Vědci vrátili ochrnuté ženě řeč, díky umělé inteligenci promluvila skrze virtuální postavu

Nahrávám video

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých třiceti letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí řeč v jisté podobě vrátila, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

Vědci vydali výsledky experimentu v odborném časopise Nature a poskytli i krátké video s Johnsonovou. Bývalá učitelka v něm sedí naproti obrazovce s animovaným ženským obličejem, kde se postupně zobrazují jednoduché věty. Johnsonová se je vždy pokusí vyslovit, načež po menší prodlevě slova říká její „avatar“ na obrazovce.

Signály v mozku pacientky v tu chvíli snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy jsou převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky, vysvětluje NYT. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu.

Experti podle NYT uvádí, že to je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. „Je docela vzrušující, že analytici byli schopni čistě z povrchu mozku shromáždit celkem dobré informace o různých aspektech komunikace,“ komentoval výsledky neurochirurg Parag Patil z Michiganské univerzity, kterého časopis Nature požádal o kontrolu článku před jeho publikací.

„Vrátit lidem to, kým jsou“

Studie kalifornského týmu vyšla jen několik měsíců poté, co výzkumníci v Texasu prezentovali metodu umožňující „překládat“ do textu mozkové signály člověka, který poslouchá vyprávění nebo si představuje, že někomu vykládá příběh. Autoři systému tehdy také hovořili o potenciálu pro lidi, kteří ztratili schopnost mluvit. Oba projekty dokládají překotný vývoj kolem nástrojů označovaných jako umělá inteligence, které nacházejí využití v řadě odvětví včetně medicíny.

„Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala nyní 48letá Johnsonová reportérce NYT o své zkušenosti s novou technologií. „Snažíme se prostě vrátit lidem to, kým jsou,“ uvedl zase neurochirurg Edward Chang z Kalifornské univerzity v San Francisku, který byl jedním z vedoucích klinického testu.

Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. Implantát, který Changův tým používá, zatím musí být kabelem připojený k počítači, experti ale pracují na bezdrátových verzích. Výzkumníci doufají, že jednou technologie umožní pacientům vést normální konverzace skrze virtuální podobizny, které budou zvládat správný tón hlasu, změny intonace i vyjadřování emocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 1 hhodinou

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 2 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 4 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 5 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.