Vědci přišli na to, jak léčit tinnitus pomocí aplikace. Zvuk šumění se pro člověka stane nedůležitým

Novozélandští vědci otestovali léčbu tinnitu, která spočívá ve využití chytrých telefonů. Výsledky vyšly v časopise Frontiers in Neurology na začátku tohoto měsíce a podle autorů jsou velmi povzbudivé.

Tinnitem neboli šelesty trpí obrovské množství lidí –⁠ některé výzkumy naznačují, že to může být až pětina populace.  Nejde vlastně o jednu nemoc, ale o výsledek mnoha různých zdravotních problémů. To je také důvod, proč se tak špatně léčí a řada osob s ním musí žít desítky let.

Vědci se teď zaměřili na přístup terapeutický, tedy bez nasazení léků. Právě to je nejčastější způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, ale běžné terapie trvají dlouho a nebývají příliš úspěšné. Nový přístup využívá aplikace v chytrých telefonech. Pacientovi stačí připojit sluchátka.

Samotná terapie poslechem aplikace je vždy individuální a vychází z konkrétních projevů a příčin u daného pacienta. „Tato léčba v podstatě přepojuje mozek tak, že zvuk tinnitu se pro něj stane něčím nedůležitým, pouhým šumem v pozadí, který nemá pro posluchače žádný význam ani relevanci,“ vysvětluje princip aplikace a hlavní autor studie Grant Searchfield.

Jak výzkum probíhal

Vědci z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu shromáždili 61 lidí s tinnitem a rozdělili je do dvou skupin –⁠ 31 používalo nový digitální polyterapeutický přístup, zbývajících třicet využívalo populární aplikaci pro „bílý šum“. 

  • Někdy se šelesty potlačují zevním generátorem šumu (tinnitus masker), který vysílá speciálně vyladěné zvuky mající překrýt či vymazat rušivě vnímaný zvuk. Těmto zvukům se říká „bílý šum“. Zařízení lze nosit jako sluchadlo.

Po dvanácti týdnech se dostavily výsledky, které ukázaly, že u polyterapeutické skupiny došlo ke klinicky významnému zlepšení, zatímco u kontrolní skupiny nikoli.

„Zlepšení zaznamenalo 65 procent účastníků, některým to opravdu změnilo život,“ uvedl Phil Sanders, který na nové terapii také pracoval. „To je významnější úspěch než některé naše dřívější práce a pravděpodobně to bude mít přímý dopad na budoucí léčbu tinnitu,“ dodal.

Hluk ve dne v noci

Tinnitus je vnímání neustálého hluku v uších. „Pacienti tyto negativně vnímané zvuky označují jako pískání, zvonění, šumění, hučení, bručení, bzučení, syčení, tikání, cvaknutí, mlasknutí či jízdu lokomotivy. Tyto 'zvuky' ale ve skutečnosti většinou neexistují. Tinnitus proto dělíme na subjektivní a objektivní. U většiny pacientů je příznakem subjektivním, a tudíž obtížně měřitelný. V menšině případů může lékař určitý zvuk detekovat z pacientova ucha, ale tento objektivní tinnitus nebývá běžný,“ uvádí o problému Thomayerova nemocnice.

Každoročně se s tímto stavem setkávají miliony lidí. U většiny z nich se nejedná o nic jiného než o zvonění v uších po návštěvě hlučného koncertu, ale u některých stav může být chronický a objevovat se bez zjevné příčiny. Dokonce existují důkazy, které naznačují, že může být vyvolán nebo zhoršován infekcemi, jako je například covid-19.

Autoři nové digitální terapie poznamenávají, závažnost tinnitu je „složitou interakcí mezi detekcí signálu, přítomností vnějšího zvuku a vlivy pozornosti, paměti a emocí. Projevy a stupeň tinnitu ovlivňuje i mnoho psychosociálních faktorů, včetně osobnosti a prostředí.“

Vzhledem k jeho složitosti může být léčba chronického tinnitu opravdovým utrpením. Neustálý pískot a šum připravuje lidi o klid, koncentraci, ale také o spánek. Není divu, že několik studií spojuje výskyt tinnitu se zvýšeným rizikem sebevraždy, úzkosti a deprese, i když podstata této souvislosti není zatím zcela jasná.

Další výzkum a praxe

Autoři aplikace se pokusí provést rozsáhlejší studie s více osobami a získat souhlas regulačních orgánů k šíření programu. Věří, že jejich aplikace by mohla být klinicky dostupná přibližně za šest měsíců.

Není to jediná léčba tinnitu, na které se pracuje. Už v roce 2020 výzkumníci v Irsku oznámili úspěch zařízení, které dokáže pomocí sluchátek umlčet příznaky tinnitu až na dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 4 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 5 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 8 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 10 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 12 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 22 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...