Vědci přišli na to, jak léčit tinnitus pomocí aplikace. Zvuk šumění se pro člověka stane nedůležitým

Novozélandští vědci otestovali léčbu tinnitu, která spočívá ve využití chytrých telefonů. Výsledky vyšly v časopise Frontiers in Neurology na začátku tohoto měsíce a podle autorů jsou velmi povzbudivé.

Tinnitem neboli šelesty trpí obrovské množství lidí –⁠ některé výzkumy naznačují, že to může být až pětina populace.  Nejde vlastně o jednu nemoc, ale o výsledek mnoha různých zdravotních problémů. To je také důvod, proč se tak špatně léčí a řada osob s ním musí žít desítky let.

Vědci se teď zaměřili na přístup terapeutický, tedy bez nasazení léků. Právě to je nejčastější způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, ale běžné terapie trvají dlouho a nebývají příliš úspěšné. Nový přístup využívá aplikace v chytrých telefonech. Pacientovi stačí připojit sluchátka.

Samotná terapie poslechem aplikace je vždy individuální a vychází z konkrétních projevů a příčin u daného pacienta. „Tato léčba v podstatě přepojuje mozek tak, že zvuk tinnitu se pro něj stane něčím nedůležitým, pouhým šumem v pozadí, který nemá pro posluchače žádný význam ani relevanci,“ vysvětluje princip aplikace a hlavní autor studie Grant Searchfield.

Jak výzkum probíhal

Vědci z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu shromáždili 61 lidí s tinnitem a rozdělili je do dvou skupin –⁠ 31 používalo nový digitální polyterapeutický přístup, zbývajících třicet využívalo populární aplikaci pro „bílý šum“. 

  • Někdy se šelesty potlačují zevním generátorem šumu (tinnitus masker), který vysílá speciálně vyladěné zvuky mající překrýt či vymazat rušivě vnímaný zvuk. Těmto zvukům se říká „bílý šum“. Zařízení lze nosit jako sluchadlo.

Po dvanácti týdnech se dostavily výsledky, které ukázaly, že u polyterapeutické skupiny došlo ke klinicky významnému zlepšení, zatímco u kontrolní skupiny nikoli.

„Zlepšení zaznamenalo 65 procent účastníků, některým to opravdu změnilo život,“ uvedl Phil Sanders, který na nové terapii také pracoval. „To je významnější úspěch než některé naše dřívější práce a pravděpodobně to bude mít přímý dopad na budoucí léčbu tinnitu,“ dodal.

Hluk ve dne v noci

Tinnitus je vnímání neustálého hluku v uších. „Pacienti tyto negativně vnímané zvuky označují jako pískání, zvonění, šumění, hučení, bručení, bzučení, syčení, tikání, cvaknutí, mlasknutí či jízdu lokomotivy. Tyto 'zvuky' ale ve skutečnosti většinou neexistují. Tinnitus proto dělíme na subjektivní a objektivní. U většiny pacientů je příznakem subjektivním, a tudíž obtížně měřitelný. V menšině případů může lékař určitý zvuk detekovat z pacientova ucha, ale tento objektivní tinnitus nebývá běžný,“ uvádí o problému Thomayerova nemocnice.

Každoročně se s tímto stavem setkávají miliony lidí. U většiny z nich se nejedná o nic jiného než o zvonění v uších po návštěvě hlučného koncertu, ale u některých stav může být chronický a objevovat se bez zjevné příčiny. Dokonce existují důkazy, které naznačují, že může být vyvolán nebo zhoršován infekcemi, jako je například covid-19.

Autoři nové digitální terapie poznamenávají, závažnost tinnitu je „složitou interakcí mezi detekcí signálu, přítomností vnějšího zvuku a vlivy pozornosti, paměti a emocí. Projevy a stupeň tinnitu ovlivňuje i mnoho psychosociálních faktorů, včetně osobnosti a prostředí.“

Vzhledem k jeho složitosti může být léčba chronického tinnitu opravdovým utrpením. Neustálý pískot a šum připravuje lidi o klid, koncentraci, ale také o spánek. Není divu, že několik studií spojuje výskyt tinnitu se zvýšeným rizikem sebevraždy, úzkosti a deprese, i když podstata této souvislosti není zatím zcela jasná.

Další výzkum a praxe

Autoři aplikace se pokusí provést rozsáhlejší studie s více osobami a získat souhlas regulačních orgánů k šíření programu. Věří, že jejich aplikace by mohla být klinicky dostupná přibližně za šest měsíců.

Není to jediná léčba tinnitu, na které se pracuje. Už v roce 2020 výzkumníci v Irsku oznámili úspěch zařízení, které dokáže pomocí sluchátek umlčet příznaky tinnitu až na dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 13 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 14 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 14 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 18 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 19 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...