Vědci vrátili ochrnuté ženě řeč, díky umělé inteligenci promluvila skrze virtuální postavu

Nahrávám video

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých třiceti letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí řeč v jisté podobě vrátila, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

Vědci vydali výsledky experimentu v odborném časopise Nature a poskytli i krátké video s Johnsonovou. Bývalá učitelka v něm sedí naproti obrazovce s animovaným ženským obličejem, kde se postupně zobrazují jednoduché věty. Johnsonová se je vždy pokusí vyslovit, načež po menší prodlevě slova říká její „avatar“ na obrazovce.

Signály v mozku pacientky v tu chvíli snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy jsou převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky, vysvětluje NYT. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu.

Experti podle NYT uvádí, že to je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. „Je docela vzrušující, že analytici byli schopni čistě z povrchu mozku shromáždit celkem dobré informace o různých aspektech komunikace,“ komentoval výsledky neurochirurg Parag Patil z Michiganské univerzity, kterého časopis Nature požádal o kontrolu článku před jeho publikací.

„Vrátit lidem to, kým jsou“

Studie kalifornského týmu vyšla jen několik měsíců poté, co výzkumníci v Texasu prezentovali metodu umožňující „překládat“ do textu mozkové signály člověka, který poslouchá vyprávění nebo si představuje, že někomu vykládá příběh. Autoři systému tehdy také hovořili o potenciálu pro lidi, kteří ztratili schopnost mluvit. Oba projekty dokládají překotný vývoj kolem nástrojů označovaných jako umělá inteligence, které nacházejí využití v řadě odvětví včetně medicíny.

„Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala nyní 48letá Johnsonová reportérce NYT o své zkušenosti s novou technologií. „Snažíme se prostě vrátit lidem to, kým jsou,“ uvedl zase neurochirurg Edward Chang z Kalifornské univerzity v San Francisku, který byl jedním z vedoucích klinického testu.

Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. Implantát, který Changův tým používá, zatím musí být kabelem připojený k počítači, experti ale pracují na bezdrátových verzích. Výzkumníci doufají, že jednou technologie umožní pacientům vést normální konverzace skrze virtuální podobizny, které budou zvládat správný tón hlasu, změny intonace i vyjadřování emocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...