Andrej Danko strana 2 z 3

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Dvě ze čtyř slovenských opozičních stran v pátek podaly v tamní sněmovně návrh na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové, jejíž rezignaci v pětimilionové zemi žádá prostřednictvím petice kolem 189 tisíc lidí. Opozice ale nemá dostatek hlasů, aby v parlamentu prosadila vyslovení nedůvěry členovi kabinetu premiéra Roberta Fica, který se Šimkovičové už dříve zastal.

Slovenský premiér Robert Fico a dva místopředsedové slovenské sněmovny, Ľuboš Blaha a Andrej Danko, položili věnce a kytici k hrobu posledního komunistického prezidenta někdejšího Československa Gustáva Husáka (1913–⁠1991), u kterého se trojice politiků také poklonila.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne, informoval mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Fico bude ministerským předsedou už počtvrté. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka.

Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční dohodu. Uzavřely ji Smer–SD, Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS). Kandidáty na členy nového kabinetu nová vládní koalice zatím nezveřejnila; podle šéfa Smeru–SD Roberta Fica vedení stran budou tyto kandidáty teprve schvalovat. Z vyjádření koaličních politiků vyplynulo, že novým premiérem by měl být Fico, který tuto funkci v minulosti zastával už třikrát.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.

Strany Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD), Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Vyplývá to z memoranda o porozumění, které během středy v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico (Smer–SD), Peter Pellegrini (Hlas–SD) a Andrej Danko (SNS).

Jednání o slovenské vládě pokročilo. Ke koalici má blízko Smer expremiéra Roberta Fica a Hlas Petera Pellegriniho. Podle zákulisních informací je dohoda blízko. Podle člena předsednictví Smeru Roberta Kaliňáka už vedení stran opakovaně jednalo o programových prioritách. Záměr o dohodě by mohli oznámit prezidentce příští týden. Třetím členem vlády by měla být Slovenská národná strana (SNS). Všechny ostatní varianty – kromě předčasných voleb – jsou nyní méně pravděpodobné.

Slovenská strana Hlas–SD, jejíž postoj bude po sobotních parlamentních volbách klíčový pro složení příští slovenské vlády, chce mít silné zastoupení v novém kabinetu, řekl v diskusním pořadu veřejnoprávního vysílatele RTVS její předseda Peter Pellegrini. Podle něj se zatím nejedná o konkrétních pozicích, byť list Denník N napsal, že Pellegrini žádal pro sebe od předsedy vítězného Smeru–SD Roberta Fica křeslo premiéra a také několik ministerstev pro svou stranu. Pellegrini uvedl, že jednání o vytvoření vládní koalice budou trvat patrně déle než dva týdny.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovenský premiér Eduard Heger zamířil ve čtvrtek do Česka. Jak je u předních politiků obou zemí zvykem, návštěva bývalého federálního partnera je jeho první zahraniční cestou ve funkci. V Lánech ho přijal prezident Miloš Zeman. Později jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Slovensko daruje Česku 10 tisíc dávek vakcíny firmy Moderna, oznámil Heger.

Jako pokračování české bramboračky označil cestu vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Ruska kvůli jednání o možných dodávkách vakcíny Sputnik V odvolaný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V čele ministerstva Petříček skončil poté, co na sjezdu sociálních demokratů prohrál ve volbě předsedy strany, post obhájil právě Hamáček. Kdo se však postaví do čela ministerstva po Petříčkovi, bylo nejasné. „Důvěře to nepřidalo,“ komentoval situaci ohledně svého nástupce Petříček v pořadu Události, komentáře.

Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Ruskou vakcínou by se podle něj mělo očkovat pouze po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Český lékový ústav podle své mluvčí seznámil ministra zdravotnictví na jednání s informacemi, které o Sputniku V má. Jednání zřejmě budou pokračovat.

Vysoké školy na Slovensku budou moci odebírat tituly absolventům, kteří závěrečnou práci či její část nevypracují samostatně nebo se dopustí závažnějšího plagiátorství. Vyplývá to z návrhu novely vysokoškolského zákona, kterou hlasy vládních i opozičních poslanců schválil parlament. Sněmovna tak učinila poté, co premiér Igor Matovič i šéf sněmovny Boris Kollár dříve v tomto roce čelili nařčení od médií a opozice z plagiátorství při psaní svých diplomových prací.

Slovenská opozice neuspěla s pokusem odvolat premiéra Igora Matoviče kvůli jeho plagiátorské kauze. Po debatě, která trvala s přestávkami téměř osmnáct hodin, předsedu vlády v pátek ráno při hlasování podpořilo 78 ze 125 přítomných poslanců. Pro jeho odvolání jich hlasovalo 47, informoval server Denníku N. Výsledek hlasování se čekal, vládní strany mají v parlamentu pohodlnou většinu.

Obvinění z plagiátorství při psaní diplomové práce čelí slovenský premiér Igor Matovič. Podle Denníku N opsal dvě knihy a odevzdal jako své dílo. Matovič, který se coby opoziční politik vymezoval vůči plagiátorství bývalého předsedy parlamentu Andreje Danka, pochybení v reakci nepřímo přiznal. Dodal však, že titul nikde neuváděl, ani se jím nechlubil. Ke konci školy prý už podnikal a jejímu dokončení věnoval minimální pozornost.

Údajně opsaná diplomová práce šéfa slovenského parlamentu rozdělila tamní koalici. Dvě menší strany požadují, aby Boris Kollár rezignoval. Ten to odmítá a poprvé připustil odchod ze společného projektu. Kvůli největší kauze od únorových voleb se v pátek v Bratislavě i protestovalo.

Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár odmítl nařčení z plagiátorství při psaní své diplomové práce. V pátek ale řekl, že vysokoškolský titul přestane v politice používat. Podle dřívějších informací některých politiků a médií Kollár ve své zmíněné práci kopíroval celé pasáže, aniž uvedl použité zdroje.

Jeden z nejbohatších Čechů, spolumajitel skupiny Penta Investments Marek Dospiva získal v roce 2002 na Slovensku titul doktora práv opsáním cizí práce, napsal slovenský list Denník N na svém webu. Dospiva podle deníku podváděl, ale podobně jako v případě bývalého předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka mu titul JUDr. už nelze odebrat, zákon to neumožňuje. Dospiva uvedl, že způsob získání titulu nepovažuje za vhodný a dnes by tak určitě nepostupoval.

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.