U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků a může mít zásadní roli při dalším rozvoji tohoto onemocnění. Včasnou léčbou lze výrazně ovlivnit kvalitu života pacienta a roli hraje každý týden, kdy nemoc není léčená, naznačila nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
U schizofrenie je klíčový první půlrok od objevení příznaků, ukázal český výzkum
„Nejvýznamnějšími faktory, které určují úroveň fungování pacientů se schizofrenií, nejsou bludy a halucinace. Jsou jimi takzvané negativní příznaky,“ vysvětluje Filip Španiel, vedoucí Centra výzkumu prvních epizod SMI v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Jejich jádrem je podle něj takzvaný motivační deficit, porucha vůle, pasivita, emoční oploštění a ochuzení vztahů. Tíže negativních příznaků určuje, na kolik bude člověk se schizofrenií samostatně fungovat a zastávat role, které přináší život. „Příčinou negativních příznaků jsou změny v mozku, které se rozvíjejí před nástupem vlastní nemoci, ale biologická podstata tohoto fenoménu není prozatím plně prozkoumána,” doplňuje vědec. A právě tyto negativní příznaky jeho tým studoval.
Negativní příznaky a neléčená psychóza
Výzkumníci z NUDZ v rámci studie ESO opakovaně vyšetřovali skupinu osmdesáti pacientů s cílem zjistit z řady měřených parametrů ty, které předpovídají závažnost negativních příznaků pět let po vypuknutí nemoci. Jako zásadní parametr se jednoznačně ukázala délka neléčené psychózy neboli DUP. Jedná se o období mezi prvními příznaky nemoci a zahájením léčby antipsychotiky.
„Vztah délky neléčené psychózy a negativních příznaků není nový, potvrdila ho řada předchozích výzkumů. Naše studie však umožnila díky detailním datům hlubší vhled do tohoto vztahu. Zásadní je z klinického hlediska velmi strmý vztah mezi délkou neléčené psychózy a dlouhodobými negativními příznaky, pokud je kratší než půl roku. Naše zjištění poukazují na to, že během neléčené psychózy se v mozku patrně odvíjejí změny s trvalým dopadem do života nemocného, které antipsychotika dokáží v určitém časovém okně zastavit. Pokud je DUP delší než šest měsíců, její prodloužení již nehraje žádnou zvláštní roli. Negativní příznaky jsou za touto hranicí již přibližně stejně závažné a nezáleží na tom, zda DUP trvá rok či dva,“ doplňuje doktor Španiel.
Každý týden hraje roli
Výsledky byly překvapivé i pro samotné výzkumníky: pokud byla DUP u nemocných kratší než půl roku, každé prodloužení délky neléčené psychózy o pouhý jeden týden vedlo k měřitelnému zhoršení negativních příznaků po pěti letech od začátku nemoci. A s každým dalším týdnem prodloužení DUP se v tomto kritickém okně dále měřitelně zhoršovala závažnost negativních symptomů v dlouhodobém horizontu.
Studie tedy naznačuje, že první měsíce od začátku onemocnění jsou kritické a v tomto okně lze včasnou léčbou předejít dlouhodobým důsledkům.
Sto tisíc schizofreniků v Česku
Schizofrenie představuje jedno z nejzávažnějších duševních onemocnění. Na celém světě jí trpí více než 24 milionů lidí. V České republice je touto chorobou zasaženo přibližně 100 tisíc lidí. V NUDZ vznikla jedna z největších výzkumných databází na světě zaměřených na nejčasnější stadia schizofrenie.
Při studii pacienty vědci opakovaně vyšetřují, a to od první hospitalizace. Vyšetření zahrnují magnetickou rezonanci, elektroencefalografii (EEG), neuropsychologické vyšetření i odběr krve. Využívají také nejmodernější metody, včetně pokročilých forem neurozobrazování a laboratorních technik.
