nemocnici. Přístroj vložili malému pacientovi přímo do mozku.

S rodiči se pětiletý Tadeáš dorozumívá znakovou řečí. Problém se sluchem odhalili lékaři hned po narození. „Hned v nemocnici zkoušeli, jestli slyší, a tam to vždycky vyšlo negativní,“ vzpomíná jeho matka Kateřina Schlöglová.

Tadeáš má vrozenou vadu, málo vyvinuté nervy, které vedou informace z vnitřního ucha do mozku. Před časem dostal kochleární implantáty, ani ty nepomohly. Lékaři proto navrhli kmenový implantát. „Je složen z těla, z cívky, z magnetu a pak má elektrodu, která má na konci plošku a ta se zavede do místa v mozkovém kmenu, poblíž sluchových jader,“ popsal přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol Zdeněk Čada.

Jedná se o velmi citlivou oblast. Tomu odpovídá i náročnost operace, na kterou dohlíží multioborový tým. „Ta oblast je velmi citlivá, protože tam jsou jádra veškerých hlavových nervů. Centrum pro zvracení, pro srdeční činnost. V málokteré oblasti mozku je taková koncentrace důležitých struktur jako právě tady,“ upozornil přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých z motolské nemocnice Vladimír Beneš.

Poprvé

Tadeáš je prvním dětským pacientem, u kterého se lékaři pro tento typ implantátu rozhodli. Samotné operaci předcházela zhruba roční příprava. Operovalo se v půlce října a o šest týdnů později lékaři přístroj nastavili. Tadeáš poprvé v životě uslyšel zvuky.

Je to úspěch, zároveň ale jen začátek cesty. Klíčová teď bude rehabilitace. „Musí pomoct logoped, aby se dítě naučilo mluvit. Vývoj řeči většinou ustává nebo je ukončen kolem šestého, sedmého roku,“ vysvětlila Zdenka Aksenová z Foniatrické ambulance a centra kochleárních implantátů ve FN Motol.

„Mým osobním cílem bylo to, aby vůbec něco slyšel, a aby dokázal poznat zvuky nebo tóny od otce a matky. Ono se ukazuje, že už rozezná i jiné zvuky,“ libuje si přednosta Čada. Rodiče Tadeáše doufají, že pokud vše dobře půjde, jednou by místo znaků mohli používat slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.