Vědci vrátili ochrnuté ženě řeč, díky umělé inteligenci promluvila skrze virtuální postavu

Nahrávám video
Události: Komunikace díky umělé inteligenci
Zdroj: ČT24

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých třiceti letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí řeč v jisté podobě vrátila, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

Vědci vydali výsledky experimentu v odborném časopise Nature a poskytli i krátké video s Johnsonovou. Bývalá učitelka v něm sedí naproti obrazovce s animovaným ženským obličejem, kde se postupně zobrazují jednoduché věty. Johnsonová se je vždy pokusí vyslovit, načež po menší prodlevě slova říká její „avatar“ na obrazovce.

Signály v mozku pacientky v tu chvíli snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy jsou převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky, vysvětluje NYT. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu.

Experti podle NYT uvádí, že to je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. „Je docela vzrušující, že analytici byli schopni čistě z povrchu mozku shromáždit celkem dobré informace o různých aspektech komunikace,“ komentoval výsledky neurochirurg Parag Patil z Michiganské univerzity, kterého časopis Nature požádal o kontrolu článku před jeho publikací.

„Vrátit lidem to, kým jsou“

Studie kalifornského týmu vyšla jen několik měsíců poté, co výzkumníci v Texasu prezentovali metodu umožňující „překládat“ do textu mozkové signály člověka, který poslouchá vyprávění nebo si představuje, že někomu vykládá příběh. Autoři systému tehdy také hovořili o potenciálu pro lidi, kteří ztratili schopnost mluvit. Oba projekty dokládají překotný vývoj kolem nástrojů označovaných jako umělá inteligence, které nacházejí využití v řadě odvětví včetně medicíny.

„Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala nyní 48letá Johnsonová reportérce NYT o své zkušenosti s novou technologií. „Snažíme se prostě vrátit lidem to, kým jsou,“ uvedl zase neurochirurg Edward Chang z Kalifornské univerzity v San Francisku, který byl jedním z vedoucích klinického testu.

Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. Implantát, který Changův tým používá, zatím musí být kabelem připojený k počítači, experti ale pracují na bezdrátových verzích. Výzkumníci doufají, že jednou technologie umožní pacientům vést normální konverzace skrze virtuální podobizny, které budou zvládat správný tón hlasu, změny intonace i vyjadřování emocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...